Nobelisté vzkazují politikům: musíme naléhavě řešit klimatickou krizi

Fyzika by měla být apolitická. Nicméně letošní vyznamenaní nobelisté za fyziku, japonsko-americký meteorolog a klimatolog Syukuro Manabe, jeho německý kolega Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi ukazují, že téma klimatu a oteplování se stává tématem číslo jedna i ve vědě pro Královskou švédskou akademii věd, jež cenu udílí.

První dva předpověděli oteplování Země, Ital pak vysvětluje teorii chaosu ve fyzikálních systémech od atomů až po planetární systémy.

Hasselmann v tomto duchu také reagoval okamžitě po zveřejnění informace o ceně, informovala agentura AP. Německý vědec prohlásil, že spíš než získat toto prestižní ocenění by chtěl, aby nedocházelo k žádnému globálnímu oteplování.

Pochopit společnost je složitější

Manabe zase zdůraznil, že pochopení fyzikálních jevů, které stojí za změnou klimatu, je tisíckrát snazší než přimět svět, aby s oteplováním něco udělal.

Složitost společnosti a politiky je podle něj hůře pochopitelná než komplikovanost oxidu uhličitého v atmosféře, který mění podmínky na souši i v oceánech.

Že je letošní cena za fyziku vnímána jako příspěvek ke zpolitizované debatě o změně klimatu, dokazuje i odkaz na klimatický kongres v Glasgow. Ten začíná už na konci října a očekává se, že se tu budou světoví lídři předhánět ve slibech, jak jejich státy sníží produkci skleníkových plynů.

„Skeptici nebo popírači vědecky podložených faktů už nejsou tak viditelní a svět naslouchá, co ohledně klimatu říká věda,“ prohlásil v reakci na jména oceněných generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Apel na politiky

I proto Parisi vyzval světové politiky, aby činili silná rozhodnutí a společně zvýšili tempo při řešení globálního oteplování. Přitom ocenění vědci pracují v obecné rovině na porozumění komplexnosti systémů. Klima jako takové je pouze část jejich vědecké práce.

Italský vědec se zaměřuje hlavně na pochopení subatomárních systémů. Zároveň se pokouší predikovat, jak se v rámci zdánlivě chaotického pohybu pohybují jednotlivé částice v atomech.

Manabe a Hasselmann se zase dlouhodobě věnují systémům přírodních sil a tomu, jak ovlivňují každodenní život. Prvnímu už je 90 let, druhému o rok méně. Podle švédských akademiků položili základy našich vědomostí o klimatu na Zemi a o tom, jak jej ovlivňuje lidská činnost.

Půlstoletí klimatického modelování

Manabe, který nyní působí na Princetonské univerzitě, se už od šedesátých let věnuje výzkumu klimatického modelování. Jako první prosazoval počítačově řízené klimatické modely, jež předpovídají, co se bude s klimatem dít, pokud se v atmosféře zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého.

Jeho práce z roku 1967 je mezi klimatology považována za průkopnickou práci. Gavin Schmidt z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ji dokonce označil za nejvlivnější studii o klimatu vůbec.

Manabeho kolega Tom Delwort pak japonského rodáka nazval „Michaelem Jordanem klimatu“, aby jeho vlivu porozuměli i řadoví Američané.

VÍCE K TÉMATU: 

Fidelity International: Změna klimatu může ovlivnit inflační tlaky

Studie: Čechům by změny klimatu měly přinést pozitivní ekonomický dopad

Minimální mzda jako experimentální výzkum. Kauzality třem vědcům vynesly Nobelovu cenu za ekonomii

Předpověděl oteplování

Další klimatolog Zeke Hausfather z kalifornského Breakthrough Institute vyzdvihl, že rodák z Japonska už před 50 lety fakticky předpověděl oteplení, ke kterému skutečně došlo v posledních dekádách.

Jeho práce podle něj slouží jako varování před tím, že pokud bude lidstvo stále vypouštět oxid uhličitý do atmosféry, bude teplota Země nadále stoupat. „Nikdy jsem si nepředstavoval, že tato věc, kterou začnu studovat, bude mít tak obrovský důsledek. Dělal jsem to ze zvědavosti,“ reagoval na udělení prestižního ocenění devadesátiletý vědec.

Zhruba deset let po prvních studiích se začal podobnému tématu věnovat i německý fyzik Hasselmann z Institutu Maxe Plancka pro meteorologii v německém Hamburku. Snažil se vysvětlit, proč mohou být klimatické modely spolehlivé i přes zdánlivě chaotickou povahu počasí. Vymyslel také způsoby vyhledávání známek vlivu člověka na klima.

Pochopení složitých systémů

Třetí z oceněných, Ital Parisi z římské univerzity Sapienza, zase vybudoval fyzikální a matematické modely, které umožňují pochopit složité systémy nejen v matematice, ale i v biologii, neurovědách a ve strojovém učení.

Všichni tři nobelisté použili náročné matematické vzorce k tomu, aby dokázali předpovídat zdánlivě chaotické síly přírody.

„Fyzikální klimatické modely umožnily předvídání síly a tempa globálního oteplování. Včetně některých důsledků, jako jsou stoupající moře, zvýšené, extrémní srážky a silnější hurikány. A to desítky let předtím, než je bylo možné skutečně pozorovat,“ vyzdvihl přínos modelování německý oceánograf a klimatolog Stefan Rahmstorf.

Kritika kvůli Al Goreovi

Jak už bylo řečeno na úvod, švédská akademie usiluje o to, aby při udílení cen byla apolitická, zejména v oborech, jako je fyzika. To je a bude zřejmě stále obtížnější.

Už v roce 2007 byli akademici obviněni z politického kroku, když Nobelovu cenu míru získal tehdejší americký viceprezident Al Gore a Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN.

I proto nyní švédský teoretický fyzik Thors Hans Hansson zdůraznil, že modelování změn klimatu oceněných vědců je založeno na fyzikální teorii.

Samotný Hasselmann nepředpokládal, že by mohl Nobelovu cenu ještě získat, protože se jedná o ocenění práce, kterou dělal před několika dekádami. Byl proto zaskočený, když mu ze Švédska zavolali, že je jedním z oceněných vědců.

Královská švédská akademie věd zdůraznila, že pochopení změny klimatu Země je zásadním fenoménem pro celé lidstvo. „Byli oceněni za průlomové příspěvky k pochopení komplexních systémů, pro něž je charakteristická nahodilost a chaos. Letošní cena vyzdvihuje nové metody jejich popisu a předpovídání jejich dlouhodobého chování,“ uvedla akademie.

VIDEO: Profesor John Wettlaufer, člen komise švédské akademie věd, vysvětluje výběr laureátů Nobelovy ceny za fyziku

Zdroj: YouTube / Nobel Prize

Jen čtyři ženy

Nobelova cena za fyziku se uděluje od roku 1901. Jako první ji získal německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen za objev záření, které je pojmenováno jeho jménem a dodnes se ve velké míře používá v lékařství. O dva roky později ji získali manželé Pierre a Marie Curieovi za výzkum radioaktivního záření.

Postupně ji získali mimo jiné velikáni fyziky jako Max Planck, Albert Einstein, Niels Bohr, Enrico Fermi. Do roku 2020 bylo oceněno 215 vědců, z toho však pouze čtyři ženy. Průměrný věk laureáta v době ocenění byl 55 let.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr