Mohlo by vás také zajímat
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center
Libor Akrman 4. prosince 2024Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další…
Bublina kolem AI? Může to zajít ještě mnohem dál
Dmytro Spilka 27. listopadu 2024Americké akciové trhy žene vzhůru z velké části nadšení z potenciálu umělé inteligence. Po uvedení ChatGPT od OpenAI, kterou pomohl…
Deindustrializace v praxi: německý byznys model se vyčerpal. Nastane úpadek země do bezvýznamnosti?
František Novák 25. listopadu 2024Automobilový průmysl, chemický průmysl i strojírenství v Německu upadají. Německu se nedaří vrátit k ekonomickému růstu před covidem-19.
- ČLÁNEK
Kdo zaplatí za oteplování? Afrika chce peníze po bohatých státech, jako je EU
Chudé země chtějí po bohatších státech kompenzace za to, že od průmyslové revoluce zničily skleníkovými emisemi planetu.
V době konání klimatické konference v Egyptě se hlásí o svá práva i africké země. Keňský aktivista Eric Njuguna je patřičně rozzlobený. Nelíbí se mu, jak oteplování ničí jeho rodnou zemi. Lidé v důsledku přírodních katastrof přicházejí o svou práci, své domovy, často i život. Region čelí nejhoršímu suchu za poslední čtyři dekády.
„Dopady klimatických změn nás nutí mít žízeň. To nás nutí hladovět. Mám pocit, že hněv nepochází z toho, že jsme to věděli, ale z toho, jaký to má dopad. A s vědomím toho, že za to nemůžeme. Ale naše země, naše komunity přitom nesou hlavní tíhu,“ postěžoval si Njuguna pro německou stanici Deutsche Welle přímo z Nairobi.
Keňa patří mezi země, které jsou nejvíce zasaženy extrémním počasím spojeným s oteplováním planety. Země v subsaharské Africe a zejména v Africkém rohu (Etiopie, Somálsko, Džibutsko a Eritrea) trpí suchy a jsou dlouhodobě na pokraji hladomoru. Problémy mají ale i další státy v Asii – Filipíny ničí stále častěji bouře, Pákistán sužují záplavy.
VÍCE K TÉMATU:
Dobrá zpráva pro Gretu Thunbergovou. Švédové postavili větrnou turbínu bez oceli
Svět se obává dalšího oteplení. Řada oblastí se přehřívá rychleji
Nobelisté vzkazují politikům: musíme naléhavě řešit klimatickou krizi
„S narůstající závažností klimatické krize dochází k tomu, čemu se přizpůsobit nemůžeme. A je to potřeba zaplatit,“ apeluje na západní veřejné mínění dvacetiletý Njuguna. Také v egyptském Šarm aš-Šajchu, luxusním resortu u Rudého moře, kde se koná klimatická konference, se delegáti na úvod dvoutýdenního summitu dohadovali, do jaké míry se bude projednávat téma „klimatických reparací“, kdy bohatší země budou kompenzovat ztráty chudším zemím z důvodů ekonomických ztrát.
Speciální fond pro náhradu škod
Chudé země navrhují vytvoření speciálního fondu, jež bude hradit náklady ekologických a hospodářských škod. Čeká se, že se toto kontroverzní téma bude opakovat během debat o klimatu po následujících čtrnáct dní. Poprvé v historii bude financování ztrát bohatých regionů vůči chudým oficiálním tématem summitu.
Už v roce 1991 tento koncept představila Aliance malých ostrovních států při jednáních o klimatu v Ženevě. Ostrovní státy chtěly uhradit náklady související se stoupající hladinou moře od průmyslově vyspělých ekonomik.
Vážně se o tomto tématu ale začalo mluvit až v roce 2013 na klimatické konferenci ve Varšavě. Loni v Glasgow byl odmítnut koncept více než stovky chudších států a Číny (Group of 77) o podrobnější debatě o vyčíslení finančních ztrát. Byl založen takzvaný Glasgow Dialogue, nástroj, jež má umožnit další diskuze o klimatických kompenzacích.
Oddálit konečné rozhodnutí
Zoha Shawoo ze Stockholmského environmentálního institutu, jež se specializuje na klimatickou politiku, míní, že kritika některých států je motivována hlavně tím, aby dosáhly odložení stanovení mechanismu finančního odškodnění.
Chudší a méně rozvinuté země připomínají zejména fakt, že největší historickou odpovědnost za vypouštění skleníkových plynů mají nejbohatší země světa – Spojené státy, státy EU a Spojené království. V letech 1751 až 2017 měly vyprodukovat 47 procent všech emisí na světě, jež v tomto období kumulativně vznikly. Například africké státy mají jen minimální podíl na emisích z průmyslu. Společně s Jižní Afrikou to je šest procent.
Už v roce 2010 se nicméně státy „bohatého Severu“ dohodly na tom, že od roku 2020 poukáží sto miliard dolarů ročně na pomoc zemím, aby se mohly adaptovat na globální změny klimatu. Například formou odolných plodin vůči suchu nebo zaplacením protipovodňové ochrany. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo v roce 2020 takto „slíbeno“ využít 83 miliard dolarů.
Finanční pomoc může zamezit migraci
Marlene Achokiová z nevládní organizace pro odstraňování chudoby CARE International tvrdí, že bohaté země mají poskytnout chudším regionům potřebné finance, protože jejich nedostatek dále postižené regiony destabilizuje. To povede pouze k nárůstu migrace obyvatel do bohatších regionů světa, zejména Evropy a Severní Ameriky. Chudé země podle ní nemají prostředky na to, aby ještě řešily dopady klimatických změn.
Skupina 55 klimaticky nejzranitelnějších zemí utrpěla za dvě dekády ekonomické ztráty související se změnou klimatu přes půl bilionu dolarů, uvedla zpráva, kterou sestavila globální organizace Loss and Damage Collaboration.
Dochází i ke ztrátám neekonomickým, na životním prostředí, zejména se jedná o ztrátu biodiverzity nebo mizení některých komunit a jejich kulturních rituálů. „Mnoho komunit, které jsou nejvíce ohroženy změnami klimatu, jsou indiánské, místní nebo kmenové komunity,“ zdůraznila Shawoo.
Rozvinuté země připouští, že je třeba o tomto tématu jednat, některé argumentují tím, že už nyní existuje řada pomocných programů a fondů. EU nicméně uvedla, že zatím váhá se zřízením speciálního fondu na pokrytí ztrát a škod z důvodu klimatické změny.