Dobrá zpráva pro Gretu Thunbergovou. Švédové postavili větrnou turbínu bez oceli

Švédská aktivistka Greta Thunbergová měla v posledních měsících jen málo důvodů k radosti. Její několikaleté snahy o to, aby přitáhla pozornost světových lídrů k ochraně klimatu, zazdil Vladimir Putin v Kremlu, když napadl Ukrajinu.

Kromě toho, že se pozornost médií i veřejnosti obrátila k Ukrajincům, přináší s tím související energetická krize důraz na výrobu energií prakticky z čehokoliv, co bude k mání. Včetně uhlí nebo zkapalněného zemního plynu, který se musí tankery přepravovat na dlouhé vzdálenosti.

Turbína bez oceli

Proto by devatenáctiletá aktivistka mohla ocenit alespoň to – kromě faktu, že její hnutí školáků Fridays for Future slaví čtyřleté výročí –, že v jejím rodném Švédsku vznikla první dřevěná větrná turbína, jež nepoužívá ocel.

Její výroba produkuje o 90 procent méně skleníkových plynů. Na stavbě se podílela finská lesnická společnost Stora Enso a švédská firma Modvion. Ta tvrdí, že postavit „věž“ ze dřeva do výšky 150 metrů není problém. Technologie mají umožnit, že půjde postavit konstrukci až desetinásobně vysokou, tedy 1500 metrů. Přitom zatím nejvyšší mrakodrap světa – Burdž Chalífa v Dubaji – je vysoký „jen“ 828 metrů.

Vraťme se ale zpět na zem. Postavená turbína na ostrově u Göteborgu je vysoká zatím pouhých 30 metrů. Obě firmy ale mají velké plány a tvrdí, že do konce roku postaví ještě další pilotní větrníky a potom nastartují komerční prodej ve velkém.

Konstrukce se staví z lepeného vrstveného dřeva (LVL – laminated veneer lumber) pomocí modulů, které se přilepí na sebe. Ocelový tubus je tak nahrazen dřevěným.

Konstrukce pro sloupy větrných turbín se vyrábějí z lepeného vrstveného dřeva (LVL – laminated veneer lumber). Zdroj: Modvion

Stejná životnost a lepší recyklace

Švédové a Finové tvrdí, že dřevěné konstrukce turbín mohou stavět do větší výšky než současné ocelové konstrukce. Čím vyšší výška turbín, tím se zvyšuje i jejich výkon.

Švédská firma garantuje životnost na úrovni 25 až 30 let, stejně jako u ostatních mechanických částí větrné elektrárny. Dřevo se může navíc po ukončení životnosti recyklovat a použít opět ve stavebnictví.

Výkonný viceprezident divize Wood Products ve Stora Enso Lars Völkel zdůraznil, že je pyšný na to, že mohou se švédským partnerem Modvion posouvat hranice využití dřevěných konstrukcí i v sektoru obnovitelné energetiky a ukázat tím potenciál dřeva.

„Jako jeden z největších výrobců řeziva a soukromých vlastníků lesů na světě hrajeme důležitou roli v transformaci k zelenější společnosti. Tím, že přispějeme svými odbornými znalostmi, můžeme dále přispět ke změně při zmírňování změny klimatu a podpoře úsilí EU o zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů,“ uvedl.

Pevnější než ocel

Finský výrobce biomateriálů tvrdí, že vrstvené dřevo je při stejné hmotnosti o 55 procent pevnější než ocel a výroba turbín se tím zásadně zlevní.

Transport dřevěných modulů také nebude potřebovat speciální povolení pro transport po komunikacích, protože moduly se mohou kompletovat až na místě projektu. Sníží se i náklady na samotnou stavbu.

Ukázka převozu jednotlivých dřevěných komponent pro stavbu sloupu dřevěných turbín. Zdroj: Modvion

Že nejde pouze o utopický zelený projekt „ekofanatiků“, dokazuje i to, že do projektu investoval renomovaný výrobce větrných turbín z Dánska, společnost Vestas.

Jeden z největších výrobců větrných turbín na světě nechce zůstat stranou a rovněž chce vyrábět do roku 2040 klimaticky neutrální a plně recyklovatelné větrníky. Stejné ambice mají i další výrobci, jako je Siemens Gamesa Renewable a GE Renewable Energy.

VÍCE K TÉMATU:

Ekologie v dobývání vesmíru. Japonci už pracují na dřevěných družicích

Roman Fojtík (MIRdesign): Naše dřevostavba může stát kdekoli, za polárním kruhem, v Emirátech i na Měsíci či Marsu

Constantin Norbert Kinský: Zaměřujeme se na kombinaci správy živé přírody se správou kultury a společenského života

Dřevo má ve Skandinávii tradici

Ve Skandinávii má použití dřeva v konstrukcích velkou tradici. V Norsku již před pár lety vznikla výšková budova Mjøstårnet. Jedná se o osmnáctipatrový dům, který byl dokončen v roce 2019. Oficiálně je to se svými 85,4 metru nejvyšší dřevěná výšková budova světa.

VIDEO: Jak vypadá nejvyšší celodřevěná stavba v Norsku

Zdroj: Youtube.com

V Austrálii se zase chystá projekt dřevěného čtyřicetipatrového mrakodrapu, jehož konstrukce bude dřevěná a fasáda ze skla a oceli. Na výšku bude měřit 180 metrů.

Trend v sektoru větrné energie je stavět co největší a nejvyšší turbíny, které dosahují stále většího výkonu, protože rychlost větru roste s výškou. Nyní jsou turbíny vysoké okolo sto metrů, v dalších patnácti letech má být jejich průměrná výška až 150 metrů.

Investice do větrné energie budou růst

Norská poradenská společnost Rystad Energy odhaduje, že investice do větrného sektoru budou významně růst. Na konci dekády by to podle jejích analytiků mělo být zhruba sto miliard dolarů ročně, což je více než dvojnásobek oproti současnému stavu (46 miliard v roce 2021). Polovina výdajů má jít i do projektů na pevnině.

Budování nových větrných parků na pevnině ale stagnuje. Jedním z důvodů bylo zrušení dotací pro větrné elektrárny v Číně.

V roce 2021 se po celém světě postavily projekty o celkovém instalovaném výkonu 85 gigawattů a pokles se očekává i pro tento rok. Rok 2023 by ale měl přinést oživení s tím, jak roste poptávka po elektřině a nových zdrojích, včetně obnovitelných.

GRAF: Struktura nových obnovitelných zdrojů ve světě v posledních letech

Zdroj: Rystad Energy

V roce 2021 se celkově postavilo 227 gigawattů nových obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem, letos by to mělo být až 270 gigawattů, odhadují analytici z Osla. „Budoucnost obnovitelných zdrojů nikdy nevypadala jasněji,“ uvedl na konci minulého roku vedoucí výzkumu obnovitelných zdrojů ve společnosti Rystad Energy Gero Farruggio.

Evropa jako lídr

Ze zmíněných stomiliardových investic by měla lídrem ve výstavbě offshore větrných parků zůstat Evropa. V roce 2030 má objem investic dosáhnout 53 miliard dolarů. Ve Spojených státech by to mělo být okolo 15 miliard.

GRAF: Výhled globálních investic do větrných offshore parků podle regionů 
V letech 2020 až 2030 (pro léta 2023 až 2030 jde o odhad), v mld. USD.

Zdroj: Rystad Energy

Čína má naopak podle analytiků do tohoto sektoru investovat stále méně a na konci dekády se zastavit na necelých osmi miliardách dolarů. V roce 2020 přitom její investice do této oblasti dosáhly skoro 25 miliard dolarů.

Lídrem produkce nových turbín v Evropě má být společnost Siemens Gamesa zhruba s dvoutřetinovým podílem na trhu, dánská firma Vestas má ovládat asi pětinu trhu.

Na starém kontinentě by každopádně koncem roku mělo být více než 8500 turbín s celkovou kapacitou přes 57 GW.