Roman Fojtík (MIRdesign): Naše dřevostavba může stát kdekoli, za polárním kruhem, v Emirátech i na Měsíci či Marsu

Jedinečný design stavby vychází z konstrukčních systémů vesmírných stanic a důlních děl. Dřevěná konstrukce MIRdesign má tvar válce, který je zčásti usazen do země. Zbylá část pláště je překryta a zaizolována zeminou, z níž si pomalu hledá cestu zelený porost.

K tradičnímu pojetí domku s červenou střechou a zářivou fasádou má Fojtíkova dřevostavba opravdu daleko. To spíše ožívají fantazie anglického románového spisovatele J. R. R. Tolkiena a milionů jeho čtenářů, kteří si možná přesně takhle představovali útulnou hobití noru.

„Tento dům je dalším evolučním stupněm bydlení. Je to nejdokonalejší a nejekologičtější komerční stavba na světě,“ říká o projektu jeho autor, vědec, soudní znalec a autorizovaný inženýr v oboru statika, dynamika a diagnostika staveb Roman Fojtík.

Roman Fojtík (36)

Vědec, soudní znalec a autorizovaný inženýr v oboru statika, dynamika a diagnostika staveb. Působí na stavební fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzitě Ostrava. Před dvěma lety založil společnost Elite Timber Construction, která projektuje první ekologické dřevostavby zasypané hlínou, pojmenované MIRdesign.  Domy odolají hurikánům, plošným požárům, a navíc plní pasivní standard – jsou energeticky nenáročné díky přítomnosti systémů recyklace a uskladnění energií.

První prototyp stavby splývá s krajinou v městečku Potštát v Olomouckém kraji. Podle původce myšlenky je ale možné domek postavit kdekoli na světě, klidně i za polárním kruhem, a když na to přijde, i na Měsíci nebo Marsu. Jen skalnatý povrch je při jeho stavbě poněkud nepraktický.

Jen blázni mění svět

Dovolím si být trochu osobní. Své dětství vnímám jako spěšný vlak za zážitky a poznáním. Když ale mluvím s podobně starým Romanem Fojtíkem, nemohu se zbavit pocitu, že on před těmi třiceti lety naskočil minimálně na Šinkansen a řítí se jím ještě dnes.

Zatímco jiní se ve školce přetahovali o tatrovky a bagry, Roman Fojtík si sám postavil vláček, který rozpohyboval pomocí magnetů. Než šel do první třídy, vyrobil ze špejlí a papíru mechanickou ruku. Představivost, vynalézavost a touha po poznání mu byly natolik vlastní, že se vydal na dráhu vědce.

„Na univerzitě jsem se ale zvláštně zacyklil. Nápady jsem měl, dělal jsem na zlepšovácích pro OKD, které zvyšovaly bezpečnost v dolech. Mám dokonce několik patentů, ale pořád jsem viděl ten velký nepoměr. Vývoj byl drahý a nakonec se prodalo jen pár kusů. Ekonomicky mi to nedávalo smysl, i když vědecká práce to byla krásná. Chtěl jsem jednoduše dělat něco praktického – pro lidi, co by mělo environmentální i ekonomický smysl. Protože populace se rozrůstá a prostoru ubývá. Planeta Země nás za pár století nebude schopna uživit, což jen dokládají snahy Elona Muska dostat se na Mars. A tak jsem se přidal k výzvě na záchranu lidstva, opustil vědu a rozjel projekt ekologického bydlení na vlastní pěst,“ říká v rozhovoru doktor Roman Fojtík.

---

---

Přírodní struktury a materiály jsou pro stavitele věčnou inspirací. Jak jste vy došel k tomu, že ideálním tvarem konstrukce domu bude zrovna válec?  

Ideálním tělesem, a to jak ve vesmíru, tak v hlubinách moře, je válec. Ten totiž dokáže přenášet obrovské zatížení, které působí ze všech stran. Začal jsem přemýšlet, jaká jsou optimální statická schémata. Kompletně jsem se oprostil od zažitých představ, jak má dům vypadat. K finálnímu návrhu konstrukce inspirovanému vesmírnými tělesy jsem dospěl až po čtyřech letech výzkumu.

Pryč se skleníkovými plyny

Jaké výhody MIRdesign přináší ve srovnání s klasickými dřevostavbami?

Pokud budeme sledovat jeho ekologickou linku, tak jde o stavbu, která je z 98 % z obnovitelných materiálů, tedy ze dřeva. Zbylá 2 % jsou izolace, které dřevo oddělí od destrukčních přírodních složek, tedy zejména od vlhkosti. Při stavbě neprobíhá žádný mokrý proces, nepoužívá se žádný beton. Díky spojení dřeva, izolace a tvaru konstrukce jsme pak dostali nejekologičtější komerční stavbu na světě. Každá jiná dřevostavba se totiž staví na železobetonových základech a má střešní krytinu, což znamená 150 až 200 tun CO₂  vypuštěných do ovzduší. MIRdesign je na nule, nestavíme železobetonové základy a místo střešní krytiny máme střechu zarostlou zelení. Každý člověk má podle mě povinnost chovat se k přírodě šetrně, ale má také právo komfortně bydlet. Chci lidem dát několikanásobně lepší komfort bydlení, než mají teď, a zároveň se podílet na zpomalení globálního oteplování.

MIRdesign je první zasypaná dřevostavba, která funguje na principu skládačky. Jednotlivé buňky stavby na sebe navazují jako kostky Lega. Foto: MIRdesign

Dřevo je podle vás trvanlivější stavební materiál než beton?

Jednoznačně a prokázala to již celá řada studií. Stačí se podívat do historie, kolik dřevěných mostů přežilo staletí a železobetonové mosty mají životnost mezi 40 a 60 lety. Dřevo je staletími prověřený materiál. V Číně najdete dřevěné mosty staré 900 let, v Česku má ten nejstarší asi 300 let. Dřevu nevadí sůl, vítr ani déšť a jeho obrovskou výhodou je, že jde o obnovitelný materiál. Dřevo, které vykácíme, nám znovu vyroste. Ale vytěžený kámen? To je nevratná změna. Pocházím z Hranic na Moravě, kde jsou v bezprostředním okolí asi tři lomy. Z dětství si pamatuji kolem dokola samé zelené kopečky, teď se kopečky střídají s vytěženými dírami. Takže proč nepoužívat něco, co je prověřeno staletími, když to umíme navrhnout z hlediska potřebné únosnosti a z hlediska ceny se také dostáváme výrazně níž než u betonových konstrukcí.

Česko: betonový svět

Proč se tedy v Česku staví nejen mosty převážně z betonu?

Kde teče beton, tam tečou peníze. V Česku je obrovská betonářská lobby, která znemožňuje používání jiných technologií. Přitom ve skandinávských zemích je pětina mostů dřevěných, a to včetně těch dálničních, které musí snést obrovské zatížení. Ale Česko jednoduše staví pouze z betonu.

Jak si dřevostavba stojí z pohledu ročních provozních nákladů?

Plníme pasivní standard, dům je na energie nenáročný díky tomu, že v něm máme mnoho recyklačních systémů. Pod podlahou jsou umístěny technologie a nádrže na recyklaci vody i solární baterie. Náklady na vytápění jsou také nižší ve srovnání s klasickou dřevostavbou, jelikož zemina je výborný izolant, a to nejen tepelný – v zimě udržuje teplo uvnitř a v létě zase chlad, takže není zapotřebí klimatizace –, ale i hlukový. V domku je velké ticho, až jsou z toho někteří návštěvníci celí nesví. Náklady na provoz jsou díky všem zabudovaným technologiím velmi nízké, čtyřčlennou rodinu vyjdou asi na 20 tisíc korun ročně.

A v jakých řádech se pohybuje pořizovací cena takového domku pro mladou rodinu?

Dům o ploše 100 m² stojí momentálně asi 8,5 milionu korun, ale to je včetně technologií na recyklaci, rekuperaci i fotovoltaiku a baterií na skladování sluneční energie. Kupujete kompletně vybavený dům, včetně interiérového nábytku. Hlavní výhodou stavby je to, že je v ní už vše zabudováno a stěhujete se do ní jen s kufrem s osobními věcmi. Prostor je v dnešní době vzácný. V životě jsem se mnohokrát stěhoval do bytů, které se na začátku zdály být prostorné, ale jen do chvíle, než jsem je vybavil. To jsem se pak začal pohybovat jen v úzkých uličkách mezi nábytkem.

MIRdesign přináší díky velkým interiérovým inovacím maximální využití prostoru. Vizualizace: MIRdesign

Vyznáváte tedy trend smart living. Hrajete 3D tetris s nábytkem, který se různě vysouvá, zasouvá a má více použití?

Přinášíme obrovské inovace v interiéru. Díky samotnému konstrukčnímu systému jsou všechny podlahy velké úložné prostory, můžete pod nimi mít bazén, posilovnu, skladiště, dětský bunkr, využití se meze nekladou. Stěny zase představují vestavěné skříně, a tak zatímco u klasického domu využíváte 40 % obestavěného prostoru, v případě MIRdesignu je to 85 % prostoru konstrukce. Vše v domě je uděláno tak, abyste mohli prostor maximálně využívat. Z klasického dětského pokoje s psacím stolem se ve chvilce může stát prázdná obdélníková místnost s fotbalovými brankami a rodiče se nemusí bát, že dítě míčem něco rozbije, protože je vše bezpečně uloženo ve stěně nebo podlaze. Děti asi nejvíce ocení vychytávky v podobě sítí, lezeckých stěn, trampolín, skluzavek a skrýší.

Pod podlahou můžete mít soukromou posilovnu, ale klidně i bazén nebo vířivku. Vizualizace: MIRdesign

Rusové si na luxusní zemljanky musí počkat

Před necelým rokem jste ukázali menší prototyp stavby, který stojí v obci Potštát na Olomoucku. Přibyly k němu už i další domy?  

Na tom ukázkovém domě, který má asi 16 m², jsme si chtěli otestovat únosnost a skládání jednotlivých dílů do sebe, protože konstrukce stojí – stejně jako Lego nebo IKEA – na principu skládačkového systému. První ukázkový dům o ploše 100 m² se aktuálně staví, měl by být hotov v září, kdy se do něj s rodinou budeme stěhovat.

A už projektujete domky i pro platící zákazníky?

Ve fázi projektů máme v Česku 18 staveb. Třetina bude stát v Moravskoslezském kraji a tucet domků v okolí Prahy. Paradoxně největší zájem byl ze zahraničí, především z Ruska. Ruští investoři přišli s tím, že je to dům, který má v Rusku velkou tradici. Je prý takovou luxusní verzí tradiční zemljanky pro bohaté. Byť se ozvali i další zahraniční investoři, z Kanady, USA, Číny i Afriky, chci s výstavbou začít nejprve v Česku. Přestože je Česká republika zatížena nesrovnatelně větší administrativou a byrokracií v rámci stavebního řízení (v žebříčku všech zemí jsme v tomto ohledu snad až na 156. místě), víme, jakým způsobem to u nás zprocesovat. Ve chvíli, kdy půjdeme do zahraničí, musíme se spoléhat na služby místních projektantů, kteří budou všechnu administrativu kolem zařizovat, a tím přestaneme mít kontrolu nad zakázkou. Tudíž nejprve se etablujeme na domácím trhu, než se vydáme za hranice.

Dřevostavba, která nehoří…

Kdy předpokládáte, že to bude?

V roce 2026 bych už chtěl celou konstrukci balit do lodních kontejnerů a odesílat do celého světa. Systém je totiž extrémně jednoduchý a dům zvládne postavit šikovný kutil nebo průměrný řemeslník. Po Česku přijde řada na evropské státy a za sedm let bychom už měli mít první domy ve Spojených státech, kde mají dřevostavby dlouhou tradici. Dům, který projektujeme, navíc jako jediná dřevostavba na světě odolá i plošným požárům, kterým jen v Kalifornii nedávno podlehlo 18 tisíc domů. Dobře odolávají i hurikánům, zemětřesením a jiným přírodním katastrofám.

Zájemce máte spíše stran jednotlivců nebo developerů?

Zájem mají i jednotlivci, ale pro nás je zatím výhodnější stavět ze začátku více domů u sebe, takže dáváme přednost developerským projektům, kde můžeme naráz postavit více domů. „Jednodomkovou“ výstavbu zatím odmítáme.

Proč chcete posílat dřevo z Evropy na jiný kontinent, když je ekologičtější ho vytěžit v místě?

Ta konstrukce je na přepravu velmi lehká a my si chceme držet kontrolu nad technologií. Dřevo má v každé oblasti jiné vlastnosti. Pokud někdo začne stavět náš dům z jiného materiálu a stane se kvůli tomu nějaká havárie, protože dům přenáší zatížení několika desítek tun, nechtěl bych za to nést odpovědnost. Proto chceme mít veškerý proces pod kontrolou a garantovat kvalitu materiálu.

Interiér dětského pokoje v projektu MIRdesign. Vizualizace: MIRdesign

Jak dlouho v Česku trvalo získat stavební povolení na něco, s čím se do té doby stavební úřad ještě nesetkal?

Vzhledem k tomu, že ten dům je postaven z certifikovaných materiálů a technologií, tak to problém nebyl. Není tam nový materiál ani nová skladba, takže z tohoto hlediska jsme neměli žádné problémy.

Jak dlouho trvá takový domek postavit?

Časově nejnáročnější je získat všechna povolení, což trvá mezi šesti až osmnácti měsíci jako u každého jiného domu v ČR. Výstavba včetně nastěhování zabere jeden až dva měsíce a pak už jen čekáte, kdy se vám zazelená střecha. Ještě bych možná zmínil jednu důležitou výhodu, a to maximální využití nejen vnitřního, ale i vnějšího prostředí. Ceny pozemků jsou momentálně astronomicky vysoké. Když si postavíte klasický dům, pozemek jím zastavíte a de facto o ten prostor přijdete. Naše střecha je ale zároveň terasou, zahradou a v zasněžené verzi i parádním kopcem na sáňkování.

…a hodí se i na Mars

A lze jej postavit skutečně všude?

Kdekoli na světě, za polárním kruhem i ve Spojených arabských emirátech. Samozřejmě nesmí jít o skalnatý povrch, ale když na to přijde, dá se postavit klidně na Měsíci nebo Marsu.

Kde vidíte firmu za pět let?

Za pět let bych chtěl mít aspoň stovku domů po celé Evropě, objednávky z celého světa a roční tržby kolem jedné miliardy korun. V budoucnu bych rád, aby naše domy stavěli roboti.

Přemýšlíte o spojení s některým ze silných investorů podnikajících v oblasti developmentu?  

Byznysmodel je postavený v podstatě na tom, že těch prostředků není potřeba tolik, ale předpokladem je, že kdybychom šli do celosvětového prodeje, budeme potřebovat distribuční sítě, co se týče materiálů. Takže už nyní navazujeme partnerství s různými firmami.

16 Odpovědi

1. Dobrý den pane inženýre,
   normálně na články z webu neodpovídám. Nyní jsem ale musel udělat výjimku.
   Nejsem si jist, ale mám pocit, že tento článek je asi Vaše placená reklama, že..?
   Pokud se jedná opravdu o reklamu – tak budiž. Tam jsou podobné megaprohlášení asi potřeba. Ale pokud to myslíte vážně, pak tomu ovšem nemohu uvěřit !
   Jsem tak trochu z oboru, ale tolik nesmyslů najednou jsem opravdu již dlouho nečetl.
   jen namátkou – možná se tomu sám zasmějete 🙂
   – český elon musk – tak Vám opravdu někdo říká ???
   – mechanická ruka ze špejlí?
   – nejdokonalejší a nejekologičtější komerční stavba na světě?
   – 100m2 za 8 milionů? , ale mám zahradu na střeše, a můžu z ní sáňkovat..
   – čeksé dřevo budeme expedovat do celého světa, protože to cizí by mohlo mít horší nosnost? ( no teď už věřím, že jste statik..:)
   – metr hluboká díra pod podlahou na činky ? mohu se zeptat, jak izolujete proti zemní vlhkosti? nebo třeba proti podzemní vodě?
   – dále: mohu se zeptat, proč myslíte, že by stavba odolala plošným požárům? myslíte , že by vám při teplotě přes 300 stupních nevypadlo sklo z rámů a uvnitř nezačal hořet nábytek?
   – jak je zajištěno větrání místností uvnitř dispozice?
   – no už asi budu končit, jen jeden poslední dotaz?
   fakt si myslíte, že nomrální (malý) investor umí prostavět 8 milionů za 2-3 měsíce a pak se nastěhovat?
   Jsem architekt, stále pochybuji o rozsahu svých technických znalostí, ale po čtení Vašeho článku jsem si uvědomil, že asi opravdu chápu problematiku staveb v širších souvislostech…
   Promiňte mi mou upřímnost, ale myslím, že jste se z vašeho zacyklení stále ještě úplně neodpoutal.
   Tolik můj ( krátký?) komentář.
   Pro případ, že byste mi chtěl odpovědět, viz. můj email níže.

   Každopádně pokud stavíte vzorový dům, držím vám palce, aby vám vše klaplo podle Vašich představ!

   s pozdravem
   Robert Wild

   Odpovědět

   • Mě zarazilo tvrzení, že ideální tvar má mít válec. Já si do teď myslel. že ideální tvar má koule. Asi se mám pořád co učit.

     Odpovědět

   • Dobrý den,
     děkuji za bujarou diskuzi. Je skvělé, že vás článek nenechal klidnými. Byl jsem požádán, abych se pokusil reagovat na komentáře. Pokusím se tedy zodpovědět věcné dotazy. Než přikročím k reakcím tak chci upozornit, že se nejedná o komerční sdělení a já nejsem autorem článku. Nyní k dotazům:
     – České dřevo budeme expedovat do celého světa, protože to cizí by mohlo mít horší nosnost?
     Smrkové řezivo, ze kterého je stavba realizována, je možné zajistit v mnoha koutech světa, ale podle oblastí se liší mechanické vlastnosti. Stejně je tomu tak i u historických staveb, kdy mechanické vlastnosti jsou ovlivněny prostředím, kde dřevo roste viz.: kniha „Dřevěné mosty a lávky, ISBN 978-80-88265-04-7“ nebo „Timber Bridge 1,2; ISBN 1-4102-2191-1; ISBN 1-4102-2192-X. V tomto případě nejde o rozdíly mechanických vlastností řeziva českého, skandinávského nebo kanadského. Jde o to, že kůrovcová kalamita je v ČR a ne v Norsku. Naše dřevo nám hnije v lesích a to je teprve začátek. Logickou úvahou je nenechat hnít naše dřevo a nevyvážet ho do zahraničí za zlomek jeho ceny. Toto dřevo nakupujeme zpátky ze zahraničí s obrovskou marží. To je realita dřevařského průmyslu ČR. Je nutné podoktnout, že svět není jen Skandinávie, Rusko nebo Kanada, ale Afrika, Austrálie, Střední Amerika, části Asie a další, kde, pokud nechcete likvidovat původní deštné pralesy, budu nutné potřebné řezivo dovézt. Pokud se bavíme o pevnosti dřevěných konstrukcí, tak nejslabší částí každé stavby je spoj. Tak je tomu i u projektu MIRdesign. Důležitým faktorem je i ekonomika. Je ekonomicky nereálné postavit na začátku fabriku na výrobu staveb MIRdesign na každém kontinentu. Bohužel nejsem Elon Musk
     – metr hluboká díra pod podlahou na činky? mohu se zeptat, jak izolujete proti zemní vlhkosti? nebo třeba proti podzemní vodě?
     Pod podlahou jsou relativně velké prostory. Na 100 m2 cca 75 m3. Dalo by se říci, že se jedná o malý sklep, který je možné využívat jinak (skladování, lůžka, uložiště solárních baterií, nádrže na recyklaci vody a další). Vše vychází se statického a konstrukčního řešení stavby. Izolace je obchodním tajemstvím, takže se nemohu vyjádřit.
     – mohu se zeptat, proč myslíte, že by stavba odolala plošným požárům? Myslíte, že by vám při teplotě přes 300 stupních nevypadlo sklo z rámů a uvnitř nezačal hořet nábytek?
     Odolnost stavby proti klimatickým jevům a přírodním živlům vychází právě z tepelné izolace zeminou. Pro oblasti, kde hrozí tyto katastrofy, je upravena nosná konstrukce a také průčelí stavby tak, abych konstrukce těmto jevům odolala.
     – jak je zajištěno větrání místností uvnitř dispozice?
     Jedná se o modulární systém. Každý pokoj je jedna místnost a každá místnost je opatřena prosklenou stěnou, kterou lze z větší části kdykoli otevřít. Stavba je připravena na rok 2020, kdy bude nutno stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie a tedy bude nevyhnutelná instalace nuceného větrání. Stavba je proto opatřena rekuperací, ale lze větrat i okny v každé místnosti.
     – fakt si myslíte, že nomrální (malý) investor umí prostavět 8 milionů za 2-3 měsíce a pak se nastěhovat?
     Stavba MIRdesign se dodává jako komplet včetně nábytku technologií a vybavení. Vše dle přání investora. U nejdražší varianty za 8 mil kč, je dům luxusně vybaven včetně bazénu, sauny, akvaponického a solárního systému, recyklačních a akumulačních nádrží, neprůstřelných skel a zahrady. Jedná se o téměř soběstačný dům. Výstavba včetně vybavení je velmi rychlá, protože se jedná o skládací systém. Něco jako Lego nebo IKEA.
     Pokud Vás mé odpovědi neuspokojily, tak se přijeďte podívat, jak to vlastně všechno funguje.
     Fojtík

     Odpovědět

   • Dobry den,
     stejne jak pisete, tak ani ja se vetsinou nezucastnuji podobnych diskusi. Prvne bych rad poukazal, ze clanek je hlavne pro laickou verejnost, takze pochopitelny a zjednoduseny co se odbornych veci tyce. Je tam spousta veci zjednodusenych, dle meho nazoru aby byly lepe pochopitelne pro sirokou verejnost. To ze takovy komentar pise architekt me vlastne vubec neprekvapuje. Dovolte par komentaru k Vasim bodum:

     1) Elon Musk – v prvnich fazich ho taky vsichni povazovali za blazna, i presto si sel za svym a vysledek je zrejmy, dokazal poblaznit cely automobilovy svet. Takze prirovnani je trefne a libi se mi.
     2) Ruka ze spejli – urcite tady nehovorime o plnohodnotne nahrade koncetiny jak ji zname dnes. Urcite se jednalo i jednoduchy model, navic ve veku, kdy vetsina se uci drzet tuzku a jedinym dilem je vyhrabana dira v pisku.
     3) Nejdokonalejší a nejekologičtější komerční stavba na světě? – proc ne? V CR se bohuzel sebevedomi moc nenosi.
     4) 100m2 za 8 milionů? , ale mám zahradu na střeše, a můžu z ní sáňkovat.. Predpokladal bych, ze cena se muze snizit pri seriove vyrobe, ale preji tomuhle projektu, aby se nesnizovala, aby poptavka byla tak vysoka, aby nebylo nutno cenu snizovat, spis naopak.
     5) Ceske drevo – je to otazka vlastnosti, ktere chcete, aby to drevo melo. Kdyz neco navrhuji a jsem za to zodpovedny, chci mit jistotu, ze ten dany material splnuje vsechna kriteria Ve svete je spousta ruznych druhu dreva, ktere se pouziva na stavebni ucely, od bambusu a dalsi tropicke dreviny az po polarni kruh, jedle, smrky borovice a dalsi. Vyznam v clanku bych spise priradil ke snaze kontroly kvality a podpory ceskeho prumyslu! Nebude se dale rozepisovat o ruznych narodnich normach, testovacich metodach, ktere jsou specificke pro kazdy stat a maji specificky pristup k navrhu jako takovemu a jsou vetsinou prizpusobeny pro potreby a zdroje daneho statu.
     6) Vhkost – Verim, ze otazky izolaci apod uz jsou davno vyreseny.
     7) Pozar – do jakeho detailu maji tyto veci doreseny netusim, ale jednoducha roleta, vysouvaci panely apod. na zakrtyti prosklene casti budovy by mohlo tuto zalezitost jednoduse a elegantne vyresit. Zemina jako takova budovu dostatecne ochrani.
     8) Vetrani – verim ze tuto zalezitost uz maji taky vyresenu. navic z fotek je patrne v horni casti „tubusu“ je sposuta mista pro vzduchotechniku, rekuperacni jednotky apod.
     9) Cena! Tady bych se odkazal opet na bod jedna. Kolik lidi si muze dovolit auto Tesla a kolik z nich si ho koupi? Vetsinou jich moc nezname. Ale prodalo se jich uz 250 tisic!

     Verim, ze na spoustu vasich dotazu najdete odpoved v rade odbornych publikaci, ktere budou urcite vydany, pokud uz nebyly. Nebo prezentovany a diskutovany na ruznych odbornych konferencich.

     Preji pekny den a drzim Romanovi a jeho tymu palce v dalsim vyvoji projektu.
     David Sekanina

     Odpovědět

2. beton je věčný v ustáleném prostředí a dřevo vlastně také!! Tepelná akumulace betonu důležitá pro pasivní domy je ve srovnání se dřevem nebetyčná!! Fyzika je jen jedna a hotovo!!! Přeji pěkný den.

   Odpovědět

   • Dobrý den,
     děkuji za bujarou diskuzi. Je skvělé, že vás článek nenechal klidnými. Byl jsem požádán, abych se pokusil reagovat na komentáře. Pokusím se tedy zodpovědět věcné dotazy. Než přikročím k reakcím tak chci upozornit, že se nejedná o komerční sdělení a já nejsem autorem článku. Nyní k dotazům:
     – beton je věčný v ustáleném prostředí a dřevo vlastně také!! Tepelná akumulace betonu důležitá pro pasivní domy je ve srovnání se dřevem nebetyčná!! Fyzika je jen jedna a hotovo!!! Přeji pěkný den.
     Beton stejně jako ostatní materiály více či méně podléhají vlivu prostředí. Betonové mosty padají po 30 až 60 letech. Dřevěné přečkaly staletí. Pokud se bavíme o pozemních stavbách, tak je jistotou, že paneláky nás všechny přežijí, pokud se o ně budeme starat.
     Fyzika je opravdu jen jedna. Beton má velmi dobré akumulační schopnosti. Bohužel se nejedná o hygroskopický materiál. Existuje velké množství studií, že lidé žijící v betonových stavbách mnohem častěji podléhají depresím. Údajně je tomu proto, že beton neumí pracovat s vlhkosti. Na základě těchto faktů jsou do moderních areálů zabudovávány rostliny a vodní plochy tak, abych bylo vytvořeno pro zdraví prospěšné prostředí.
     V tomto případě je oproti klasické dřevostavbě, kde je opravdu akumulace velkým problémem, využita právě akumulační schopnost vrstvy zeminy.
     V tomto případě záleží na několika parametrech. Ale jednoduše řečeno, pokud srovnáváte zeminu s EPS nebo XPS, tak zemina je samozřejmě špatný izolant. Zemina má velkou tepelnou setrvačnost a tento jev se využívá právě při výkyvech velkého tepla nebo zimy.
     Pokud Vás mé odpovědi neuspokojily, tak se přijeďte podívat, jak to vlastně všechno funguje.

     Odpovědět

3. Za 8,5 milionu apsolutně zcestný. Co je na tom ekologickeho? A někdo musí ty miliony na to neekologicky vydělat. Ekologicky od nás odveze dřevo jinam na druhý konec světa wtf?? Už jen ten transport je neekologický…. Je to apsolutní hovadina jen chce vydělat obrovskej balík a schovává to za ekologii… si nevidí do huby vědec…

   Odpovědět

   • Dobrý den,
     děkuji za bujarou diskuzi. Je skvělé, že vás článek nenechal klidnými. Byl jsem požádán, abych se pokusil reagovat na komentáře. Pokusím se tedy zodpovědět věcné dotazy. Než přikročím k reakcím tak chci upozornit, že se nejedná o komerční sdělení a já nejsem autorem článku. Nyní k dotazům:

     – Ekologicky od nás odveze dřevo jinam na druhý konec světa? Už jen ten transport je neekologický.

     O tom, co je ekologické je možné vést dlouhé debaty. Ekologie této stavby není v tom, že se bude v budoucnu v desítkách kusů transportovat pomocí lodní dopravy (doposud nejekologičtější způsob dopravy zboží). Ekologie spočívá v tom, že místo betonu, oceli a cihel, což jsou neobnovitelné materiály, při jejichž výrobě dochází k obrovské produkci skleníkových plynů a dalších nežádoucích látek včetně nevratné devastace krajiny, je využito dřevo, které nám vždy znovu vyroste.
     Proč naše dřevo? Naše lesy v následujících letech projdou obrovskou změnou a to z důvodu oteplování, které nahrává kůrovci. Již nyní jsou lesy plné vytěženého dřeva, které nikdo nechce a nechává se hnít. Navíc současný trend dřevařského businessu je vyvézt naše dřevo bez přidané hodnoty za zlomek ceny do zahraničí a my všichni ho potom nakupujeme za velké peníze ze zahraničí zpět v podobě LVL, KVH a dalších produktů.

     Pokud Vás mé odpovědi neuspokojily, tak se přijeďte podívat, jak to vlastně všechno funguje.

     Odpovědět

4. Cituji z článku:
   „Náklady na vytápění jsou také nižší ve srovnání s klasickou dřevostavbou, jelikož zemina je výborný izolant a to nejen tepelný (v zimě udržuje teplo uvnitř a v létě zase chlad, takže není zapotřebí klimatizace), ale i hlukový.“

   Bohužel zemina je špatný izolant, ale dobrý akumulant !!!
   Pán by měl vrátit diplom.
   Betonová lobby není, ale zjevně dřevěná a to až nechutně do očí bijící.

   Odpovědět

   • Dobrý den,
     děkuji za bujarou diskuzi. Je skvělé, že vás článek nenechal klidnými. Byl jsem požádán, abych se pokusil reagovat na komentáře. Pokusím se tedy zodpovědět věcné dotazy. Než přikročím k reakcím tak chci upozornit, že se nejedná o komerční sdělení a já nejsem autorem článku. Nyní k dotazům:

     – Bohužel zemina je špatný izolant, ale dobrý akumulant !!!

     V tomto případě záleží na několika parametrech. Ale jednoduše řečeno, pokud srovnáváte zeminu s EPS nebo XPS, tak zemina je samozřejmě špatný izolant. Zemina má velkou tepelnou setrvačnost a tento jev se využívá právě při výkyvech velkého tepla nebo zimy.

     Pokud Vás mé odpovědi neuspokojily, tak se přijeďte podívat, jak to vlastně všechno funguje.

     Odpovědět

5. aPsolutně s vámi souhlasím…

   Odpovědět

6. Jediná dokonalá stavba je zemělod od Richardse, najděte si to na youtube. Nemusí to být nutně postaveno z odpadu, ale jde o princip, jak větrání, vytápění tak zpsůobu kdy je zakrytá pouze severní strana. Pokud bych znova stavěl tak nic jiného nechci. Čau.

   Odpovědět

   • Dobrý den,
     zeměloď je skvělá věc. Každý kdo se přijel podívat na MIRdesign ji chtěl, dokud nenavštívil MIRdesign. Přijeďte se podívat a třeba také změníte názor.

     Odpovědět

7. Zajímavé, ale podle mne žádný domek o 100M2 pro jednu/dvě rodiny nemůže být považován za ekologický. už jen v poměru zastavěná plocha/počet obyvatel.

   Ty vysmívané betonové stavby mají větší smysl z pohledu společnosti a ekologie než samostatné stavby. Ať se už jedná o zastavěnou plochu a počet obyvatel, inženýrské sítě,… Myslím, že ekologické stavby by měly jít směrem k bytovým domům.

   Nebo je možné, že v budoucnu bude mít každý svůj pozemek pro domek? Pochybuji. Jako ekologické se řeší sdílení automobilů, ale zároveň by každý „ekolog“ chtěl mít vlastní dům (nejlépe min. 100m2). To mi nedává moc smysl.

   Ano, i já považuji bydlení v domku za nesrovnatelně komfortnější než bydlení v bytě, ale když se nad tím zamyslím z pohledu „přírody/ekologie/společnosti“, tak to moc smysl nedává.

   A 8,5 milionu? No, je to nacpané technologiemi… Ale každého věc, za co zaplatí. Líbí se mi celkový vzhled a vesměs se mi to líbí celkově, ale nějak v tom trošku postrádám smysl. Ale beru to jako cestu, kdy se vyzkouší nové technologie, které pak budou nasazeny ve skutečně smysluplném využití. Co se mi moc nelíbí je, že jsou tyto „zelené“ stavby poměrně často dotovány státem a nezohledňuje se to při výpočtech „návratnosti“, resp. zohlední se to jako výhoda a úspora (což je velice zavádějící).

   A oceňuji, že jste odpověděl celkem jasně na cenu, protože obvykle se u ekostaveb dost mlží (moje teorie je, že vlastníci si spočítali, že to zas takové terno není).

   Každopádně díky za cestu, kterou jdete a držím palce.

   Odpovědět

8. Komentář pana Wilde je mi blízký,
   nejedná se o ekologickou stavbu,nýbrž enviromentální šetrnou k životnímu prostředí, ekologie je zcela něco jiného. Stavba za 8 miliónů korun je extrém,který si běžný občan nemůže dovolit, enviromentální musí se rovnat relativně levné, srub z kulatiny postavíte se vším všudy za 2-3 miliony, s různými úpravami (solární energie, větrná popřípadě vodní) do cca 4 mil. Na oplátku můžete vysázet trojnásobek dřeva,které jste spotřebovali pro klid duše. Jen namátkou k betonu existuje mnoho „alternativ“ ,které vykazují lepší vlastnosti než běžný beton. Ke kůrovci, ano velký problém ČR, Komunistické monokultury smrku ve vegetačních pásmech kde nemají co dělat udělali své, kůrovcová kalamita byla jen otázkou času, teď se tento problém musí vyřešit pro příští generace a to osázením smíšených lesů dle vegetačních stupňů,pokud se do toho všichni opřeme, do 50 let, máme zdravé,“původní“ lesy. Můj názor je nevyvážet, je to naše dřevo, ať se spotřebuje lokálně, logicky ubudou požadavky na jiné topné dřevo včetně požadavků na výrobu.

   Enviromentální stavba musí být postavena z obnovitelných či recyklovatelných zdrojů, nejlépe z daného státu. Mít minimální energetické vstupy maximální energetickou výnosnost a minimální,nejlépe žádné výstupy, ( taková malá věda bydlení,od energie,po recyklaci vody,odpadu,apod.) dá se to, ale mnohem levněji a komfortněji. Projekt neodsuzuji, jen se tu objevila větší diskuze, takže možná autorovi pomůže lépe uchopit nějaké myšlenky. A hlavně, kolik lidí touží mít elektromobil popřípadě šetrnou stavbu a narazí a končí vždy u ceny, takže pokrok je opět limitován penězi a to je špatně,takže se do ceny musí vnést také vize a výsledek, ne jen zisk.

   Odpovědět

9. Hezký den, všem.
   Sleduji tento projekt od doby kdy se objevil na televizní obrazovce ČT24. Je to již necelý rok od reportáže (červen, červenec 2018). Na tomto projektu mě v té době zaujalo především to, že pán Fojtík cenovou politiku prezentoval ,,dostupnost této stavby bude téměř všem“. Bujarou diskuzi všech příspěvků jsem si četl, se srovnáním s vozy Tesla do jisté míry mohu souhlasit.
   Jediné čemu nerozumím je cena 100 m2 domu za cenu 8,5 milionů. Kde se stala chyba, je možné aby cena od dostupné stavby téměř všem se minimálně zdvojnásobila? Cenu srovnávám s vlastním domem kdy mám postaveno za 3,5 milionu a 5 milionů mi tedy zbývá na vůz Tesla. Předpokládal jsem, že cena domu byla počítána z průměrného platu ČR co je 34 000,-Kč kdy v současné době by občan ČR vydělával 21 let jen na Váš projekt. Tím chci říci, že je tento projekt dostupný pouze pro majitele vozu Tesla. Budu se ještě jednou opakovat a tedy kde se stala chyba při výpočtu ceny? Došlo během několika měsíců k nečekaným problémům při realizaci, kdy se cena musela tak zásadně změnit? Závěrem, projekt se mi ve skutečnosti líbí a přeji mu mnoho prodaných projektů více jak vozů Tesla.

   Odpovědět

• Sdílet na Facebook
• Sdílet na Twitter
• +