Svět se obává dalšího oteplení. Řada oblastí se přehřívá rychleji

Největší nárůst teploty za posledních sedmdesát let hlásí Čína. Resp. její úřady, které tvrdí, že teploty v největší asijské ekonomice se v této době zvýšily více, než je celosvětový průměr.

A také v budoucích letech zůstanou „výrazně vyšší,“ protože se stále více se projevují změny klimatu, napsala agentura Reuters s odkazem na čínský meteorologický úřad.

Oteplení o desetiny stupně

Obrovská země je podle čínských vědců velmi citlivá na globální změnu klimatu. Teploty se v Číně v průměru zvýšily od roku 1951 o 0,26 stupně Celsia. Přitom globálně se Země oteplila „pouze“ o 0,15 stupně.

„V následujících letech dojde k nárůstu regionálních průměrných teplot v Číně výrazně více než ve zbytku světa,“ prohlásil před novináři zástupce ředitele čínského Národního klimatického centra Jüan Ťia-šuang.

Změny v počasí zásadně ovlivňují současnou situaci na vodních tocích, ekosystémy začnou být zranitelnější. Sníží se také výnosy zemědělských plodin, obávají se čínští odborníci.

OSN: Nikdo nebude ušetřen

Výskyt extrémního počasí děsí obyvatele v různých částech světa, nejen v Číně.

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres už varoval před tím, že žádný národ nebude ušetřen před globální změnou klimatu. Svět si musí podle něj vybrat mezi kolektivní akcí nebo kolektivní sebevraždou.

Narážel tím na závazek dekarbonizovat současné hospodářství a přestat používat fosilní zdroje, jejichž spalování zvyšuje koncentraci skleníkových plynů v atmosféře.

Válka na Ukrajině spojená s energetickou krizí přitom způsobila, že se řada států odklání od původních klimatických závazků a začíná využívat ve větší míře k výrobě elektřiny spalování uhlí, jako je tomu v případě Německa.

V Číně, zejména v oblastech na jihozápadě v provincii Jün-nan a Che-pej na severu, překročily teploty v minulých týdnech 44 stupňů Celsia.

Více než 130 tamních meteorologických stanic už toto léto zaznamenalo rekordní historické teploty. Loni to byla jen necelá polovina stanic.

Oteplování v Asii také znamená, že se zrychluje tání ledovců v Himaláji a krátkodobě se zvyšují průtoky asijských toků. Problémy to naopak znamená v pobřežních oblastech jižní Asie, kde dochází k častějším záplavám.

Středozemní moře trápí podmořský požár

Také Evropa se potýká s rekordními teplotami a rozsáhlými požáry. Ve Středomoří dokonce dochází k fenoménu, který vědci označili za „podmořský požár.“

Teplota vody Středozemního moře u Španělska, Francie a Itálie je dokonce vyšší až o 6,5 stupně Celsia, než je dlouhodobý průměr. Má to devastující důsledky pro podmořský život. Rostliny a korálové útesy v moři hromadně vymírají, upozornil francouzský Le Monde. V lepším případě korýši a ryby migrují tam, kde jim bude lépe.

Nejhorší situace podle listu panuje na francouzské Riviéře, v okolí Baleárských ostrovů, Korsiky a Sardinie.

Na druhou stranu je moře letos chladnější v Řecku, Egyptě a obecně u pobřeží severní Afriky. U Marseille mělo moře teplotu na přelomu července a srpna 28 stupňů Celsia, normálně to bývá 21,5 stupně. V Bastii na Korsice dokonce naměřili teplotu vody 30 stupňů. Od roku 1993 stoupla průměrná teplota Středozemního moře o jeden stupeň Celsia, uvádí evropská monitorovací služba Copernicus.

Historické horko

Celosvětově byl podle služby červenec 2022 jedním ze tří nejteplejších červenců v historii měření. Téměř o 0,4 °C vyšší než referenční období 1991-2020, ještě nepatrně teplejší byl červenec 2019 a červenec 2016. V Evropě šlo o šestý nejteplejší červenec v historii měření.

GRAF: Vývoj průměrné měsíční odchylky od normálu v jihozápadní Evropě
Od roku 1967 do roku 2022, v stupních Celsia.

Zdroj: Copernicus

K oteplování moře dochází zejména ve dnech, kdy panují vysoké teploty a nefouká vítr. Voda na povrchu moře je téměř nehybná a studená vody z větší hloubky nemá šanci se dostat na povrch, vysvětlil Rubén del Campo ze španělské Národní meteorologické agentury.

Vlny veder v západním Středomoří souvisí s globálním oteplováním, protože častěji přichází anticyklony z Afriky, dodal Ronan McAdam, výzkumný pracovník v Evropsko-středomořském centru pro změnu klimatu v italské Bologni.

GRAF: Vývoj průměrných maximálních a minimálních teplot v jihozápadní Evropě
Od roku 1967 do roku 2020, ve stupních Celsia.

Zdroj: Copernicus

Nevratné změny v moři

Organizace WWF varuje, že se Středozemní moře promění na tropické moře. Jeho oteplování podle měření probíhá až o pětinu rychleji než v jiných mořích a oceánech světa. Migrují do něj nové druhy živočichů a decimují původní vegetaci, korýše i ryby.

Odborníci se shodují na jednom, změna ve Středomoří je tak zásadní, že už se vymkla lidské kontrole a nejde ji zastavit. Klimatologové v nové studii publikované časopisem Environmental Research: Climate tvrdí, že tyto změny počasí lze jednoznačně připsat na vrub globálního oteplování.

„V případě vln veder a extrémních srážek jsme zjistili, že mnohem lépe rozumíme tomu, jak se mění intenzita těchto jevů v důsledku změny klimatu,“ uvedl spoluautor studie Luke Harrington, klimatolog z Victoriiny univerzity ve Wellingtonu na Novém Zélandu. Komplikací je nedostatek dat z chudých regionů světa, což platí zejména pro sucho.

Obecně se dá říci, že vlny veder jsou po celém světě intenzivnější a jejich pravděpodobnost výskytu je až třikrát větší, než tomu bylo v minulých letech. V dubnu prolomily teploty v Indii a Pákistánu dokonce hranici 50 stupňů Celsia.

Američtí vědci dokonce upozornili, že tak vysoké teploty lidské tělo jen těžce snáší a pouhým pocením tělesnou schránku nelze uchladit. Kromě absolutní teploty je totiž pro přežití zásadní i okolní vlhkost vzduchu. Čím je vyšší, tím se zhoršuje termoregulace pocením.

VÍCE K TÉMATU:

Ledovce v Alpách se rozpadají. Vědci řeší, jak zabránit dalšímu neštěstí

Nobelisté vzkazují politikům: musíme naléhavě řešit klimatickou krizi

Sucho, teplejší klima i narušené dodavatelské řetězce. To vše vyhání cenu kávy na maxima

Fidelity International: Změna klimatu může ovlivnit inflační tlaky

Klimatická migrace

Stále častější projevy extrémního počasí znamenají rovněž ztráty na lidských životech, evakuaci obyvatel a s tím spojené ekonomické škody. Zhoršující se povětrnostní podmínky ovlivňují rovněž kriminalitu a politickou nestabilitu a podněcují napětí ve společnosti. Podle vědců bude rovněž narůstat klimatická migrace.

Podle letošní zprávy Mezinárodního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) bude v příštích 30 letech z domovů vysídleno pravděpodobně 143 milionů lidí kvůli stoupajícím hladinám moří, suchu, vysokým teplotám a dalším klimatickým katastrofám.

Většina klimatických migrantů se však stěhuje pouze v rámci hranic své země, obvykle utíkají z venkovských oblastí do měst. Často totiž přišli o obživu a domov kvůli suchu, záplavám nebo jiným klimatickým pohromám. Vzhledem k tomu, že i větší města čelí svým vlastním problémům souvisejícím s klimatem, jako jsou například rostoucí teploty a nedostatek vody, jsou lidé stále častěji nuceni utíkat za hranice země.

Jak řídit migrační toky?

Kvůli ubývajícím zdrojům od Afriky až po Latinskou Ameriku se změna klimatu často přehlíží jako faktor, který přispívá k útěku lidí z jejich domovů. Podle UNHCR pochází 90 procent uprchlíků za celou dobu existence organizace ze zemí, které se nacházejí v první linii dopadů klimatické krize.

Předpokládá se, že v důsledku přírodních katastrof dojde k vysídlení stovek milionů lidí. I proto se diskutuje stále častěji o tom, jak migrační toky spíše řídit než zastavovat, protože pro mnoho lidí se migrace podle odborníků stane nástrojem přežití.