Jde to rychleji, než čekali. V Německu i Rakousku už našla práci skoro půlka uprchlíků

Příchod statisíců uprchlíků do Evropy v roce 2015 vyvolal řadu obav. Ze zvýšení kriminality, z kulturních a náboženských rozdílů i z neschopnosti běženců najít si zaměstnání.

Právě na pracovním trhu nakonec realita předčila očekávání, rozhodně ve dvou zemích, kam přišlo nejvíc běženců v přepočtu na počet obyvatel – v Německu a v Rakousku.

Rakouští zemědělci a stavaři

V Rakousku se k letošnímu červenci povedlo získat zaměstnání 44 procentům uprchlíků, kteří do země dorazili v roce 2015. Cíl úřadů přitom byl, aby do pěti let od jejich příchodu měla práci zhruba polovina.

GRAF: Vývoj podílu zaměstnaných uprchlíků v Rakousku
Jde o uprchlíky, kteří do Rakouska přišli v roce 2015, v procentech.

Zdroj: ORF

Na tuhle úroveň se Rakousko dostane příští rok, tedy podle plánu nebo mírně před ním, řekl šéf rakouské agentury AMS (Arbeitsmarktservice – rakouská obdoba Úřadu práce ČR) Johannes Kopf.

Dodal, že uprchlíci nacházejí uplatnění především v zemědělství či pomocných pracích na stavbách. Podle Kopfa tak neberou práci Rakušanům.

Škrty nejsou brzdou

V Rakousku do letoška vládla půldruhého roku koalice s účastí ostře protiimigračně naladěné strany Svobodných. Ta také ve vládě prosadila krácení státních příspěvků na integraci uprchlíků včetně škrtání kurzů němčiny a snižování financí pro úřady práce.

Opatření sklidilo kritiku odborníků i organizací pomáhajících běžencům s jejich novým začátkem v Rakousku.

Počty zaměstnaných uprchlíků sice stoupají škrtům navzdory, s většími prostředky od státu by ale agentura AMS dokázala uprchlíkům lépe přiřazovat pracovní místa podle jejich kvalifikace, naznačil šéf agentury Kopf.

Jde to rychleji

Německo mělo v roce 2015 stejný cíl jako jeho soused Rakousko – do pěti let zaměstnat zhruba polovinu tehdy čerstvě zaregistrovaných uprchlíků.

Červencové statistiky ukazují, že se k tomuto cíli země blíží o něco pomaleji než Rakousko, podíl běženců se zaměstnáním přesto stabilně a výrazně roste. Podle aktuálních čísel našlo zaměstnání zhruba 35 procent uprchlíků.

Prezident sdružení německých zaměstnavatelských svazů Ingo Kramer se ve světle průběžných statistik z trhu práce už loni sám podivoval, že „to jde tak rychle“.

VÍCE K TÉMATU:

Vyhrálo Německo nad migrační vlnou? Zdá se, že ano – práci má čtvrtina uprchlíků

Globální pakt o migraci země OSN přijaly. Proč ne Česko, USA nebo Rakousko?

Uprchlické tábory se mohou stát permanentními chytrými městy

Sto tisíc zaměstnaných za rok

V tuto chvíli má v Německu práci o něco více než třetina z těch uprchlíků, kteří tam dorazili od roku 2015 z osmi hlavních destinací – Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Eritreje, Pákistánu, Nigérie, Somálska a Íránu.

V absolutních číslech se jedná o 400 tisíc lidí, z celkového počtu zhruba 1,2 milionu, kteří do Německa přišli mezi lety 2015–2018.

Německé statistiky tak oproti těm rakouským zahrnují i uprchlíky, kteří jsou v Německu kratší dobu – měli tedy na hledání práce vedle kurzů němčiny a dalších nutných úředních kroků méně času než ti, kteří dorazili už před čtyřmi lety.

Pro srovnání – ještě loni v srpnu mělo práci v Německu o sto tisíc uprchlíků méně. Deklarovaný cíl zaměstnat do konce příštího roku zhruba polovinu příchozích z roku 2015 tak není zcela nereálný.

Čekání na ekonomické oslabení

Uprchlíci v Německu většinou pracují na pomocných pozicích ve výrobě, jako pracovníci úklidu, v gastronomii nebo v zemědělství, řekl deníku Die Welt Ulrich Walwei z Institutu pro výzkum pracovního trhu a profesí v Norimberku.

Právě v tom se také skrývá největší otazník výše popsaného pozitivního vývoje na pracovním trhu v Německu a Rakousku: Jak velký problém do budoucna bude, že tolik uprchlíků šlo cestou rychle získaného, ale méně kvalifikovaného a také špatně placeného místa?

To se ukáže až ve chvíli, kdy oslabí německá a rakouská ekonomika a kdy tato pracovní místa budou mizet jako první. V německém případě už ekonomové varují před propadem do recese, v tom rakouském zatím jen pozorují oslabení ekonomického růstu.

V Rakousku se navíc mohou vymstít škrty v integračních opatřeních na trhu práce provedené minulou vládou. „Ušetřené“ peníze totiž mířily právě na to, aby uprchlíci přicházeli na pracovní trh lépe vybavení, jazykově i odborně, a mohli aspirovat na lepší místo.

Zbytečně pesimistická očekávání

Aktuální statistiky z Německa a Rakouska tedy sice zdaleka nejsou happy endem integrace uprchlíků, patří ale do komplexního obrazu o tom, jak se země nejvíc zasažené migrační vlnou s nově příchozími vypořádaly. A dokazují, že v některých ohledech realita předstihla opatrná očekávání.

Článek, jehož autorem je Vojtěch Berger, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.