Uprchlické tábory se mohou stát permanentními chytrými městy

Příklad keňského uprchlického tábora Kakuma hovoří sám za sebe. Byl založen v roce 1992 a nyní v něm žije 164 tisíc lidí.

Přijíždějící uprchlíci dostanou kus papíru, který jim slouží k identifikaci. Další papírový poukaz slouží jejich dětem k tomu, aby mohly chodit do místní školy. Jídlo dostávají také výměnou za papírové poukázky.

Tábor Kakuma je fakticky založen na papírové ekonomice. Hotovost si lidé mohou opatřit v okolí z několika bank.

Krátkodobé řešení trvá 25 let

Tábor je dlouho určen zejména pro lidi, kteří prchali před válkou v Súdánu, když v Etiopii nefungovala vláda. Přestože nikdy nebyl míněn jako dlouhodobé řešení, i po čtvrtstoletí stojí a žijí v něm lidé.

Ti, kdo zde skončí, stráví v táboře v průměru dvacet let. „Pokud jste malé dítě, které utíká ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu s rodiči, časem dostanete azyl, ale to už vám bude okolo patnácti let. A váš pohled na život bude už úplně jiný,“ komentovala uprchlické stigma Maureen Sigilianová z firmy Western Union, jež je viceprezidentkou pro globální věrnostní rozvoj společnosti.

Za poslední dva roky projela uprchlické tábory v Keni, Jordánsku, Řecku a Ugandě. Hovořila s jejich obyvateli, aby zjistila, co nejvíce potřebují. Společnost Western Union, která je největší firmou na převádění peněz na světě, se snaží optimalizovat své služby právě pro uprchlíky, protože tvoří část její klientely.

Samotní uprchlíci nechtějí charitu, spíše potřebují, aby začaly tábory lépe fungovat. „Chtějí důstojnost a příležitost,“ řekla Sigilianová.

Počet uprchlíků roste

Počet uprchlíků globálně stále roste a pro Western Union jsou důležitými klienty. „Jak od nich můžeme čekat věrnost, pokud k nim nebudeme mít stejný přístup,“ zdůraznila Sigilianová pro server Fastcompany.com.

Poslat peníze přes Western Union přitom není laciná záležitost. Firma si za transakci účtuje průměrně 16 dolarů.

GRAF: Vývoj počtu uprchlíků ve světě
Od roku 2001 do roku 2015, v milionech lidí

* Pozn.: Vnitrostátní uprchlíci jsou lidé, kteří byli donuceni, aby opustili svoje domovy, ale nepřekročili přitom hranice svého státu.

Zdroj: OSN, Statista.com

Podle OSN je nyní na celém světě 65,6 milionu uprchlíků. Western Union spolupracuje s MasterCard na vytvoření sítě s obchodníky, aby bylo možné bezhotovostně platit i v uprchlických táborech.

Tara Nathanová z MasterCard tvrdí, že tábory by se měly začít považovat za nová města, ne jen za provizorní ubytovny uprchlíků.

Měly by být vybaveny chytrými technologiemi včetně nových platebních systémů. Jako příklad uvádí město New York. „Chceme najít způsob, jak systém chytrého města převést i do táborů.“ Nejlepší by podle ní bylo zavést mobilní platby za jídlo a placení školy.

Smart komunita

Pilotní projekt MasterCard a Western Union probíhá v Kakumě i menším táboře Kalobeyi a má vést k vytvoření „chytré“ komunity.

Digitální technologie mají pomoci vytvořit udržitelnou ekonomiku pro uprchlíky a přispět k designování pomoci uprchlíkům v budoucnu.

Firmy hodlají vytvořit model digitalizované sítě, jež by byla vhodná právě pro uprchlické tábory, které se už fakticky staly městy. Bylo by v nich možné platit platebními kartami i přes mobilní bankovnictví.

Tábory by se také měly více ekonomicky integrovat do místních ekonomik, míní Nathanová. Uprchlíci mají mít možnost díky digitálním řešením platit kdekoliv, kam půjdou. Například uprchlíci v Keni, kteří cestují autobusem mezi Kakumou a Kalobeyi, by platili digitálně.

Ať už by přepravu hradili sami, nebo přes neziskové organizace, zůstala by po nich digitální stopa, jež by se mohla analyzovat a pomoci systém optimalizovat. Například posílit spoje v ranní špičce, kdy jezdí více lidí nakupovat.

STATISTIKA: Které země hostí nejvíce uprchlíků

Zdroj: Migration Policy Institute

Platby v rámci rodiny

Dalším benefitem by byla možnost posílat platby mezi rodinnými příslušníky uprchlíků. Například těch, kdo žijí v bohatší zemi a mohou si dovolit posílat peníze těm, kteří se nacházejí v táborech.

Přitom se jedná o podstatnou část peněz, jimiž lidé v táborech disponují. Jen v Kakumě to podle odhadů může být až 56 procent kupní síly jejích obyvatel. V táboře působí přes pět stovek obchodníků, kteří tábor fakticky živí.

Nyní sice mohou uprchlíci využívat služby převodu Western Union nebo mobilní peněženkou M-Pesa, mnoho obchodníků ale tento způsob platby neumožňuje. Převod peněz přes Western Union je navíc drahý.

Rodiny uprchlíků vlastně platí „superdaň“ za to, že někteří jejich členové nemají přístup k elektronickému bankovnictví nebo často vůbec nemají ani bankovní účet. Pokud jim příbuzní z Ameriky či Evropy posílají peníze například do Afriky, stojí je to až 15 procent na transakčních nákladech, vypočítal Overseas Development Institute (ODI).

Startupová řešení

Současný stav mají pomoci změnit také některá startupová řešení. Kromě využití technologie blockchain a kryptoměn zkouší OSN v Jordánsku platby měnou ethereum. To může být i přístup k úvěru přes firmu First Access, jež podporuje mobilní platby.

Jejich prostřednictvím mohou uprchlíci prokázat finanční minulost a stabilitu, jež jsou nutné k získání úvěru.

Digitální infrastruktura v uprchlických táborech by mohla lidem, kteří v nich žijí, pomoci se ekonomicky postavit na vlastní nohy, začít i v těchto „provizorních“ podmínkách podnikat a přes digitální řešení se propojit se zbytkem světa.

To by obyvatelům táborů mohlo přinést alespoň částečnou prosperitu a šanci dostat se ze začarovaného kruhu závislosti na finanční i potravinové pomoci.