Mohlo by vás také zajímat
Schizofrenní Německo: Stop pomoci Ukrajině chce nahradit ruskými rezervami, což ale dříve odmítalo
Lukáš Kovanda 19. srpna 2024Kvůli napnutým jednáním o rozpočtu už německá vláda nebude financovat novou pomoc Ukrajině, jelikož vládou nově schválené limity pro pomoc…
Inflace padá, Francie se propadá
Lukáš Kovanda 21. června 2024Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž…
Přebírá Francie roli „nemocného muže Evropy“?
Lukáš Kovanda 13. června 2024Francii hrozí dluhová krize, varuje tamní ministr financí. Předvolební prognózy navíc naznačují "veletoč" na tamní politické scéně, což by mohlo…
- KOMENTÁŘ
Jak nás požár v Notre-Dame může posunout do 21. století?
Jednu z ikon Paříže, katedrálu Notre-Dame vážně poškodil rozsáhlý požár. Slavná stavba přišla o dvě třetiny střechy, zřítila se její štíhlá prostřední věž a zasažena byla i jedna z čelních věží. Hasičům se však podařilo zachránit konstrukci stavby. Analytik Jan Čermák se zamýšlí, co lze z této nešťastné události využít do budoucna.
Pařížskou katedrálu Notre-Dame silně poškodil rozsáhlý požár, slavná stavba přišla o dvě třetiny střechy a zřítila se její štíhlá prostřední věž.. Zdroj: twitter
Televizní kanál CNN si našinec zapne málokdy. Například když naváděné bomby likvidují bunkry Saddáma Husajna nebo když letadlo řízené islámskými teroristy vletí do mrakodrapu na Manhattanu.
Anebo jako v pondělí večer, když hořela nejznámější francouzská katedrála. Byl to děsivý a zároveň velmi smutný pohled na to, jak v přímém přenosu mizí kus evropské historie, kde Victor Hugo nechal prohánět postavu svého Quasimoda.
Mediálně pokrytá katastrofa
Při sledování, kterak oheň snadno pohlcuje střechu katedrály, si nešlo než povzdechnout, že přes nesporný technologický pokrok člověk s tímto přírodním živlem prohrává stejně, jako by tomu bylo před 30 či 50 lety.
Hlavní technologický posun, zaznamenatelný v televizním přenosu požáru oproti minulosti, byl bohužel jen v tom, že se na obrazovce CNN objevovaly sdílené výlevy ze sociálních sítí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Marek Zamarski (SECTRON): Dodáváme strojům inteligenci a tím lidem usnadňujeme život
To však katedrále nepomohlo, neboť na place u ohně stále platilo staré hrabalovské „ať vám ty vaše stříkačky fungujou!“.
Nepřítel před branami
Francie dalším dnem začne mobilizovat stovky milionů eur k tomu, aby katedrála byla opravena. Rekonstrukce této ikonické stavby se stane otázkou národní hrdosti a je to tak dobře.
Než však bude střecha Notre-Dame opravena, uplyne v Seině jistě mnoho vody. Mezitím – a to platí pro řadu evropských zemí, nejen pro Francii – by možná stálo za to zamyslet se nad budoucností.
VIDEO: Záběry z požáru katedrály Notre-Dame
Zdroj: YouTube.com, Guardian News
A nějakou tu desetinku HDP navíc zainvestovat do technologií, jež nás mají chránit. To se přitom může týkat nejen hasičů, ale třeba i armády.
Bylo by pak hezké vidět, až příště některou z vyspělých evropských zemí překvapí nepřítel (a může to být i přírodní živel), že se dotyčná země mimo jiné brání i technologickými prostředky vyvinutými již v 21. století. A budou u toho zase kamery CNN…
U Katedrály Svatého Víta. Ano,hasičí prý tam budou do 4 minut (v Paříži byli do 15 minut, to jsme tedy po čertech lepší, opravdu ?), ale aby mohli hasit střechu a konstrukci věží, na to jim tlak vody v hadicích nebude stačit, takže tam budou platní jako mrtvému zimník!
Podstatnou část svého profesního života jsem pracoval na řízení výstavby velkých energetických celků, včetně všech našich jaderných elektráren. Jako druhý největší finální dodavatel technologie jsme dodávali havarijní a pomocné systémy JE, tyto musely pracovat okamžitě, nezávisle na dodávce elektrické energie – tzv pasivní bezpečnost závislá jen na fyzikálních zákonech jako je gravitace. Takže je mo jasné, že :
Pokud má být takový chrám opravdu chráněn, pak v nejvyšších místech věží musí být dostatečně velké nádrže s vodou. Hašení musí být zahájeno automaticky a okamžitě po vypuknutí požáru – tedy nezávisle na době příjezdu hasičů, mělo by to být závisle na kouřových a teplotních čidlech, odolné výpadku el. energie. Řešit podobně jako havarijní systémy u jaderných elektráren – hydroakumulátory.