Mohlo by vás také zajímat
Česko mezi inflačními premianty. Máme pátou nejnižší inflaci v EU
Petr Dufek 19. ledna 2026Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 procenta. V České republice míra inflace zůstala na…
Proč je víra v levnější benzín kvůli „americké Venezuele“ falešná?
Dominik Rusinko 6. ledna 2026Pokud by se na globální trh celkem dostal jeden či dva miliony barelů venezuelské ropy denně, znamenalo by to tlak…
Fed už zase začne nakupovat aktiva
Jan Berka 8. prosince 2025V očekávání na verdikt amerického Fedu ohledně vývoje sazeb (očekává se, že dojde ke snížení), tak trochu zapadlo, že americká…
- KOMENTÁŘ
Historický propad britské libry. Může za to „státní pomoc“ nové vlády
Nový ekonomický plán vlády premiérky Liz Trussové týkající se britských financí má negativní vliv na kurz ostrovní měny. Soubor opatření má v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Libra se tak vůči dolaru ocitá nejníže za 37 let.
Britská premiérka Liz Trussová při první zasedání nové vlády Spojeného království. (Ilustrační foto) Zdroj: Andrew Parsons / No 10 Downing Street
Ačkoliv na začátku nového týdne britská libra část ztrát smazala, v posledních dnech se ocitá pod dlouho nevídaným tlakem.
Výrazně ztrácí na frontě s eurem, ale ještě dramatičtější propad se odehrává vůči americkému dolaru. Vůči němu se britská měna ocitla na nejslabších úrovních od poloviny osmdesátých let minulého století.
GRAF: Srovnání vývoje britské libry proti euru a dolaru za poslední tři měsíce
GRAF: Srovnání vývoje britské libry proti euru a dolaru za posledních 50 let
Zdroj: tradingeconomics.com
U úrokových sazeb přitom pozorujeme opak, tedy jejich výrazný nárůst. Desetiletý dluhopis nese nejvíce od roku 2010.
Vina nové vlády?
Jedná se o zřídka viditelné pohyby, které však mají jasnou příčinu. Zdá se, že se nová vláda ve fiskální politice nechává tak trochu inspirovat kroky (nejen) českých kabinetů. A sice alespoň v tom, že tváří v tvář rostoucím výdajům zároveň škrtá příjmy.
Plánuje například zrušení nejvyššího daňového pásma a snížení základní sazby daně z 20 procent na 19.
Do toho vláda nedávno zrušila plánované zvýšení daní pro podniky a zároveň snížila registrační poplatky při nákupu nemovitostí. Nejradikálnější fiskální reforma od sedmdesátých let minulého století tak bude ve výsledku asi stát desítky miliard liber (hovoří se o 45 mld.).
A ministr financí Kwarteng v rozhovoru pro BBC minulou neděli poznamenal, že toto je teprve začátek.
Tlak vnějších faktorů neustává
Vnější podmínky jsou přitom v Británii nepříznivé stejně jako i jinde v Evropě a i za průlivem se samozřejmě potýkají s energetickou krizí, jejíž zmírnění jednoduše znamená velké rozpočtové výdaje.
Nová vláda tedy plánuje financovat výdaje novým dluhem. Trhy se proto obávají nevyhnutelných deficitů rozpočtu a běžného účtu (který již dosáhl 70letého rekordu) a rizikové přirážky u všeho britského tak rychle rostou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zombie firmy ohrožují globální ekonomiku
Ženou slábnoucí ekonomika a blízké volby Erdogana do konfliktu s Řeky? Hrozí svár mezi státy NATO?
České veřejné finance vykazují znepokojivé trendy. Náprava bude bolet
Fidelity International: Euro prochází zkouškou důvěry, přičemž ECB je téměř bezmocná
Zasáhne centrální banka?
Pohyby trhu z posledních dní tyto pochybnosti jasně dokumentují a zvyšují poptávku po zásahu centrální banky (BoE). Ta sice tváří v tvář prudce oslabující měně nedávno uvedla, že v zájmu zachování kontroly nad inflací se nebude zdráhat změnit sazby (a ministerstvo financí dodalo, že zrychlí přípravu plánu na fiskální konsolidaci), ale s plným vyhodnocením důsledků vládních politik plánuje BoE vyčkat až na listopadové zasedání (proběhne 3. listopadu, pozn. red.).
To ale není úplně za rohem a uvidíme, zda se to BoE vzhledem k celkově problematické hospodářské situaci v Evropě (viz čerstvý propad německého indexu Ifo) podaří.