Evropská ekonomika má před sebou zlomový rok

Výsledky růstu HDP zemí eurozóny budí optimismus. Podle předběžných odhadů se blíží dvěma procentům a je nejvyšší za šest let.

Nejdůležitější a největší ekonomika v eurozóně také hlásí slušný růst. Německá ekonomika za rok 2016 podle prvních odhadů vzrostla o 1,9 procenta. Naději v lepší zítřky vzbouzejí také údaje o inflaci.

Meziroční inflace vzrostla v lednu o 1,8 procenta a přiblížila se vytouženému dvouprocentnímu růstu.

GRAF: Jak si stojí eurozóna
Jde o čtvrtletní meziroční údaje HDP a měsíční vývoj inflace za posledních pět let, v procentech.

Zdroj: Tradingeconomics.com

Zlomový rok

Realita však nemusí být tak růžová, jak se na první pohled může zdát. Stále převažují rizika a letošní rok tak nejen pro eurozónu, ale pro celou Evropskou unii může být zlomový.

Tento rok bude ve znamení voleb, ale také započne historicky první exit země z EU. Za zrychlením inflace je vysoký růst cen energií v lednu. Pokud tuto inflaci očistíme o vlivy energií a nezpracovaných potravin, dostaneme se k meziroční inflaci pouze 0,9 procenta.

Tento ukazatel inflace je pro hospodářský růst mnohem důležitější, protože odráží dlouhodobý trend a není pod vlivem náhlých cenových výkyvů, jakých jsme nyní svědky.

Německo – držák eurozóny

Co se týče růstu HDP, jedná se o pěkný výsledek. „Pořádný růst“ konečně vykázalo Španělsko, které vzrostlo o přibližně tři procenta. Německý růst je také pozitivní, ale jsou to Němci. Na ně je spolehnutí, jsou držákem celé eurozóny.

GRAF: Vývoj vybraných evropských ekonomik
Jde o čtvrtletní meziroční údaje HDP, v procentech.

Zdroj: Tradingeconomics.com

Pokud se však podíváme na dvě další největší ekonomiky, Francii a Itálii, už to tak pozitivní není. Francie se nemůže nastartovat a její růst je nízký.

Potýká se s vysokou nezaměstnaností, sociální nespokojenost reflektuje oblíbenost populistické prezidentské kandidátky Marie Le Penové. Její preference každým měsícem stoupají. Francouzská veřejnost zřejmě více než kdy jindy slyší na krajně radikální názory a Le Penová slibuje vystoupení z Evropské unie a NATO.

Dalším důkazem jakési politické krize v eurozóně je vzestup nizozemského politika Geerta Wilderse. Volby čekají také Německo.

Neudržitelné (pokolikáté už) Řecko a další strašáci

Opět se mluví o Řecku, kde to po dlouhé době vypadalo, že by se mohl vykázat růst ekonomiky. To se však nepotvrdilo a po prvním růstovém pololetí přišel opět další propad.

Životní úroveň rapidně klesá a Mezinárodní měnový fond varoval, že řecký dluh není dlouhodobě udržitelný.

Berlín však upozorňoval, že odmítá jakékoliv další úlevy pro Řecko, protože by na to doplatily ostatní země eurozóny.

Italské banky zralé na detox

Dalším strašákem je Itálie. Růst HDP je zanedbatelný, ale mnohem větší riziko představují zadlužené italské banky a objem nesplacených úvěrů. V italském bankovním sektoru působí více než 600 bankovních domů.

Obrovské odpisy spojené s nesplacenými a toxickými úvěry měly za následek uvrhnutí bank do ztráty. Mimořádně silně to zasáhlo dlouhodobě ne zrovna dobře hospodařící UniCredit Bank. Její ztráta se vyšplhala za minulý rok až na astronomických 11,8 miliardy eur, což je v přepočtu přibližně 319 miliard korun.

Situaci chce řešit uzavřením více než 900 poboček a propuštěním 14 tisíc zaměstnanců. Celkový objem nebezpečných úvěrů v italské ekonomice dle odhadů dosahuje 350 miliard eur a tvoří přibližně třetinu těchto úvěrů v celé eurozóně.

Podle některých názorů by z Itálie mohla přijít nová globální finanční krize. Italská vláda na tuto situaci zareagovala schválením záchranného fondu pro italské banky, které se  ocitnou například bez likvidity. Jeho aktiva by měla dosáhnout 20 miliard eur, což odpovídá přibližně 540 miliardám korun. Sotva tento fond italská vláda schválila, už se připravuje na čerpání prostředků z něj.

Jako první zřejmě využije prostředky banka Monte dei Paschi di Siena a následovat ji budou dvě menší – Popolare di Vicenza a Veneto Banca.

Ekonomický růst může narušit také třeba Donald Trump a jeho postoj k mezinárodním obchodním dohodám.

Riziko pohřbu oživení přetrvává

Evropská komise předpovídá pro letošní rok růst eurozóny ve výši 1,6 procenta a 1,8 procenta pro rok příští. Další vývoj inflace by měl napovědět, jak moc se trefila, či ne, ale především by to měla být nápověda, zda bude pokračovat kvantitativní uvolňování ze strany Evropské centrální banky (ECB).

Pokud by se naplnila rizika pro letošní rok, je celkem pravděpodobné, že by to pohřbilo jakékoliv náznaky ekonomického zotavení, na které čeká celá eurozóna od finanční krize.