23 Shares 4878 Views
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Mohlo by vás také zajímat

Analýza
3 shares1479 views

Gilead Sciences: firma, která těží ze spolupráce s profesorem Holým

Tereza Pokorná - 23. května 2018

Jak vznikla chemicko-farmaceutická „Svatá trojice“ a jak se vyvinul lék na AIDS? Pojďme se podívat na americkou společnost, která v devadesátých letech vsadila na spolupráci s týmem profesora Antonína Holého…

Komentář
53 shares5244 views

Česko si jde znovu půjčit na trh. Věří, že bude pokračovat zájem domácích

Petr Dufek - 23. května 2018

Stát nabízí novou vlnu státních dluhopisů za 16 miliard korun. Jaká je situace na trhu a jak si stojí české státní dluhopisy na trhu komentuje ve svém textu analytik Petr…

Analýza
54 shares5073 views

Spor J&T versus CEFC: Začíná česko-čínská obchodní válka?

Libor Akrman - 22. května 2018

Finanční skupina J&T přistoupila minulý týden v Česku k mimořádnému kroku - jako věřitel "nepřátelsky" převzala řízení evropské pobočky čínské skupiny CEFC. Podle obchodního rejstříku převzala řízení i v několika…

Družstevní záložny procházejí těžkým obdobím, nabízejí ale zajímavé zhodnocení

Bankám v nabídce určitých produktů, nejčastěji běžných účtů, spořicích účtů či termínovaných vkladů, konkurují družstevní záložny známé také jako kampeličky nebo spořitelní družstva. Připravili jsme obsáhlé srovnání desítky družstevních spořitelen, které v současnosti na českém trhu působí.

Nízké úrokové sazby z poslední doby vyvolaly u Čechů s větším množstvím peněz otazníky, co s těmito penězi? Kam je vložit?

Zatímco u bankovních a termínovaných vkladů mohl klient ještě donedávna očekávat úrok do dvou procent ročně, družstevní záložny neboli kampeličky nabízejí úrok přes tři procenta.

Pokusili jsme se proto zmapovat tento trh, který by letos mohl být zajímavou alternativou klasických bankovních vkladů.

Odlišnost od bank

ČNB v současné době registruje celkem 10 družstevních záložen. Tato spořitelní a úvěrová družstva fungují na velmi podobném principu jako banky. Jejich primárním účelem je tedy přijímání vkladů a poskytování úvěrů.

Na rozdíl od bank však nemohou tyto služby poskytovat široké veřejnosti, ale pouze členům družstva. Členem se v praxi stane kdokoli, kdo podepíše přihlášku, složí členský vklad, případně zaplatí zápisné či vstupní vklad. Tento fakt s sebou přináší různé výhody a samozřejmě také nevýhody.

Díky nutnosti členství má družstvo lepší přehled o svých klientech a může jim nabízet lepší individuální služby, výhodnější produkty či dostupnější úvěry. Členové družstva se však musejí podílet na krytí případné ztráty záložny.

Povinných 10 procent

Podle zákona se tato povinnost vztahuje na dvojnásobek členského vkladu a případného zápisného. Až do roku 2015 však vklady neměly pevně stanovenou výši.

Od roku 2015 platí ale pravidlo 1:10, které říká, že „souhrn zůstatků vkladů člena spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu“.

Přeloženo do srozumitelného jazyka – každý klient družstevní záložny musí vložit 10 procent svého vkladu do základního jmění kampeličky, aby byl jeho vklad úročen. Tento vklad však není pojištěn. A v tom spočívá současný hlavní problém záložen. Členský vklad není úročen, ani ze zákona pojištěn do výše 100 000 eur jako vklady v bankách.

Pokud tedy někdo chce mít u záložny úročeno například 100 000 korun, potřebuje dalších 10 tisíc, které do záložny vloží ve formě členského vkladu. Tato suma ale není zhodnocována a v případě krachu o ně může přijít. Členové družstva se tak oproti klientům bank vystavují vyššímu riziku, které je však zpravidla vyvažováno vyšším zhodnocením.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kampeličky: relikt, nebo finanční instituce i pro 21. století?

5 věcí, na které je dobré si dát pozor při dělení investičního rizika

SkyLimit: Češi nemají dost zkušeností a odvahy někam investovat

Důsledek minulosti

Nová pravidla jsou reakcí na problémy spojené se záložnami z minulosti. Ještě v roce 1999 jich na českém trhu fungovalo téměř 130. Po vlně krachů a podvodů na konci roku 2000 to bylo už jen něco málo přes 70. Během necelého roku zmizelo přes 8 miliard korun z vkladů.

Od roku 2005 tak začalo zpřísňování pravidel. Povinný základní kapitál vzrostl z dřívějších 500 tisíc na 35 milionů korun, což znamenalo konec pro většinu kampeliček. V roce 2010 jich ČNB evidovala už jen 17, o tři roky později 13.

V roce 2012 přišla o licenci v té době čtvrtá největší záložna Unibon. O rok později se do problémů dostala tehdejší jednička na trhu – Metropolitní spořitelní družstvo, a nakonec také přišla o licenci. Stejně jako o další rok později WPB Capital.

Přeměna na banky

Nicméně i přes zmíněný úbytek družstevní záložny z trhu nezmizely. Díky své velikosti (resp. malosti v porovnání s bankami) a principu fungování totiž stále nepodléhají tak přísnému dozoru jako bankovní domy.

Všeobecně ale platí, že usilují o získání bankovní licence především proto, aby se vymanily z limitujícího pravidla členských vkladů. Některé k tomuto kroku musejí přistupovat “z donucení.”

Novela zákona záložnám totiž také nařizuje, že pokud od ledna 2018 výše peněz, které družstevní záložny spravují, přesáhne pět miliard korun, budou se muset přeměnit v banku, nebo rezignovat na svůj růst.

Několik přeměn má český trh již za sebou. Tu nejznámější uskutečnila v roce 2010 záložna Fio, která už jako banka v současnosti pracuje se suverénně nejvyšší úrovní finanční páky (poměr celkových aktiv a vlastního kapitálu, což je jeden ze základních ukazatelů rizika krachu u bank) na českém trhu.

Od začátku loňského roku se bankou stala záložna Creditas, která je nyní z pohledu spravovaných aktiv nejmenší bankou.

A dalším kandidátem na banku je Moravský peněžní ústav, jehož bilanční suma přesahuje 10 miliard korun. I proto ústav už zažádal o udělení bankovní licence. (jde již o druhou žádost, poprvé žádal MPÚ v roce 2015, pozn. red.)

Úvěrová brzda

Další omezení od roku 2018 se týká poskytovaných úvěrů. Ty nově nesmí přesáhnout 30 milionů korun pro jednoho člena.

Právě nová pravidla jsou podle odborníků příčinou toho, že sektor prochází těžkým obdobím. Pojďme se tedy podívat na desítku „statečných“.


TABULKA: Základní srovnání družstevních záložen na českém trhu
Jde o statistiky podle výkazů jednotlivých záložen za rok 2016, finanční údaje jsou v tis. korun.

Zdroj: výkazy záložen


Podle posledních zveřejněných výkazů je suverénně největší družstevní záložnou Moravský peněžní ústav, a to jak podle počtu členů, tak podle majetku. Jak je ale patrné z dat i z výše napsaného – na tuto záložnu se vztahuje povinnost zřídit si bankovní licenci nebo se vzdát dalšího růstu.

Zhoršující se bilance

Celkový výkon kampeliček však rok od roku klesá. Ze souhrnných statistik České národní banky vyplývá, že v loňském roce dohromady prodělaly bezmála 60 milionů korun. O rok dříve byly v minusu jen milion korun, přitom ještě v roce 2015 vykázaly zisk 7,5 milionu korun.

Vývoj počtu členů družstevních záložen

Změna pravidel se také podepsala na počtu klientů kampeliček. I když k jejich úbytku přispěla Creditas, která v době přeměny na banku měla přes 20 tisíc klientů.

Mezi lety 2016 a 2017 tak celkový počet klientů družstevních spořitelen klesl z 51,6 tisíce na zhruba 31 tisíc právě kvůli Creditas. Vyšší úroky než jinde však zájemce lákají, nově během uplynulého roku přišlo 2500 klientů.

Celkově mělo 10 záložen aktiva 21,97 miliardy korun, jen pro představu na konci roku 2016 měly veškeré banky (včetně poboček zahraničních) aktiva 5,96 bilionu korun.

Pět milionových

Suverénně nejvyšší zisk vykazuje Moravský peněžní ústav, a to přes 70 milionů korun. Kladného výsledku hospodaření nad jeden milion korun dosáhly pouze další čtyři záložny. Ostatní generovaly zisk v řádu stovek tisíc či ztrátu.

Nejhůře je na tom Československé úvěrní družstvo, dříve fungující pod názvem Akcenta, které se od roku 2014 propadá do čím dál hlubší ztráty a za rok 2016 prodělalo téměř 72 milionů korun.

Oproti tomu je drtivá většina českých bank (mimo zahraniční pobočky) v zisku. Pouze dvě vykázaly za rok 2016 ztrátu, a to Equa (-51 milionů korun) a bývalá záložna Creditas (-19 milionů).

Na druhou stranu většina záložen pracuje s finanční pákou menší než 9, přičemž páka celého odvětví záložen je 6,35. Nejhůře je na tom Československé úvěrní družstvo.

Celkově jsou na tom záložny o něco lépe než banky, a to především díky nutnosti složení členského vkladu, který se počítá do vlastního kapitálu.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

České realitní fondy za evropskými zaostávají velikostí, jsou však lepší ve výkonnosti

Příklady táhnou: Jak se projeví růst sazeb ČNB na splátkách hypotečních úvěrů?

A jak jsou na tom tedy jednotlivé záložny:

Skorobanka – Moravský peněžní ústav

U Moravského peněžního ústavu (MPÚ) jde o suverénně největší družstvo na českém trhu, které však míří ke změně na banku. O bankovní licenci poprvé MPÚ požádal spolu se záložnou Creditas v roce 2015, ale tehdy neuspěl.

Letos požádal o licenci již podruhé, a pokud ČNB žádosti vyhoví, stane se téměř padesátou bankovní institucí podnikající na českém trhu. Podle vyjádření se chce MPÚ stát menší, ryze českou a konzervativní bankou.

Finančně je na tom MPÚ poměrně dobře. Velikost aktiv si od roku 2015 drží nad 10 miliardami korun (pro srovnání, Creditas, která se od 1. ledna 2017 stala bankou, měla na konci 2016 aktiva 11,7 miliardy korun – pozn. red.). MPÚ také každoročně roste vlastní kapitál, který podle posledních zveřejněných výkazů k říjnu 2017 překonal hranici 1,8 miliard korun. To pro MPÚ znamená páku 5,59, což je ve finančním oboru velmi dobrá hodnota.


TABULKA: Finanční analýza MPÚ

Zdroj: výkazy MPÚ


Z bankovního sektoru je této hodnotě blízko pouze Moneta, která dlouhodobě patří k bankám s největší úrovní vlastního kapitálu na českém trhu.

Strukturu aktiv má MPÚ klasickou. Drtivou většinu tvoří pohledávky za klienty (zatím členy), které však v posledním roce klesly na 6,7 miliardy korun. Z nich bylo 33,74 procenta nestandardních, což představuje meziroční pokles z 39 procent. Téměř 1 miliarda z těchto pohledávek je navíc splatná na požádání, což je ve srovnání s jinými družstvy také pozitivní.

Ze zdrojů financování jsou nejvýznamnější závazky vůči členům. Ty však od roku 2015 klesly o zhruba miliardu korun. Splatná na požádání je jen poměrně malá část z nich, na druhou stranu tyto závazky se téměř nezměnily.

Ve srovnání pohledávek a závazků za klienty splatných na požádání, byly závazky jen o zhruba 341 milionů korun vyšší, což u takto velkého družstva hodnotíme pozitivně. Ziskově je na tom MPÚ také velmi dobře. V posledním sledovaném období se čisté úrokové výnosy téměř zdvojnásobily a čistý zisk se více než ztrojnásobil a překročil 70 milionů korun.

S více než 11 tisíci členy to znamená ziskovost více než 6 tisíc korun na člena, což je z desítky českých družstev druhá nejvyšší hodnota. Celkově tak lze MPÚ po finanční stránce hodnotit velmi kladně.

Zdravá Artesa

Druhé z hlediska výše spravovaných aktiv největší družstvo na českém trhu je Artesa. Jeho bilanční suma v roce 2016 vzrostla nad 3,8 miliardy korun a počet členů, na rozdíl od většiny ostatních družstev, také stoupl na téměř 4,2 tisíce.

Celkově vzato se jedná o finančně poměrně zdravou společnost s rostoucí úrovní vlastního kapitálu. Finanční páka na konci roku 2016 byla 5,17, což je (podobně jako u MPÚ) pozitivní hodnota.


TABULKA: Finanční analýza Artesy

Zdroj: výkazy Artesy


Hlavní část aktiv tvoří pohledávky za klienty. Na konci roku 2016 činila jejich výše 2,5 miliardy korun. Na této úrovni se tato položka prakticky drží od roku 2014. Všechny tyto pohledávky však mají splatnost delší než tři měsíce. Družstvu však postupně narůstá podíl nestandardních pohledávek z 27 procent v roce 2015 na téměř 35 procent o rok později.

Oproti tomu hlavní část (přes 99 procent) cizích zdrojů tvořily závazky vůči klientům, z nichž byly závazky za téměř 570 milionů korun splatné na požádání. Tyto závazky by tak Artesa v případě krize musela krýt z hotovostních prostředků či běžných účtů u bank či záložen. Výše těchto prostředků činila na konci 2016 přes 765 milionů korun.

Artesa je na tom také velmi dobře ziskově, a přestože jí sice klesaly úrokové výnosy, v letech 2015 a 2016 dosáhla druhého nejvyššího čistého zisku ze všech českých družstevních záložen. Za rok 2016 vykázala zisk 15,8 milionu korun, což jí dává vyšší ziskovost aktiv a vlastního kapitálu než u největšího MPÚ. Celkově hodnotíme Artesu po finanční stránce také velmi kladně.

Rizikové Československé úvěrní družstvo

Československé úvěrní družstvo (ČÚD), které v minulosti působilo pod názvem Akcenta, bylo v roce 2016 podle výše spravovaných aktiv třetí největší družstevní záložnou v Česku. Stejně tak v počtu členů, který se během sledovaného období drží nad 5 tisíci.

Bilanční suma ČÚD ale od roku 2014 postupně klesala až na 2,8 miliardy korun na konci roku 2016. V podstatě jedinou položkou, která v daném roce vzrostla, byla pokladní hotovost a vklady u ČNB. Naopak pohledávky vůči bankám/záložnám i klientům klesly, stejně jako vlastní kapitál a závazky vůči klientům.


TABULKA: Finanční analýza ČÚD

Zdroj: výkazy ČÚD


Tato situace de facto znamená, že se záložně nedaří poskytovat nové úvěry klientům, kteří naopak vybírají své peníze. Roste také podíl nestandardních, pochybných a ztrátových pohledávek záložny z 42 procent v roce 2015 na 46,5 procent o rok později. To samozřejmě znamená vyšší opravné položky a nižší úrokové výnosy.

Kvůli klesajícím úrokovým výnosům se tak ČÚD od roku 2014 propadá do hlubší a hlubší ztráty. Za rok 2016 prodělala záložna 71,9 milionu korun. To se také v témže roce podepsalo na klesajícím vlastním kapitálu a růstu finanční páky až na hodnotu 14,3. To je ze záložen druhá nejvyšší úroveň finanční páky. Záložna také každoročně vykazuje několikamilionovou ztrátu z finančních operací.

Problematická je také zbytková splatnost majetku a dluhů družstva, kdy všechny pohledávky za klienty mají splatnost delší než 3 měsíce, naopak v roce 2016 vzrostl podíl závazků splatných na požádání. Zvyšující se likvidní mezera může být pro finanční instituce spouštěčem krachu (defaultu, pozn. red.).

Celkově hodnotíme Československé úvěrní družstvo velmi negativně. Rychle rostoucí finanční páka a prohlubující se ztráta společně s likvidní mezerou patří mezi hlavní ukazatele problematické finanční struktury finančních institucí. Nebojíme se říci, že tato záložna patří k těm s nejvyšším rizikem defaultu.

NEY, spořitelní družstvo

Jako na kolotoči se museli cítit klienti NEY. Kampelička se postupně proměnila z Royal Saving and Loans na Royal Capital, poté ANO a nyní NEY. Tak se postupně měnil název páté největší záložny v Česku.

Od roku 2014 se bilanční suma NEY téměř zdvojnásobila až na 1,75 miliardy korun na konci roku 2016. Naopak počet členů klesá, a to výrazně. Z více než 10 tisíc v roce 2014 na „pouhých“ 1 883 na konci roku 2016.


TABULKA: Finanční analýza NEY

Zdroj: výkazy NEY


Růst bilanční sumy byl podpořen především růstem závazků vůči klientům, ale i přes značný růst bilanční sumy a úbytek členů rostl vlastní kapitál ještě rychlejším tempem. Díky tomu hodnota finanční páky klesla z více než 10 na 8,98. Některé jiné záložny mají sice lepší páku, na finanční instituci se ale jedná o dobrou hodnotu.

NEY se také v roce 2016 podařilo dostat do „černých čísel“. Zatímco v letech 2014 a 2015 vykazovala záložna ztrátu přes 20 milionů korun, v roce 2016 díky výraznému nárůstu úrokových výnosů vydělala 660 tisíc korun. V absolutní částce se sice nejedná o příliš mnoho, ale vzhledem ke ztrátové minulosti je to úspěch.

Ve struktuře rozvahy dominují pohledávky (82 procent aktiv) a závazky (98 procent pasiv) vůči klientům. Z pohledávek sice mají všechny delší splatnost než 3 měsíce, NEY však pouze 11 procent z nich v roce 2016 evidovalo po splatnosti. Naproti tomu většina závazků vůči klientům má také delší splatnost, pouze 90,5 milionu korun je splatných na požádání.

Struktura majetku a zdrojů financování je na dobré úrovni, takže celkově hodnotíme finanční situaci NEY spíše kladně. Ziskově na tom sice záložna není příliš dobře, trend má ale nastavený správným směrem. Rychlý růst doprovází rychlejší růst vlastních zdrojů, což vede k snižování páky.

Menší ale stabilní Peněžní dům

Prvním zástupcem malých záložen je spořitelní družstvo Peněžní dům. Jde o první záložnu s bilanční sumou menší než 1 miliarda korun. Celková aktiva Peněžního domu se od roku 2014 drží poměrně stabilně okolo 850 milionů a počet členů pomalu klesá z 2500 na 2350.

Poměrně stabilní je také úroveň vlastního kapitálu, který v roce 2016 vzrostl a snížil finanční páku na 5,48. To je poměrně dobrá hodnota. Prakticky veškeré cizí zdroje tvoří závazky vůči klientům, z nichž je „jen“ 26 procent splatných na požádání. V tomto směru má tak Peněžní dům určitou stabilitu.

Největší položkou majetku jsou pohledávky za klienty, které však v roce 2016 klesly pod 500 milionů korun. Vzrostl také podíl těch, u kterých záložna eviduje problém se splácením, a to z 13,1 procenta na 26,7 procenta. Nicméně stále jde o poměrně nízkou hodnotu oproti ostatním záložnám.


TABULKA: Finanční analýza kampeličky Peněžní dům

Zdroj: výkazy Peněžního domu


Značnou část majetku má Peněžní dům ve formě pohledávek za bankami či záložnami, ke konci roku 2016 tato suma činila celkem 338,6 milionu korun. Záložna neposkytuje podrobnější informace k této položce, jen že 200 milionů z nich je splatných na požádání. Jedná se ale pravděpodobně o běžné a termínované účty, které nepřinášejí příliš vysoké zhodnocení.

Rozvahově je Peněžní dům poměrně stabilní, podobně je na tom výkaz zisku a ztráty. Úrokové výnosy i náklady se držely na podobné úrovni, stejně tak náklady. V roce 2015 došlo k výraznějšímu nárůstu odpisů, což vedlo k poklesu čistého zisku. Za rok 2016 vykázal Peněžní dům čistý zisk 5,9 milionu korun. Díky tomu dosáhl ukazatelů ROA a ROE na podobné úrovni jako největší kampelička MPÚ.

Celkově hodnotíme finanční situaci Peněžního domu spíše kladně. Jedná se sice o menší společnost, má však dobrou úroveň vlastního kapitálu a až na pokles v roce 2015 také ziskovosti. Finanční výkazy této záložny jsou navíc poměrně stabilní.

Minipočetná Podnikatelská družstevní záložna

Dalším zástupcem malých záložen je Podnikatelská družstevní záložna s bilanční sumou 311 milionů korun ke konci roku 2016. Počet členů této záložny sice každoročně rostl, na konci roku 2016 však měla kampelička jen 124 členů. Jedná se tedy o velmi malou, a jak již název napovídá, poměrně specializovanou záložnu.

V roce 2016 záložně také poměrně značně vzrostl vlastní kapitál, díky čemuž se snížila finanční páka na 4,27. Není to sice mezi záložnami nejlepší, stále se však jedná o výbornou hodnotu. Drtivou většinu cizích zdrojů naproti tomu tvoří závazky vůči klientům a všechny jsou splatné na požádání.

Největší položkou aktiv byly pohledávky za bankami/záložnami ve výši 188 milionů korun, všechny splatné na požádání. To sice vyrovnává likvidní gap záložny, na druhou stranu se ale nejspíš jedná o běžné účty (záložna položku blíže nespecifikuje) s minimálním zhodnocením.


TABULKA: Finanční analýza kampeličky Podnikatelské družstevní záložny

Zdroj: výkazy Podnikatelské družstevní záložny


Druhou největší položkou je hotovost. Pohledávky za klienty klesly v roce 2016 na 41 milionů korun. Pozitivní je, že se v drtivé většině jedná o standardní úvěry a záložna neevidovala žádné sledované či ohrožené pohledávky.

Ziskově je na tom Podnikatelská záložna spíše podprůměrně. Za sledované roky vykazuje zisk řádově jen ve statisících, v roce 2016 dokonce klesl na 124 tisíc korun. I když se jedná o menší záložnu, je rentabilita aktiv a vlastního kapitálu spíše podprůměrná.

Celkově tak hodnotíme Podnikatelskou družstevní záložnu průměrně. Jde o malou záložnu, která má sice dobrou úroveň vlastních zdrojů, problematická je však struktura aktiv/pasiv a podprůměrná ziskovost.

Solidní malá Družstevní záložna PSD

Během roku 2015 se z družstevní záložny PSD stala třetí nejmenší záložna na českém trhu. Došlo u ní k výraznému poklesu bilanční sumy o více než 200 milionů korun. Během roku 2016 se majetek změnil jen minimálně a celková aktiva zůstala na necelých 188 milionech korun. Za pokles mohlo především snížení závazků vůči klientům.

Na konci roku 2014 měla PSD těchto závazků přes 224 milionů korun, o rok později to bylo už jen 684 tisíc korun. Na této hodnotě se udržely až do konce roku 2016. Všechny tyto závazky byly splatné na požádání. Tento vývoj tak dobře demonstruje situaci, která ohrožuje prakticky všechny banky a záložny. Během velmi krátkého období mohou přijít o velkou část zdrojů.


TABULKA: Finanční analýza Družstevní záložny PSD

Zdroj: výkazy Družstevní záložny PSD


Ve struktuře aktiv došlo k poklesu především pohledávek za klienty. Ještě na konci roku 2014 jich měla záložna 291 milionů korun a všechny byly splatné na požádání. V roce 2015 jich bylo již jen 146 milionů korun a žádné splatné na požádání. Na konci roku 2016 měla záložna celkem 178 milionů korun pohledávek za klienty, všechny s dobou splatnosti vyšší než 3 měsíce. Stav portfolia těchto pohledávek záložna neuvádí.

Tento vývoj sice zmenšil bilanční sumu PSD, naopak vlastní kapitál od roku 2014 vzrostl. Díky tomu finanční páka klesla až na hodnotu 1,36. To je na poměry finančních institucí velmi nízká hodnota. Záložna má samozřejmě prostor pro opětovné zvyšování cizích zdrojů financování.

Po rekordně ziskovém roce 2015, kdy PSD vykázala zisk přes 11,7 milionu korun, přišel v roce 2016 propad v úrokových výnosech. Vzhledem k tomu dosáhla PSD zisku 3,4 milionu korun. To je na její velikost ale velmi dobrý výsledek a díky tomu dosahuje nejvyšší ziskovosti aktiv a vlastního kapitálu ze všech záložen.

Celkově hodnotíme družstevní záložnu PSD spíše kladně. V roce 2015 sice zaznamenala propad bilanční sumy, ve finanční stabilitě jí to ale spíše pomohlo. Má díky tomu výbornou úroveň finanční páky, nejvyšší ziskovost v oboru a stabilní počet členů přes 400.

Nejmenší České spořitelní družstvo

Druhou nejmenší záložnou na českém trhu je České spořitelní družstvo. Po klesajícím trendu mělo na konci roku 2016 již jen 51 členů, nejméně ze všech záložen, a bilanční sumu 50,6 milionu korun. Družstvo má však stabilní poměrně vysokou úroveň vlastního kapitálu přes 38 milionů korun, což ve výsledku znamená finanční páku za rok 2016 pouze 1,33. Jedná se o výbornou hodnotu.


TABULKA: Finanční analýza Českého spořitelního družstva

Zdroj: výkazy Českého spořitelního družstva


Struktura aktiv a pasiv je na finanční instituci standardní. Většinu majetku tvoří pohledávky vůči klientům, druhou největší položkou jsou pak pohledávky za bankami. Drtivou většinu cizích zdrojů tvoří závazky vůči klientům, kde je pozitivní, že pouze 0,8 procenta z nich je splatných na požádání.

Ziskově je na tom družstvo spíše podprůměrně, v roce 2015 dokonce vykázalo ztrátu. Za rok 2016 vydělalo 135 tisíc korun, tedy ve výsledku ziskovost aktiv a vlastního kapitálu menší než 1 procento. Jde však o vyšší čistý zisk, než který vykázala podnikatelská družstevní záložna, která je však zhruba 6x větší institucí.

Celkově hodnotíme České spořitelní družstvo průměrně. Jedná se o malou společnost, která má však velmi dobrou úroveň vlastních zdrojů. Struktura majetku je standardní a poměrně stabilní. Hlavním nedostatkem je ziskovost, kdy se záložna pohybuje na kraji ztráty.

Malá a horší Družstevní záložna Kredit

Kredit byla na konci roku 2016 nejmenší záložnou na českém trhu. Ačkoliv měla více než 200 členů, bilanční suma se od roku 2015 drží lehce pod 40 miliony korun. K tomu však má pouze 152 tisíc cizích zdrojů, což znamená finanční páku 1,004, a to je nejlepší hodnota ze všech záložen.

Problematická je však struktura majetku. Za celé sledované období neměla záložna Kredit žádné pohledávky za klienty. Hlavní částí portfolia byly až do roku 2016 státní dluhopisy, všech se ale následně zbavila. Na konci 2016 tak má prakticky veškeré své prostředky v podobě vkladů u bank/záložen splatných na požádání.


TABULKA: Finanční analýza Družstevní záložny Kredit

Zdroj: výkazy Družstevní záložny Kredit


Záložna Kredit ani neposkytuje běžné bankovní služby retailovému segmentu. Dlouhodobě plní vysoce konzervativní obchodně-ekonomickou strategii a uvádí, že veškeré vklady členů byly vedeny pouze na neúročených účtech, aktiva byla alokována pouze do pokladní hotovosti, dluhopisů ČR a pohledávek vůči finančním institucím splatných na požádání.

Tomu odpovídá také výsledek hospodaření záložny, kdy v minulých letech vykázala zisk jen v řádech deseti tisíců korun, za rok 2016 dokonce nulový. Byznys záložny Kredit je tak poměrně nestandardní a celá společnost působí netransparentně.

Celkově tedy hodnotíme záložnu Kredit spíše negativně. Jde o nejmenší subjekt mezi záložnami na českém trhu, a ačkoliv má nejlepší úroveň finanční páky, jediným jejím majetkem jsou krátkodobé vklady u bank/záložen a dříve státní dluhopisy ČR. Obě tato aktiva nesou jen velmi malý výnos.

Závěrem

UŽ JSTE SI OBJEDNALI?

Peek weak

Co říci závěrem? Kdo má chuť vložit svoje peníze do kampeličky, jistě si najde. Tento text je takovým vodítkem, aby čtenáři věděli, z čeho vybírat. Bohužel jsme kvůli tomu, že ne všechny instituce zveřejnily svoje výkazy za rok 2017, nemohli přidat srovnání za minulý rok.

Zatímco ve světě (ve 105 zemích) funguje přes 57 tisíc družstevních záložen, alespoň podle celosvětové organizace World Council of Credit Unions, u nás jich máme pouhých 10. A zatímco světová bilance registruje přes 200 milionů družstevníků, tak těch českých je jen něco málo přes 30 tisíc.

Existence družstevních záložen však může být pro někoho zajímavou alternativou ke klasickým bankovním produktům. Je tedy pravděpodobné, že se k tématu kampeliček v budoucnu ještě vrátíme.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Mohlo by vás také zajímat

Analýza
3 shares1479 views

Gilead Sciences: firma, která těží ze spolupráce s profesorem Holým

Tereza Pokorná - 23. května 2018

Jak vznikla chemicko-farmaceutická „Svatá trojice“ a jak se vyvinul lék na AIDS? Pojďme se podívat na americkou společnost, která v devadesátých letech vsadila na spolupráci s týmem profesora Antonína Holého…

Komentář
53 shares5244 views

Česko si jde znovu půjčit na trh. Věří, že bude pokračovat zájem domácích

Petr Dufek - 23. května 2018

Stát nabízí novou vlnu státních dluhopisů za 16 miliard korun. Jaká je situace na trhu a jak si stojí české státní dluhopisy na trhu komentuje ve svém textu analytik Petr…

Analýza
54 shares5073 views

Spor J&T versus CEFC: Začíná česko-čínská obchodní válka?

Libor Akrman - 22. května 2018

Finanční skupina J&T přistoupila minulý týden v Česku k mimořádnému kroku - jako věřitel "nepřátelsky" převzala řízení evropské pobočky čínské skupiny CEFC. Podle obchodního rejstříku převzala řízení i v několika…