Digitální ústava výrazně promění Česko. Komunikaci s úřady zvládne každý pomocí pár kliknutí

Také nesnášíte běhání po úřadech, kterým musíte doložit tu občanský průkaz, jindy se zase musíte například kvůli řidičskému průkazu vyfotit? Do pěti let by tyhle nepříjemnosti – pokud budete chtít – mohly skončit. Místo vás by totiž „běhala“ jen data, k čemuž vy dáte jen svůj souhlas.

Zajistit by to totiž měla „digitální ústava,“ resp. zákon o právu na digitální služby, který tento týden prošel ve sněmovně druhým čtením. Navíc je velmi pravděpodobné, že schvalovací proces by měl i nadále probíhat hladce, protože se na něm shodnou opoziční i koaliční strany.

„Půjde o to, že stát začne poskytovat službu, která nepřinese jen pozitiva a úsporu času občanům, ale bude znamenat i úsporu pro aparát úřadů a státní správy,“ říká k tomu Ivan Bartoš, šéf Pirátů, který zároveň předsedá sněmovnímu výboru pro veřejnou správu, který byl jedním z hlavních hybatelů, aby zákon vešel co nejdříve v platnost.

Stát: elektronický sluha

Pokud zákon začne platit otevře se pro české občany možnost volby. Buď mohou i nadále komunikovat se státem „papírovou“ cestou spojenou s obíháním úřadů, nebo elektronicky.

„V podstatě se otáčí princip vztahu státu a občanů, kteří nově získají právo na elektronickou komunikaci, ale možnost volby jim zůstane,“ dodává prezident ICT unie Zdeněk Zajíček, která se na vzniku zákona také podílela.

Stát do jisté míry již některé elektronické služby nabízí, například ministerstvo financí rozjelo portál Moje daně. Ten daňovým poplatníkům nabídne třeba automatické vyplňování formulářů nebo daňový kalendář na míru.

Uživatel si zřídí účet, který bude obsahovat i přehled písemností a který třeba také upozorní na blížící se daňové povinnosti.

Podobné upozornění by díky přechodu na elektronickou komunikaci s úřady mohli dostávat lidé, pokud jim bude dobíhat platnost např. občanského průkazu či jiného dokladu.

Kromě úspory času by lidé měli za „digitální“ agendu i méně platit, „digitální sleva“ by měla činit 20 procent ze správního poplatku. Takže například vyřízení cestovního pasu v běžném 30denním termínu by místo stávajících 600 korun stálo necelých pět stovek.

Inventura správních úkonů

Vzhledem k současnému schválení ve 2. čtení by podle poslance Martina Kupky, který se na přípravě normy také podílel, by zákon mohl začít platit již od 1. ledna 2020. Nicméně, aby lidé mohli opravdu požadovat služby státu komplexně elektronicky, musí si stát udělat přehled těchto služeb.

Během prvního roku, tak jednotlivá ministerstva a úřady, budou připravovat tzv. katalog služeb. „Jde o tisíce různých služeb, které je potřeba napříč všemi resorty zmapovat. Vznikne katalog transakcí, které lidé se státem provádějí, jehož obdoba podle nás není možná nikde na světě,“ tvrdí Kupka.

Na základě této státní inventury pak od roku 2021 začne stát převádět služby také do elektronické formy. Na dodržování závazného harmonogramu bude dohlížet vláda, resp. vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Zbytečná hysterie: platit kartou či na internetu půjde i po spuštění platnosti evropské směrnice

Digitální daň je rudým praporem na už rozzlobeného býka. Obětí bude více

Česko na křižovatce. Pomůže digitalizace skoncovat s jeho pověstí levné montovny?

Data ve státním cloudu

Vzhledem k tomu, že se digitalizace může týkat záležitostí jako vydávání dokladů, stavebního řízení ale i povolení pro kácení stromů nebo rybářských lístků, očekávají Bartoš i Kupka, že priorita bude od těch nejdůležitějších k těm méně. „V momentě, kdy bude mít stát celkovou revizi, tak musí základní služby začít fungovat co nejdříve,“ dodává Kupka.

Občané by tak mohli díky novým službám již dostávat předvyplněné formuláře, když už jednou úřadům povolí, aby si některá data sdílely.

„Občan si pak už pouze zkontroluje, že například jeho adresa trvalého bydliště, nebo datum narození, jsou správně. Jaké údaje uložené ve „státním cloudu“ bude chtít sdílet si ale občan bude moci dopředu nastavit,“ dodává Zajíček.

Součást e-bankingu?

V budoucnu by moho dojít k propojení veřejné služby s internetovým bankovnictvím, což by podle odborníků minimálně usnadnilo přihlašovací procesy.

„Vzhledem k tomu, že elektronické bankovnictví má mnohem více lidí, je to uživatelsky přívětivější a elektronické služby státu budou dostupnější. Lidé by se nemuseli nic nového učit, zároveň by mohli využít software v počítači či aplikaci v mobilu a přitom by byli se státem ve spojení,“ tvrdí Bartoš.

Pro Čechy, kteří minimálně v Evropě patří k premiantům používání moderních platebních služeb, by to navíc neměl být problém. Z nedávného průzkumu společností IMAS International, Erste Group a České spořitelny, který byl loni realizován v sedmi zemích regionu střední a východní Evropy, dokonce vyplynulo, že jsme na tom ve využívání digibankingu nejlépe.

Digitální bankovnictví využilo v Česku osm lidí z deseti, ve druhém Rakousku to bylo pouze sedm lidí. Na Slovensku, které v regionálním žebříčku využívání digitálního bankovnictví obsadilo třetí místo, provedlo finanční transakce přes počítač či mobil zhruba šest lidí z deseti. Naopak na Balkáně využívají digitální bankovnictví v průměru jen čtyři lidé z deseti.

Snad nedojdou peníze

Podle Bartoše by mělo být ambicí státu, aby došlo i k propojení IT systémů, kterých je na českých úřadech „neuvěřitelně mnoho.“

„Data by měla mezi jednotlivými úřady běhat zcela hladce. Nemělo by být problémem, aby si resorty či úřady mezi sebou nemohly sdílet některá data. Například foto z občanky by mělo být dostupné i úředníkům, u kterých žádáme o řidičský průkaz,“ dodává Bartoš s tím, že i přes různost propojovaných systémů by v rukou státu mělo zůstávat know-how

Jako určité nebezpečí v digitalizaci služeb vidí poslanci nedostatek peněz. „Tím, jak výkonnost ekonomiky klesá, klesají i příjmy státního rozpočtu, takže nemusí být dostatek prostředků na všechny zakázky,“ varuje Bartoš.

Zároveň ale dodává, že tím, že na zákonu pracovaly všechny strany ve shodě, tak by případná časová prodleva při realizaci neměla být ohrožena dalšími volbami.

Podle odhadů by náklady na pětiletý přechod k digitalizaci mohly být na úrovni 2,5 miliardy korun. Jak ale podotýká poslanec ANO Robert Králíček, jednotlivé resorty stejně již část svých rozpočtů alokují na digitální transformaci svých služeb.