Česko na křižovatce. Pomůže digitalizace skoncovat s jeho pověstí levné montovny?

Svět se mění a my s ním. Z homo sapiens je rázem homo digitalis a nedávnou minulost nám připomínají už jen slavné filmové scénky. Třeba legendární výstup Pavla Lišky alias Ládi ve filmu Pupendo: „Repráky hír, dráty hír, kazeťák hír.“ Kdo by si jinak v době streamované hudby vybavil dávno přežité MC kazety?

Digitalizace a internet zabírají v našich životech čím dál víc místa. A nemají vliv pouze na nás spotřebitele, ale samozřejmě i na samotné výrobce. Ti musí vyrábět a dodávat produkty rychle, kvalitně, přesně na míru našim požadavkům, a to za cenu masové výroby.

Konkurenceschopnost tuzemských firem v situaci přehřátého trhu práce, kdy je prostor pro růst mezd bez současného růstu produktivity práce vyčerpán, do velké míry závisí na jejich schopnosti digitalizovat výrobu. Možnosti využití digitálních technologií v průmyslu jsou poměrně bohaté a jejich uplatnění už není jen čistě teoretické.

VÍCE K TÉMATU: Ekonomice se daří. Lidé nejsou, trh práce tak tlačí na další růst mezd

Rostoucí počet propojených zařízení ve výrobě produkuje ohromná množství dat, jež mohou firmy okamžitě sdílet, analyzovat a získávat zcela nové „pohledy do výroby“, což jim umožní rychlejší a přesnější rozhodování. A nejen to. Na základě analýzy dlouhodobých dat mohou vytvářet predikce budoucího vývoje nejen poptávky, ale třeba si naplánovat odstávky strojů k pravidelné údržbě a vyvarovat se tak neplánovaných a drahých výrobních prostojů.

Pokročilá analytika, umělá inteligence (AI) i simulace smíšené reality a další moderní technologie mění „hloupé“ stroje vykonávající samostatné úkony na spolupracující roboty, které jednají s lidmi a přizpůsobují se potřebám výroby.

Význam AI skokově vzrostl v důsledku nárůstu výpočetní síly cloudu, obrovského množství dat, které máme k dispozici, a průlomu ve vývoji algoritmů například v oblasti hloubkového učení. Podle studie společnosti Microsoft by až 40 % operačních procesů mělo být do roku 2022 schopno samostatného učení a sebeopravy.

Nic než člověk

Lidé jsou totiž ve výrobě klíčoví. Bez nich jsou veškerá data, roboti i technika k ničemu. Tvrdě se o tom přesvědčil i zapálený inovátor Elon Musk, který se ještě před dvěma lety na sociálních sítích chlubil fotografiemi z provozu jeho „chytré“, plně automatizované továrny na výrobu elektromobilů Tesla. Dnes přiznává, že mu sázka na roboty příliš nevyšla. „Ano, nadměrná automatizace v Tesle byla chyba. Abych byl přesný, můj omyl. Lidé jsou podceňováni,“ uvedl v dubnu na svém Twitteru.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Riziko stárnutí a technologií. Průmyslovým státům hrozí po roce 2020 dekáda extrémů

Technologie jsou pořád jen nástroj a je na nás lidech, abychom definovali, jak a proč je chceme využívat. Umělá inteligence hlavně rozšiřuje naše přirozené schopnosti a dovednosti, umožňuje uvolnit naši kapacitu a ulehčit nám od rutinních úkolů, abychom se mohli věnovat kreativnějším činnostem.

Zejména v době, kdy firmy trpí nedostatkem pracovníků, je důležité zamyslet se nad tím, čemu zaměstnanci věnují čas a jak co nejlépe využít jejich potenciál.

Proces digitalizace výroby může být úspěšný jen tehdy, když má firma jasnou představu o tom, jak a k čemu chce software, aplikace či zařízení využívat, a umí svůj záměr prezentovat svým zaměstnancům. „Operátoři ve výrobě nesmějí implementované nástroje, které mají zefektivnit výrobu, vnímat jako bič vedení společnosti, ale jako podpůrné prostředky pro výrobu a její vyhodnocení,“ zdůrazňuje Miroslav Bejbl ze společnosti Hronovský, která má zkušenost se zavedením jednotného monitorovacího systému napříč několika výrobními středisky.

Hronovský je ryze česká firma, která vyrábí kabelové svazky či obráběné a lisované součástky převážně pro automobilový průmysl. Po republice má hned čtyři výrobní závody, jeden dokonce až v Bulharsku. V posledních letech firma výrazně investovala do nákupu strojů a technologií a skokově rostla co do počtu zaměstnanců i obratu. Dnes má na 270 lidí a roční obrat více než 25 milionů eur.

Generální úklid dat

„V překotném růstu jsme se začali ztrácet. Z výroby nám přicházela změť nesourodých informací z reportů a datových tabulek od obsluh několika desítek strojů. S takovou informační ‚černou dírou‘ jsme neuměli pracovat a uvědomili jsme si potřebu jednotného on-line monitoringu. Takového, který by nám zajistil kvalitní data ke srovnání a vyhodnocení,“ popisuje Bejbl.

Hned s prvním zapojeným čidlem ve výrobě pochopili, že předtím nebylo „něco“ v pořádku. „Až teď víme, co nám dělají stroje i nástroje, jak dlouho nám trvají jejich výměny, kde jsou nebo se předpokládají poruchy a kam nástroj dát, abychom se vyvarovali rizika přerušování zakázek,“ rozvádí Bejbl.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vladimír Kulla (Siemens): S umělou inteligencí se život stane pohodlnějším, jen co si na ni zvykneme

Konkrétně se na jedné z lisoven firmě Hronovský podařilo za tři měsíce od nasazení on-line monitoringu zvýšit využití strojů o 11 %. „Provedli jsme reorganizaci přestaveb i obsazení směn. Seřizovače, kteří mění formy na lisech, jsme rozdělili do dvou skupin – na ‚udržovače‘ a ‚tahouny‘, kdy tahouni pracují na denní směně a udržovači na noční. Rozdělení okamžitě přineslo výsledky. Konkrétně třeba v jednom sektoru lisování chodí na denní směnu tři seřizovači a na noční jen jeden udržovač, protože nebylo vůbec efektivní mít dva a dva na každé směně,“ popisuje Bejbl.

On-line monitoring vedle operátorů a mistrů výroby pomáhá i top managemetu. Díky analytice mohlo dojít k optimalizaci zakázek, které ve firmě Hronovský začali přes skepsi většiny kolegů slučovat. Co se dříve zdálo složité a nemožné, se nakonec stalo jednoduchým a chtěným. Díky monitoringu dokážou z minulosti čerpat i pro budoucnost, protože už není problém z dat vytáhnout trendy a na jejich základě simulovat, jak se bude výroba chovat v budoucnu, a na tomto základě si pak stanovit měřitelné cíle.

„Nechceme hrát druhé housle, chceme i nadále růst a být zajímaví pro naše zákazníky. Dokázat jim, že nejenže máme špičkové technologické vybavení, ale že dokážeme pracovat i s daty, která z těchto zařízení máme,“ podtrhuje význam digitalizace ve výrobě Bejbl.

Zdravé výrobní EKG

Každá hodina, v automotive sektoru snad i minuta zastavené výroby znamená ušlý zisk. Nečekaný prostoj jednoho stroje může snadno ovlivnit produktivitu celé firmy. Stejně jako srdce zdravého člověka pravidelně tepe, mělo by i výrobní EKG pulsovat v pravidelném rytmu. Žádný manažer nevidí rád strnulou horizontální čáru produkčního grafu. Vybavení strojů technologiemi, jako jsou senzory a analytika, pomáhá výrobci odhadnout, kdy se blíží „zástava“ – porucha na stroji –, a naplánovat jeho odstávku či minimalizovat čas tohoto prostoje, pokud problém už nastal.

Ukázka výstupu z řešení monitoringu výroby od společnosti Plantyst.

„Číselně i vizuálně v reálném čase vidíme výsledky výroby. Pokud dojde na některém z našich lisů k poruše, víme to okamžitě, ihned můžeme situaci řešit a předejít tak další degradaci materiálu,“ popisuje zkušenosti s on-line monitoringem Leoš Jířele, majitel východočeské společnosti Solea, která dodává plastové i kovové výlisky automobilkám světových značek, jako jsou BMW, Audi, Bentley, Range Rover či Aston Martin.

Směny a dny jsou nyní díky on-line monitoringu ve východočeské společnosti, která zaměstnává více než 130 lidí, z nichž asi 70 % trpí některou z forem zdravotního postižení, mnohem lépe plánovány. Produktivita se díky analytice, která využívá inteligentního cloudu od Microsoftu, podle majitele firmy zvýšila o pětinu.

„Jednou z klíčových věcí, které nám monitoring pomohl ve firmě rozběhnout, je podíl jednotlivce na měsíčním zisku firmy,“ říká Jířele. Každý tým má nyní svoji výsledovku a stanovené produkční cíle. Pokud plán překročí, což se podle něj děje u všech týmů přibližně každý druhý měsíc, polovina zisku nad stanovený limit je rozdělena přímo v týmu podle jeho vlastních pravidel. Team leader pouze předá podklady mzdové účetní, která odměny zahrne do výplat jednotlivců.

„Docela důležitý detail je, že zaměstnanci tyto prémie vidí na výplatní pásce jako samostatnou kolonku, což podporuje jejich angažovanost. Stávají se z nich spolupodnikatelé, kterým záleží na výsledcích firmy. Nechci, aby to vyznělo, že deset z deseti lidí jsou u nás angažovaní spolupodnikatelé, ale pokud to dříve byli dva z deseti, dnes jsou to třeba čtyři, kterým záleží na výsledku a hodnotách, jež tvoří,“ dodává Jířele.

Proměna výroby v digitální éře. Zdroj: Siemens

I malý krok je skok

Digitalizace je pro firmy příležitost. I malé investice do ní přinášejí velké úspory. Firma Lindab, která se specializuje na výrobu lehkých střešních krytin a vzduchotechniky, například vybavila svoji práškovou lakovnu pouze dvěma senzory, které monitorují vytíženost a rychlost dopravníku linky. A investice v řádu statisíců jí za tři roky provozu ušetřila na 14 milionů korun.

„Začínali jsme na 45 % využití dopravníku, lakovali na tři směny a ani tak nám nestačila kapacita. Část zakázek jsme řešili externě. Za dobu, co výrobu monitorujeme on-line, se nám podařilo nejen výrazně navýšit vytíženost dopravníku, ale z třísměnného provozu se stal dvousměnný a odpadla i nutnost externí výpomoci,“ popisuje výrobní technik Filip Gart z Lindabu.

JINÝ POHLED NA TÉMA: Konec montovny. Česko může čelit globální konkurenci skrze dětské jesle

V Lindabu podle něj jejich mise stát se digitálním podnikem rozhodně nekončí. Chystají velký reinženýring a automatizaci haly. V budoucnu by chtěli data z výroby překlápět do 3D modelovacího softwaru a připravovat tak simulace produktů.

Prvky Průmyslu 4.0 transformují celá výrobní odvětví, producentům umožňují být efektivnější, rentabilnější, mít ekologičtější provoz. Je proto načase opustit i ve výrobě „věk kazeťáků“ a plně si uvědomit, že v dnešní době více než kdy jindy platí citát Jana Nerudy: „Kdo chvíli stál, již stojí opodál.“

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr