Dcera Donalda Trumpa do čela Světové banky? Jakou instituci by vlastně dostala pod palec?

V dnešní době si málokdo z nás umí představit fungování v běžném životě bez bankovního účtu. Bankovnictví je obor, bez kterého se již žádná ekonomika neobejde. Ať vyspělá, či rozvíjející se.

Je tak nedílnou a odvěkou součástí lidského společenství, že už ani vlastně přesně nevíme, kdy první banka vznikla. Údajně asi někdy v 3. tisíciletí před naším letopočtem, ale přesně to už nikdy nezjistíme. Není však banka jako banka. Existuje totiž i instituce, kterou většina z nás zná jako Světovou banku (World Bank).

V poslední době se dostala do centra pozornosti v souvislosti s obsazením postu jejího prezidenta. Ten současný, Američan Jim Yong Kim, totiž v půli ledna překvapivě oznámil, že z funkce předčasně odejde.

Kdo by ho mohl nahradit, je zatím předmětem spekulací. Nicméně nejmenovaný zdroj prestižního listu The Financial Times uvedl, že Bílý dům údajně při výběru nového šéfa Světové banky zvažuje i Ivanku Trump, dceru amerického prezidenta Donalda Trumpa. List zároveň dodal, že ve skupině možných kandidátů je rovněž náměstek amerického ministra financí David Malpass či bývalá velvyslankyně Spojených států při OSN Nikki Haleyová.

Pojďme se blíže podívat na samotnou instituci Světové banky.

Specifická Světová banka

Jedná se o velmi specifickou instituci, která sice vykazuje některé znaky banky, avšak není jako klasické komerční banky ani jako banky centrální.

V prvé řadě se vlastně ani nejedná o jednu společnost. Její historie totiž sahá až do roku 1944, kdy byla založena Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development – IBRD). Ta sice brzy získala označení Světová banka, v současnosti je však jen jednou z pěti institucí, které společně tvoří Skupinu Světové banky (World Bank Group – WBG).

Počátek IBRD je spjatý s Brettonwoodskou dohodou, která dala vzniknout také Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

Jednalo se vlastně o jednání mezi tehdejšími 44 zeměmi OSN v Bretton Woods v americkém New Hampshire, ze kterého měla vzniknout nová koncepce peněžního systému. Bylo totiž jasné, že druhá světová válka se blíží ke konci a škody v Evropě jsou masivní.

Pohrobek poválečné pomoci

Proto byla založena Mezinárodní banka – na obnovu zemí postižených válkou. Trvalo dlouhé dva roky (do června 1946), než banka začala oficiálně fungovat, a původně měla pouze 38 členů, kteří zároveň poskytli počáteční kapitál. Nutno podotknout, že tehdejší Československo bylo zakládajícím členem jak IBRD, tak i MMF.

O historicky první půjčku požádala Francie, a to celkem o 500 milionů dolarů v roce 1946. Žádost byla ve formě obyčejného dopisu připojeného k tzv. Monnetovu plánu na poválečnou obnovu Francie. A nebyla sama.

Žádosti přicházely nejen z devastované Evropy, ale také ze zemí jako Chile nebo Írán. Banka se pustila do práce. V květnu 1947 byla podepsána dohoda s Francií na poloviční sumu.

Na tehdejší poměry se jednalo o obrovskou sumu peněz, která by se dnes počítala v miliardách. Jen půjčka pro Francii vyčerpala prostředky banky z jedné třetiny. Stále se jedná o poměrově největší půjčku, jakou kdy IBRD poskytla.

Dluhopisy motorem SB?

Následně byly schváleny úvěry pro Nizozemsko, Dánsko a Lucembursko. Celkem tyto čtyři půjčky dosáhly v roce 1947 výše 497 milionů dolarů. To ukázalo, že IBRD bude potřebovat další zdroje financí.

Proto IBRD v roce 1947 vstoupila na finanční trhy s první emisí dluhopisů ve výši 250 milionů dolarů. A právě dluhopisy jsou pro ni až do současnosti hlavním zdrojem financí.

IBRD se během let samozřejmě vyvíjela a rostla a v současnosti má již 189 členů, kterými jsou státy světa od Afghánistánu po Zimbabwe. V rámci své činnosti poskytuje především úvěry, garance, ale také poradenský servis rozvojovým zemím s transformující se ekonomikou.

Jedná se především o středněpříjmové země. IBRD poskytuje prostředky zejména na konkrétní projekty. Půjčka pro Francii byla již v době poskytnutí označena jako výjimka a Francie mohla prostředky využít jakýmikoliv způsoby vedoucími k obnově.

Pomoc potřebovalo i Česko

Pro lepší představu: v první polovině devadesátých let minulého století poskytla IBRD Česku celkem tři úvěry v souhrnné výši 626 milionů dolarů a všechny ke konkrétním účelům.

První půjčka ve výši 450 milionů (300 pro Česko a 150 pro Slovensko) byla určena na financování strukturálních změn ekonomiky a byla předčasně splacena v roce 2003. Druhá půjčka ve výši 246 milionů směřovala na energetiku a životní prostředí, především odsíření severočeských elektráren.

Třetí úvěr ve výši 80 milionů byl na rozvoj telekomunikací. Česká republika byla v roce 2005 přesunuta do skupiny rozvinutých zemí, nemá tak nadále nárok na finanční podporu.

Sedmdesát let s top ratingem

Díky tomu, že se IBRD zpočátku snažila poskytovat půjčky na projekty, které mohly generovat zisk, získala již v padesátých letech rating AAA, který si udržela až do současnosti. To jí umožňuje emitovat dluhopisy levně, poskytovat úvěry s velmi nízkým úrokem, a stejně vytvářet alespoň mírný zisk.

Od roku 1946 poskytla již více než 500 miliard dolarů ve formě úvěrů a členské státy přitom poskytly zhruba 14 miliard.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Světová ekonomika přichází kvůli korupci o 3,6 bilionu dolarů ročně

Co děsí finanční trhy? Varovná zpráva MMF to asi není, i když…

Obavy z nového ohniska finanční krize sílí. Kráčí Itálie ve stopách Řecka?

Potřeba pomoci chudým zemím

Jen za fiskální rok 2018 poskytla IBRD úvěry ve výši přes 23 miliard dolarů. Banka však byla stále zaměřená na alespoň částečně rozvinuté země s určitou schopností splácet. Vládám vyspělých zemí ale docházelo, že i ty nejchudší státy světa potřebují pomoc.

V roce 1960 byla proto založena Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA). Ta doplnila úvěrové schopnosti IBRD svým zaměřením právě na nejchudší země.

Proto jsou obě tyto instituce v současnosti označovány jako Světová banka společně. Kromě toho mají společné vedení i sídlo.

„Charitativní“ větev IDA

IDA však na rozdíl od IBRD poskytuje úvěry často za nulový úrok nebo přímo pomáhá zemím s oddlužováním. Celkem nyní pomáhá zhruba 75 nejchudším zemím, z nichž polovina je v Africe.

Za dobu své existence IDA poskytla již téměř 370 miliard dolarů na investice ve 113 zemích. Jen za fiskální rok 2018 to bylo 24 miliard. IDA má v současnosti celkem 173 členských zemí.

Tyto dvě instituce tedy ve skutečnosti tvoří v úvodu zmiňovanou Světovou banku. Jak už jsme ale psali, v její struktuře jsou i další subjekty.

Pro soukromníky je IFC

Skupinu Světové banky vedle IBRD a IDA tvoří dále Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation – IFC). Ta byla založena v roce 1956 a hlavním rozdílem oproti již zmíněným je to, že poskytuje úvěry soukromým subjektům.

IFC poskytuje financování na trzích, které soukromí investoři považují za rizikové.

I její působení se dotklo českého byznysu. V minulosti se například podílela na navyšování kapitálu Živnostenské banky a úvěr poskytla společnostem Plzeňský Prazdroj, Vetropack Moravia Glass, MaFra či Autokola Nová Huť.

Poslední duo do kvinteta

Washingtonskou konvencí podepsanou v roce 1966 bylo založeno Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes – ICSID). To má za cíl odstraňovat hlavní překážky bránící volnému pohybu soukromých investic.

Například řeší právní spory mezi investory a státy. Proto je považováno za vedoucí mezinárodní arbitrážní instituci. V současnosti má 154 členských zemí.

Následně v roce 1988 vznikla Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency – MIGA), jejímž cílem je podpora přímých zahraničních investic v rozvojových zemích.

Má 181 členských zemí a poskytuje soukromým investorům záruky vůči politickým rizikům. To znamená, že chrání investice proti nekomerčním rizikům s cílem pomoci eliminovat některá rizika rozvojových zemí.

I tato instituce v minulosti pomohla Československu. Poskytla záruky na investice například ve společnostech Cement Hranice, Vitana, Tesla Lanškroun či AVX Czechoslovakia.

S Američanem v čele na věčné časy

Těchto pět institucí tedy společně tvoří Skupinu Světové banky. Jejím sídlem je již od vzniku IBRD hlavní město USA Washington D. C. V čele stojí prezident, který je volen na pět let a může na svém postu působit po dvě volební období.

Podle nepsané dohody poválečného vývoje tento post obsazuje Američan (post generálního ředitele MMF je vyhrazen pro zástupce některého z evropských států, pozn. red.).

Tím je v současnosti Jim Yong Kim, který nyní slouží druhé funkční období až do roku 2022. Nicméně, jak už bylo řečeno, nedávno se nechal slyšet, že z funkce předčasně odejde.

Současného prezidenta SB jako svého nominanta představil v roce 2012 minulý americký prezident Barack Obama. Zdroj: Whitehouse.org

Konstituční řízení

Vrcholným orgánem řízení skupiny je nicméně rada guvernérů. Tu tvoří guvernér za každý stát a funguje pro všechny instituce.

Za Českou republiku je guvernérem ministr financí a jeho případným náhradníkem je jeho náměstek sekce mezinárodní vztahy. Tato rada se schází jednou ročně na výročních zasedáních zpravidla v říjnu. Schvaluje zásadní dokumenty a přijímá důležitá strategická rozhodnutí.

Během roku řídí WBG rada výkonných ředitelů. Tu tvoří 25 ředitelů. Z nich je šest jmenovaných z nejvýznamnějších členů – USA, Číny, Japonska, Německa, Francie a Velké Británie; zbylých 19, zastupujících ostatní země, je volených.

Menší země se totiž sdružují do tzv. konstituencí. Česko je v belgické konstituenci společně s Belgií, Běloruskem, Kosovem, Lucemburskem, Maďarskem, Rakouskem, Slovenskem, Slovinskem a Tureckem.

Podíl naší konstituence na celkové hlasovací síle všech akcionářů IBRD činí cca 4,86 procenta. Zvolení i jmenovaní výkonní ředitelé pro IBRD se automaticky stávají také výkonnými řediteli IDA a IFC.

Boj proti chudobě a za prosperitu

Skupina Světové banky si stanovila dva cíle, které chce splnit do roku 2030:

• Ukončit extrémní chudobu tím, že sníží procento lidí žijících za méně než 1,9 USD denně na maximálně tři procenta.
• Podpořit sdílenou prosperitu tím, že pomůže růstu příjmů spodních 40 % v každé zemi.

Světová banka tedy není běžná banka, byť má toto slovo v názvu. Jedná se vlastně o společný charitativní projekt OSN, v rámci kterého se lidstvo snaží pomoci lidstvu.

Snaha o odstranění extrémní chudoby na celém světě je pravděpodobně ten nejvznešenější cíl, jaký může instituce mít.

Ačkoliv bylo Československu členství v roce 1954 pro neplnění povinností pozastaveno, je samostatná Česká republika opět členem již ode dne svého vzniku v roce 1993.

V podstatě my všichni se tak nyní podílíme na pomoci, která v minulosti pomohla i nám.