Světová ekonomika přichází kvůli korupci o 3,6 bilionu dolarů ročně

Korupce se vyskytuje všude na světě. Zasahuje bohaté i chudé země a nese s sebou obrovské ekonomické škody. Světovou ekonomiku ročně stojí neuvěřitelných 3,6 bilionu dolarů (v přepočtu asi 80 bilionů korun). Tolik peněz totiž podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese mizí v úplatcích nebo je jinak zpronevěřeno.

Ať už je podoba korupce jakákoliv (úplatkářství, zpronevěra, praní špinavých peněz, daňové úniky, „kamaráčofty“ a další formy), vždy někoho poškodí. Vede ke slabším institucím, k menší ekonomické prosperitě i zaměstnanosti a environmentálním katastrofám.

Korupce je jako rakovina, která rozkládá stát. „Přispívá k nestabilitě, chudobě a jednou z hlavních příčin, které přivádí slabé země k vládním selháním,“ píše na svém webu OSN. Organizace zároveň označuje mezinárodní korupci za „jednu z největších překážek“, které komplikují dosažení cílů udržitelného rozvoje v roce 2030, mezi něž patří celosvětové potlačení chudoby a hladu, zvýšení vzdělanosti i blahobytu a zlepšení infrastruktury.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ondřej Wachal (VW Wachal): Kvalita staveb je kvůli tlaku na cenu a rychlost stále horší

Čtvrtina populace podplácela

Z předloňského celosvětového průzkumu společnosti Transparency International, v němž odpovídalo na 162 tisíc dospělých, vyplynulo, že čtvrtina respondentů musela za poslední rok zaplatit úplatek za přístup k veřejným službám.

A více než polovina (57 %) lidí uvedla, že jejich vláda si vedla „špatně“ v boji proti korupci, což vládní činitele řadí v globálním průměru mezi nejzkorumpovanější skupinu. Stojí po boku policie.

Index vnímání korupce

Transparency International také každoročně (už od roku 1995) sestavuje na základě průzkumu mezi experty žebříček 180 zemí podle indexu vnímání korupce (CPI). Odborníci hodnotí mimo jiné schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah a míru zneužívání veřejných prostředků. Nejhůře v hodnocení tradičně dopadají africké země a země Středního východu.

A přestože Evropa zažívá vrchol ekonomické konjunktury, evropské země zaznamenávají solidní ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost i umírněnou inflaci, jde starý kontinent v rámci indexu dolů. Body v posledních letech ztrácí dokonce skandinávské země (Dánsko, Švédsko, Finsko i Norsko), které byly tradičně uváděny jako příklady států s nízkou mírou korupce ve veřejné správě.

„Řekl bych, že je to dané jakousi únavou z boje proti korupci, kterému sice věnujeme spoustu energie, ale korupční kauzy se nepřestávají vynořovat a je to do jisté míry dáno i určitou přeregulovaností ve veřejném i v soukromém sektoru. Tam je mnoho různých nařízení, direktiv, směrnic, školení či kontrol, které do jisté míry jen melou naprázdno a zvyšují averzi lidí,“ řekl před časem serveru Info.cz David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Bič na „fígl“ veřejné správy? Na malé zakázky by mohlo být vidět už od 1 milionu

Nejméně korupční prostředí je podle hodnocení z roku 2017 na Novém Zélandu. Tato ostrovní země získala 89 bodů ze 100 možných. Naopak na chvostu žebříčku se umístilo Somálsko (9 bodů), Jižní Súdán (12 bodů) a Sýrie (14 bodů).

Česko v boji proti korupci ztrácí

Česká republika získala v hodnocení z předminulého roku 57 bodů, což ji oproti roku 2016 posunulo ze 47. na 42. příčku žebříčku zemí podle indexu vnímání korupce. Na průměr Evropské unie (65 bodů) ale stále výrazně ztrácíme.

Výsledek za rok 2017 odráží na jednu stranu skutečnost, že se do dílčích sledovaných oblastí promítla některá již dříve přijatá legislativní opatření (registr konečných vlastníků, novelizace zákona o střetu zájmů, úprava financování politických stran, regulace hazardu), současně ale nezachycuje problémy v jejich implementaci. Určitý pozitivní vliv mělo i přebytkové hospodaření státního rozpočtu, jež ale souvisí s obecným trendem rostoucí ekonomiky ve většině zemí Evropy.

Aby Česká republika v rámci žebříčku CPI dosáhla na vyšší pozice, a to minimálně nad průměr států EU, je podle Transparency International důležité provést konkrétní kroky v následujících oblastech:

• Nezávislost demokratických institucí a dodržování principů právního státu

Politická reprezentace musí aktivně obhajovat autoritu demokratických institucí a respektovat dělbu moci s důrazem na nezávislou a profesionální justici a policii. Důležitou roli v kontrole kvality právního státu hrají též nezávislá média a občanská společnost.

• Stabilizace a otevřenost veřejné správy

Je potřeba zabránit demontáži zákona o státní službě a snadným přístupem k informacím umožnit občanům využívat institut veřejné kontroly (např. zrušením poplatku za podání podnětu k ÚOHS).

• Hospodárnost veřejných rozpočtů

Efektivní registr smluv může fungovat jedině bez zbytečných výjimek. Je třeba z něj odstranit aktuální nesystémové výjimky a zaměřit se více na kontrolu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti vynakládání veřejných prostředků jak v oblasti veřejných zakázek, tak dotačních titulů.

• Rozkrývání skutečných majitelů

Znalost konečných skutečných vlastníků je nezbytná nejen pro zodpovědné hospodaření státu, ale i důležitým nástrojem k předcházení střetům zájmů. Proto je nezbytné zajistit otevřený a důvěryhodný registr skutečných majitelů.  

Každý může přispět k potlačení korupce

„Lidé si často myslí, že jsou vydáni na milost a nemilost korupce. Korupční prostředí je v jejich očích jen ‚způsobem života‘, s nímž se musí vypořádat,“ píše OSN. Nicméně odmítnout zaplatit úplatek a oznámit korupční jednání správním orgánům může skutečně každý. Odměnou mu budiž spravedlivější a bohatší společnost.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr