Trumpův zeť obnovuje kontroverzní investice v Srbsku a v Albánii

Donald Trump, který vládl v Bílém domě v letech 2017 až 2021, se chce v listopadových volbách vrátit do prezidentského křesla. Naplno se proto nyní věnuje prezidentské kampani. Jeho zeď Jared Kushner má jiné starosti, snaží se dotáhnout do úspěšného konce investiční projekty svého tchána.

Jde o projekty na Balkáně, které Trump začal plánovat už v roce 2014. Prvním z nich je přestavba bývalého velitelství jugoslávské armády v Bělehradě. Ne jeho místě má vzniknout luxusní hotelový a bytový komplex. Budova byla poškozena v roce 1999 během bombardování zeměmi NATO. Motivem letecké operace byla snaha přinutit tehdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče k ukončení násilných akcí vůči albánskému obyvatelstvu Kosova.

Souhlas srbské vlády a finance od Saúdů

I když tento projekt v roce 2016 ztroskotal, nyní měl Kushner získat souhlas od srbské vlády k realizaci projektu. Podle amerického listu New York Times má Trumpův zeť získat pronájem pozemků zdarma na dalších 99 let s tím, že na místě postaví luxusní hotel, byty, obchody a muzeum.

Na financování se má podílet také Saúdská Arábie. Celková investice by měla dosahovat výše 500 milionů dolarů (11,7 miliardy korun).

VÍCE K TÉMATU:

Srbské „cajke“ předčí diplomacii. Turbofolk spojuje jindy znesvářené národy Srbů a Chorvatů

Chorvatsku se vrátili turisté, ale další budoucnost cestovního ruchu je nejistá

Ekologický DiCaprio protestuje proti budování vodních elektráren v Bosně

Projekt má řídit Kushnerova investiční firma Affinity Partners se sídlem v Miami. Od Trumpova konce v Bílém domě v roce 2021, kdy Kushner zastával funkci hlavního poradce prezidenta, měl na nové realitní projekty získat dvě miliardy dolarů (46,7 miliardy korun) ze saúdskoarabského veřejného investičního fondu.

Další stovky milionů dolarů získal také ze suverénních fondů ve Spojených arabských emirátech a Kataru. Kushner prozradil, že by z projektu měla srbská vláda získat 22 procent ze zisků realitního projektu. Prezident balkánské země Aleksandar Vučič a jeho vláda tvrdí, že se Bělehrad musí dále rozvíjet a vytvářet obchodní příležitosti.

Kritika kvůli nízké transparentnosti

Srbský ekonom Milan Kovačevič souhlasí s tím, že je třeba, aby se Bělehrad dále rozvíjel, a že potřebuje nové hotely včetně těch luxusních. Na druhou stranu projekt, za kterým stojí manžel Trumpovy dcery Ivanky, není podle něj dostatečně transparentní. Navíc se obává, že existuje riziko spojení s korupcí.

Srbské opoziční strany hovoří dokonce o skandálu. „Srbsko není bufet a Vučič není číšník. Toto není jeho soukromý majetek,“ zlobí se lídr hnutí Ekologické povstání Aleksandar Jovanović Ćuta. Srbská hlava státu podle něj neprůhledně rozdává státní majetek. „Totéž se děje s našimi přírodními zdroji, řekami, lesy, nerosty. Vučič rozdává vše, co má hodnotu, aniž by informoval lidi o smlouvách a výhodách pro občany Srbska,“ zdůraznil.

Bývalý hlavní architekt Bělehradu Đorđe Bobić je z nových projektů zděšen. Podle něj vůbec nerespektují původní urbanistickou koncepci města. Navíc se mu nelíbí, že projekt v centru města má získat investor ze země, která vedla bombardování NATO výměnou za politické nebo osobní zájmy.

Atraktivní pobřeží v Albánii

Dalším Kushnerovým plánem je výstavba developerských projektů v Albánii, která se stává stále oblíbenější turistickou destinací na pobřeží Jadranu. I v tomto případě získal politickou podporu od albánského premiéra Ediho Ramy, který novou výstavbu na pobřeží uvítal.

Nové investiční záměry ale také způsobily kontroverzi, stěžují si především ochránci životního prostředí. Jedna z dotčených lokalit se nachází v mořském parku Karaburun-Sazan na ostrově Sazan, bývalé vojenské základně. Druhý se nachází na poloostrově Zvernec v jihozápadní Albánii, který je součástí chráněné krajinné oblasti Vjosa-Narta.

Albánský parlament už schválil novou legislativu, která umožní výstavbu i v chráněných územích. „Zákon umožňuje výstavbu pětihvězdičkových megarezortů v chráněných oblastech. Navíc je povolena výstavba téměř jakéhokoli jiného projektu a již neexistují žádné červené čáry,“ obává se zničení unikátní přírody Mirjan Topi, ekolog ze Zemědělské univerzity v Tiraně. Podle něj se jedná o příklad politické korupce, protože nový zákon má umožnit Kushnerovi investovat na albánském pobřeží.

Místní podnikatelé a zástupci turistického ruchu to ale vidí jinak. „Považuji to za velmi pozitivní investici, ale pouze v případě, že se skutečně jedná o investici, která podpoří turistický ruch,“ řekl Besnik Vathi, generální ředitel albánské asociace cestovního ruchu.

Obává se nicméně, že by větší část území mohla být použita pro výstavbu soukromých vil a rezidenčního bydlení a albánský státní rozpočet by z toho neměl dlouhodobý užitek.