Čísla nelžou aneb co říkají o krizi před deseti lety ekonomické ukazatele

Pojďme se nyní v dalším díle seriálu podívat na některé ekonomické ukazatele a na nich si ukázat, jak jimi finanční krize před 10 lety zahýbala.

Míra úspor a investic

Míra úspor amerických domácností klesala nepřetržitě od roku 1984 v reakci na zvyšující se hladinu bohatství domácností. Rostoucí příjmy z akciového trhu a vyšší hodnota nemovitostí podnítila vyšší spotřebu a vedla ke snížení velikosti úspor.

Ještě v roce 1992 činily úspory domácností 7,4 procenta jejich disponibilních příjmů. Mezi lety 2005-2007 klesla čistá míra úspor domácností téměř na nulu.

Vliv na ochotu spořit měl i vývoj úrokových sazeb, jelikož v prostředí dlouhodobě nízkých úrokových sazeb se domácnostem spořit nevyplácelo, právě naopak, úvěry nebyly nikdy dostupnější.

Čistá míra národních úspor dokonce mezi lety 2008-2009 klesla do záporných čísel.

GRAF: Vývoj míry úspor domácností a národní míry úspor
Od roku 1960 do roku 2010, v procentech.

Zdroj: Fed

Zatímco míra úspor v USA klesala, míra investic do privátního bydlení rostla. Zatímco v roce 1990 dosahovaly investice do privátního bydlení na celkových fixních investicích pouze 26 procent, v roce 2005 to bylo již 36 procent, což byla nejvyšší hodnota od roku 1963.

Tyto investice pomáhaly stimulovat ekonomiku a podporovaly tak hospodářský růst v USA.

Spotřeba

Až na nepatrný růst na konci 90. let reálné mzdy po desítky let stagnovaly. Typické americké domácnosti se tak snažily vyrovnat propady v reálných příjmech zvyšováním práce většinou ve formě přesčasů.

I přes tuto skutečnost ovšem reálné příjmy domácnosti klesaly. Spotřeba ale i přesto rostla.

Mezi lety 1994-2004 rostla spotřeba domácností dokonce rychleji než národní produkt.

Stagnující mzdy a přitom se zvyšující spotřeba může být vysvětlena rozsáhlým spotřebitelským zadlužením. Domácnosti se ve snaze udržet si svou životní úroveň stále více zadlužovaly.

Jelikož v USA roční růst spotřební výdajů převyšoval růst příjmů, vzrostl podíl celkového spotřebitelského zadlužení vůči disponibilním příjmům.

GRAF: Vývoj objemu hypoték vs HDP
Od roku 1990 do roku 2016, v bil. USD.

Zdroj: Fed

Míra zadlužení soukromého sektoru

Nízké sazby u úvěrů podpořily obrovský nárůst v zadlužení jak podnikového, tak i soukromého sektoru.

V roce 1960 dosahovalo celkové zadlužení domácností 215 miliard dolarů, což odpovídalo zhruba 40 procentům HDP.

V roce 1990 dosahoval dluh domácností již 3,6 bilionů dolarů (cca 62 procent HDP). Mezi lety 2000-2008 pak vzrostl celkový dluh domácností o neuvěřitelných 98 procent, z původních 6,9 bilionů dolarů na téměř 14 bilionů dolarů.

Podíl celkové zadluženosti domácností na HDP tak v roce 2008 dosahoval téměř 96 procent.

GRAF: Vývoj míry zadlužení soukromého sektoru
Od roku 1990 do roku 2016, poměr objemu hypoték k HDP, měřeno v procentech.

Zdroj: Fed

Růst HDP

K růstu HDP mezi lety 2000-2007 velkou měrou přispěl boom ve stavebnictví a spotřeba domácností, která v roce 2007 tvořila 70 procent HDP. V průběhu několika desítek let došlo k výrazné změně v podílu jednotlivých sektorů ekonomiky na celkovém HDP.

Do roku 1980 se finanční sektor na HDP podílel pouze 12 procenty, naproti tomu v roce 2005 byl podíl finančního sektoru na HDP již 21 procent. Oproti tomu zpracovatelský průmysl, který do roku 1980 tvořil 22% HDP, poklesl na pouhých 11 procent v roce 2008.
Finanční trhy

V roce 1975 se na newyorské burze denně obchodovalo přibližně s 19 miliony akciových podílů.

O deset let později toto číslo přesáhlo 109 milionů a do roku 2006 se již obchodovalo se 1,6 miliardy podílů v celkové hodnotě přesahující 60 miliard dolarů. Operace na devizovém trhu zaznamenaly ještě mohutnější expanzi.

Denní transakce s měnami vzrostly z 18 miliard dolarů na téměř 1,8 bilionů dolarů. Výrazný růst byl zaznamenán i na trhu s deriváty.

Mezi lety 2001-2004 vzrostl denní obrat transakcí s deriváty o 74 procent a dosáhl tak 2,4 bilionů dolarů. Jmenovitá hodnota všech obchodovatelných derivátů dosáhla ke konci roku 2006 hodnoty 283 bilionů dolarů.

V příštím díle se podíváme na to, co bylo spouštěčem finanční krize.