Mohlo by vás také zajímat
Deindustrializace v praxi: německý byznys model se vyčerpal. Nastane úpadek země do bezvýznamnosti?
František Novák 25. listopadu 2024Automobilový průmysl, chemický průmysl i strojírenství v Německu upadají. Německu se nedaří vrátit k ekonomickému růstu před covidem-19.
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
Pražský DPP mění vedení; MMF věří české ekonomice a pokuta ČD a ÖBB za újmu RegioJetu aneb souhrn ekonomických událostí 42.týdne 2024
Libor Akrman 25. října 2024ČEZ koupí menší podíl v Rolls Royce; firem v insolvenci bude letos víc; světový trh M&A ožívá; v Česku AI…
- ČLÁNEK
České strojírenství musí ukázat svoji flexibilitu
Strojírenské firmy to nemají v posledních měsících jednoduché, což naznačil i 5osý veletrh, který proběhl koncem března. Na jedné straně na strojaře dopadají negativní důsledky výpadků dodavatelských řetězců a důsledky války na Ukrajině. Na straně druhé se však objevují i příležitosti v oblasti bezpečnosti. „Už nestačí se posouvat v objemu výroby, což se doposud masivně dělo. Musíme se začít posouvat ve schopnostech a technologiích. Ve výrobě už není kam růst,“ uvedl Pavel Diviš, šéf společnosti TGS, jež byla hlavním partnerem veletrhu.
Vysoká inflace, drahé úvěry a vysoké ceny za energie a pohonné hmoty dál ztěžují další rozvoj firem. Hrozí, že řada z nich v následujících letech zkrachuje. Strojírenství patří mezi nejzasaženější obory.
Už loni doplácely hlavně automobilové podniky na čipový „hladomor“. V letošním roce ještě přibyla válka na Ukrajině, která způsobila nedostatek součástek pocházejících z této země i z Ruska. Řada firem je přitom na dodávkách z těchto zemích velmi závislá.
Víc než kdy jindy bude důležitá flexibilita, schopnost přizpůsobit se situaci a otevřenost k inovacím, vyplynulo z názorů účastníků 5osého veletrhu, který se konal koncem března ve výrobních prostorách firmy TGS v Mýtě.
„Firmy mají ztíženou možnost investic, zdražily se úvěry a celkové náklady. Je obtížnější se rozvíjet, ale na druhou stranu se to týká všech konkurentů. Někteří konkurenti tak odejdou z byznysu, což naskýtá možnost rozvoje těm ostatním. V těžkých časech se vždy poznají ti dobří a odděluje se zrno od plev,“ řekl pro Peak.cz ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank, který na veletrhu vystoupil v rámci doprovodného programu.
Růst musíme v technologiích
Jeho slova potvrdil i majitel a zakladatel firmy TGS Pavel Diviš. „Už nestačí se posouvat v objemu výroby, což se doposud masivně dělo. Musíme se začít posouvat ve schopnostech a technologiích. Ve výrobě už není kam růst,“ dodal na akci, které se účastnilo více než 300 návštěvníků a dvě desítky vystavovatelů.
Veletrh účastníkům a zájemcům z řad veřejnosti nabídl inspiraci i praktickou možnost se seznámit se specifickými obráběcími stroji. Zároveň mohli probrat směry, kam se bude obor do budoucna ubírat, i když současný vývoj není zrovna nejrůžovější.
Podle Diviše se každý den v Česku rozběhne přibližně 50 tisíc obráběcích strojů denně. „A my víme, že v roce 2032 toto číslo rozhodně nebude větší. Stejně tak ale nebudeme mít více než 100 tisíc strojařů, které máme k dispozici teď. Jsou to limity, které nás dál nepustí.“
Za deset let podle něj budou mít tuzemské firmy stejný počet strojů, ale změní se jejich technická úroveň. „Bude to velký úkol pro technický úsek a investice do know-how a schopnosti firmy, aby tvořily produkty s vyšší přidanou hodnotou,“ domnívá se šéf firmy TGS.
Hibernovat, nebo dál rozvíjet
Na firmy dopadá také nárůst cen, což se podepisuje na inflaci i cenách materiálů. Zároveň ale rostou i úrokové sazby v důsledku „krocení inflace“ ze strany České národní banky, což firmám prodražuje přístup k úvěrům. Tím se zhoršuje i další rozvoj a investice do nových technologií.
Pokud je ovšem firma přesvědčená o svém byznysmodelu, vysoké náklady úvěru nemusí být podle ekonoma Kovandy překážkou. Odvážná firma může v této těžké době, kdy se všichni budou bát brát si úvěry a investovat, naopak získat výhodu.
„Zásadní kroky pro každou firmu vznikají nikoli v dobrých časech, ale v časech špatných. V dobrých časech umí udělat byznys každý, ale ve špatných časech se dělí zrno od plev. Je ale potřeba k důležitým rozhodnutím přistupovat uvážlivěji a ne každý byznysmodel uspěje,“ upozorňuje ekonom s tím, že je potřeba sledovat trendy a celou geopolitickou situaci, protože nové příležitosti čekají za rohem.
„Tato změna bude trvalejšího rázu, a pokud mají firmy možnosti, měly by se pomalu přeorientovávat. Jestliže je Německo rozhodnuto jenom v letošním roce investovat 100 miliard eur do armády, což ještě před měsícem bylo úplné sci-fi, nastává absolutní změna hry. Další investice budou následovat i v příštích letech. Díky tomu, jak jsme na Němce navázáni, z toho mohou české firmy v podobě subdodávek těžit,“ přibližuje možnosti ekonom z Trinity Bank.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Chuť investovat firmám (zatím) příliš nechybí
Devizové rezervy jako zbraň pro ČNB proti inflaci? Názory odborníků se různí
Česká ekonomika začíná pomalu šlapat na brzdu, naznačují nová data
Příležitosti v oblasti bezpečnosti
Nejen německý záměr investic do výzbroje a oblasti bezpečnosti naznačuje trend, že se tento sektor může těšit na masivní příliv peněz. A právě zde vidí hodně odborníků příležitost. Oproti třeba klasickému automobilovému průmyslu, který bude v příštích letech pravděpodobně strádat.
„Řada klasických odvětví, jako je autoprůmysl, mohou dále trpět, protože úplně nezapadají do konceptu zelených technologií. Navíc se bude dále zvyšovat tlak na využívání elektromobility. Celkově se bude tlačit na efektivnější využívání fosilních paliv, protože všechno, co nám bude snižovat naši závislost na dovážených energiích zejména z Ruska, bude pochopitelně velmi investičně protežováno ze strany státu i ze strany fondu evropské unie,“ domnívá se Kovanda.
Hlavním budoucím oborem podle něj proto bude bezpečnost. A to nejen bezpečnost jako taková, tzn. vojenská technologie nebo zbraňové systémy, ale také bezpečnost energetická.
Tak trochu politické zadání
Šéf TGS Pavel Diviš se ale obává, že zrovna v případě zbrojních zakázek jasný koláč pro Českou republiku nezbude. „Tady se musím vymluvit na politiky, protože Česko je součástí NATO a společné bezpečnostní politiky EU, a oni se musí v rámci jednání zasadit o náš průmysl a říct nám, kde je naše role. Jestli budeme dělat protichemické věci, nebo helmy, je nám technologicky jedno,“ podotýká s tím, že každý výrobek a výrobní proces mají svoje specifika.
Je však otázka, jestli má smysl, aby se české podniky vůbec angažovaly, domnívá se šéf TGS. „Již nyní je tu spousta českých projektů, které se jen pomalu vyvíjejí. Investuje se do nich neskutečná energie, a nakonec z toho nic není, protože to vlastně ani není zakázka. Potřebujeme jasné zadání,“ zdůraznil Pavel Diviš.
Jedno je ale jasné. Jak uvedl na 5osém veletrhu také předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer: „Svět není jen Čína nebo Rusko, je mnohem barvitější.“ Podle něj by měly firmy věnovat ještě více úsilí vyhledávání příležitostí na nových trzích i mimo ty velké.
Inspirace bude do budoucna ještě důležitější než doposud, zvlášť pro strojírenské firmy. Vše nasvědčuje tomu, že letošní ročník veletrhu nebyl poslední. Majitel TGS Pavel Diviš by rád zavedl 5osý veletrh jako tradici. „Příští rok chceme dát ještě větší prostor samotným účastníkům a posunout 5osý veletrh více k modelu networkingu a workshopu,“ přiblížil plány Diviš.