Mezi nejpopulárnější akcie v držení velkých institucionálních i drobných akciových investorů momentálně patří největší americké technologické společnosti.
Nikoho asi nepřekvapí, že jde konkrétně o společnosti Microsoft, Google (resp. Aplhabet), Amazon, Facebook a Apple. Jsou to zároveň firmy s největší tržní kapitalizací na světě, pro něž se vžilo označení „megacaps“ (odtud i odvození v titulku, pozn. red.) nebo také „The Big Five“ neboli „Velká pětka“.
Účelem naší krátké analýzy fundamentálních finančních dat je ukázat, že z valuačního hlediska jsou ceny akcií těchto technologických gigantů „přestřelené“. A že se pohybují mimo jakékoliv valuační standardy stanovené například Benjaminem Grahamem, autorem nejslavnější publikace pro akciové investory Inteligentní investor.
Spekulace místo dlouhodobých investic
Jejich akcie mohou být vhodné pro krátkodobou spekulaci, nicméně pro investory s dlouhým investičním horizontem jsou podle mě zcela nevhodné. Aktuální tržní ceny těchto titulů jsou totiž velmi výrazně nad fundamentální vnitřní hodnotou.
Akcie by musely spadnout o desítky procent, aby se této hodnotě vůbec jen přiblížily.
Prvním valuačním ukazatelem je takzvaná EV/EBITDA. EV je zkratka pro enterprise value, která je dána součtem tržní kapitalizace a čistého dluhu; EBITDA představuje provozní zisk před odpisy, amortizací, úroky a daněmi (earnings before depreciation, amortization, interest and taxes).
GRAF: Valuační ukazatel EV/EBITDA u vybraných technologických společností
Zdroj dat: Bloomberg
U tohoto ukazatele se jako férová hodnota obvykle považuje sedmi- až osminásobek, u výjimečně rychle rostoucích společností pak až desetinásobek.
Z výše umístěného grafu lze vyčíst, že valuace Facebooku a Applu by se ještě snad mohly považovat za férové, nicméně v případě Googlu a Microsoftu už tomu tak zdaleka není. A valuace největšího internetového obchodu Amazon je už zcela mimo jakákoliv tržní měřítka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Finanční trhy dnes a před krizí v roce 2008 aneb mají se akcioví býci bát?
Ocenění mimo tržní standardy
Druhým populárním ukazatelem je P/E, poměr ceny akcie a čistého zisku na akcii. Zde se za férovou hodnotu obvykle uvádí desetinásobek, v případě velmi rychle rostoucích společností řekněme až patnáctinásobek.
GRAF: Valuační ukazatel P/E u vybraných technologických společností
Zdroj dat: Bloomberg
I v tomto případě by nám v „mezích tržních standardů“ vyšla snad ještě společnost Apple. I tak je ale tento ukazatel na tak vyspělou společnost velmi vysoký.
Microsoft, Google a Facebook s P/E kolem 25násobku napovídají, že ceny jejich akcií jsou minimálně přemrštěné. A konečně Amazon opět vystupuje z řady s totálně „bláznivým“ P/E na úrovni 76násobku.
Za hranicí férovosti
Třetím populárním ukazatelem je P/B, tedy poměr ceny akcie a účetní hodnoty vlastního kapitálu na akcii. Zde se za neutrální férovou úroveň obvykle považuje 1,0- až 1,5násobek.
GRAF: Valuační ukazatel P/B u vybraných technologických společností
Zdroj dat: Bloomberg
I v tomto případě je z grafu patrné, že všechny společnosti jsou velmi výrazně nad hranicí 1,5násobku hodnoty. Ani jedna z pětice společností se tak neblíží férové neutrální valuaci.
Rozhodně nadhodnoceno!
I poslední ze základních finančních indikátorů, který označujeme jako P/S, tedy podíl ceny akcie a tržeb na akcii, potvrzuje výrazné nadhodnocení titulů.
V případě ukazatele P/S se za neutrální úroveň považuje hodnota někde mezi 1,0- až 2,0násobkem. Opět žádná ze společností se ale neutrální férové valuaci ani nepřiblížila.
GRAF: Valuační ukazatel P/S u vybraných technologických společností
Zdroj dat: Bloomberg
Jak vydělává „Big Five“? |
Mají stamiliardové hodnoty, ale jak ke svým ziskům technologičtí obři přišli? Názorně to ukazuje infografika ze serveru Digital Information World (pro zvětšení klikněte na obrázek).
Zdroj: Visual Capitalist, výroční zprávy firem |
Extrémní předražení? Rozhodně
Podtrženo, sečteno, autor této analýzy se domnívá, že akcie pětice technologických firem jsou extrémně předražené a jejich ceny se pohybují velmi výrazně nad fundamentální vnitřní hodnotou.
Investoři s dlouhým investičním horizontem by se jim měli obloukem vyhnout, neboť je velice pravděpodobné, že v průběhu příštích řekněme pěti let si je budou moci koupit za podstatně nižší ceny.
Kdo si je nyní koupí nebo kdo je už drží, se vystavuje obrovskému riziku.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Americké akcie jsou opět blízko svých historických maxim
Akcie letí stále vzhůru. Jde o nejsilnější start za posledních 30 let
Pohled pod pokličku indexu S&P 500: pár technologických obrů zastiňuje stovky pěšáků
Z fundamentálního valuačního pohledu je hodnota firmy a potažmo jejích akcií dána očekávaným budoucím volným cash flow (free cash flow – FCF, pozn. red.), jež je diskontováno k současnému okamžiku, tj. k datu valuace neboli k datu ocenění, a sníženo o čistý dluh.
Relativní valuace v podobě výše zmíněných indikátorů jednoznačně naznačují, že budoucí cash flow zdaleka nebude tak silné, aby mohlo tyto valuační násobky ospravedlnit.
Spekulanti nepochybí
Na druhou stranu je proto také pravda, že kdo si může dovolit spekulovat na pokles, tzn. prodávat nakrátko, chybu neudělá.
Bude se nicméně muset připravit na to, že investiční horizont bude muset mít velice dlouhý a nějakou dobu mohou jít ceny akcií těchto technologických gigantů i proti němu, tedy dále růst.