Pohled pod pokličku indexu S&P 500: pár technologických obrů zastiňuje stovky pěšáků

Globální ekonomika nadále zpomaluje a hlavní ekonomické ukazatele naznačují, že stav ekonomiky se pomalu, ale jistě zhoršuje. Podle některých analytiků je situace nejhorší od roku 2009. Nicméně akcie jako by v poslední době prošly očistnou kúrou.

Nahlédněme proto pod pokličku nejsledovanějšího světového akciového indexu, amerického S&P 500.

Spolek pár firem

Ačkoliv o jeho vývoji slyší pravidelně prakticky každý, už ne všichni vědí, že tento široký akciový index je náchylný na pohyby několika málo společností, a to zejména ze sektoru technologií.

Vždyť pět největších firem zaujímá více než 16procentní podíl na celkové kapitalizaci indexu S&P 500. Jmenovitě se jedná o tuto pětici technologických gigantů: Microsoft, Apple, Amazon, Alphabet a Facebook.

Největší z nich je Microsoft – vývojář nejpoužívanějšího operačního systému ve vyspělém světě s tržní kapitalizací přesahující jeden bilion dolarů. Jde tak globálně o největší veřejně obchodovanou společnost.

Zároveň prvních 50 největších firem z tohoto indexu představuje vyšší hodnotu dle tržní kapitalizace než zbývajících přibližně 450 firem.

Nabízí se tak řečnická otázka, zda by se index neměl jmenovat raději S&P 50.

TABULKA: Dvacet největších společností z indexu S&P 500
Podle tržní kapitalizace ke konci srpna 2019 (v mld. USD), podíl na indexu a výkonnost za posledních pět let jsou v procentech.

Zdroj: Comsense

Hlavním tahounem technologie

Jak je z výčtu patrné, hlavními tahouny indexu S&P 500 v posledních letech byly jednoznačně ty největší blue-chip akcie.

Zatímco průměrná výkonnost pěti největších firem byla v posledních pěti letech kumulativně více než +200 procent, v případě zbývajících firem to bylo „jen“ +75 procent. Pokud se tedy investor vyhýbal technologickým akciím, připravil se o jejich výrazné růsty a je poměrně pravděpodobné, že jeho výkonnost zaostala za celým indexem.

Pokud by se investor zaměřil na společnosti z druhé poloviny indexu S&P 500, tedy na středně velké firmy s kapitalizací čtyři až 22 miliard dolarů, jeho výkonnost by byla ještě nižší.

Konkrétně tyto společnosti v posledních letech přinesly v průměru zhodnocení o přibližně +50 procent. Ani to není špatný výsledek, nicméně rozdíl oproti největším technologickým firmám, které v posledních letech táhly index nahoru, je propastný.

GRAF: Srovnání vývoje relativní výkonnosti indexů NYSE FANG+ a S&P 500
Za posledních pět let, v bodech

Zdroj: Comsense

Technologie jsou výkonnější

Zatímco index NYSE FANG+, zaměřující se na deset růstových technologických firem, jako jsou například Facebook, Amazon, Netflix, Alphabet (Google), Tesla či Apple, posílil za posledních pět let o přibližně 150 procent, index S&P 500 zpevnil jen o zhruba 62 procent.

Z toho plyne, že diverzifikace rozhodně není přežitek a investoři by měli držet široká portfolia složená z nejrůznějších společností, aby zabránili tomu, že ti největší vítězové na akciových trzích z nějakého důvodu v jejich portfoliích zastoupeni nebudou.

GRAF: Vývoj indexu S&P 500
Za posledních 15 let, v bodech.

Zdroj: tradingview.com

Zároveň je však nutné varovat před přílišným zastoupením rizikových růstových technologických titulů v portfoliích. Takové společnosti totiž daleko silněji reagují na příchozí fundamenty a v případě recese budou ztrácet oproti celému indexu výrazně více.

Historicky silné zisky akcií technologických firem tak rozhodně nebyly zadarmo, neboť jejich investoři se vystavovali výraznému riziku.

Vliv pasivního investování

Za růstem technologických akcií může stát do jisté míry i zvyšující se obliba pasivních investičních strategií, které investoři využívají zejména prostřednictvím ETF fondů.

Prostředky vložené do ETF často neproudí do těch nejlepších příležitostí slibujících nejvyšší zhodnocení při dané míře rizika, ale jsou investovány slepě do indexů bez jakékoliv analýzy. To poté vede k tomu, že významná část nově investovaných prostředků teče právě do těch největších společností zahrnutých ve velkých indexech.

Váhy v indexech se pravidelně mění právě podle tržní kapitalizace, proto pokud daná akcie stoupá, její podíl v indexu roste. A protože váha této akcie v indexu roste, musí i pasivně řízené fondy upravit svá portfolia a nakoupit do nich více těch nejvíce rostoucích titulů.

Tím pádem ty největší akcie mají tendenci nadále růst a „nasávat“ čím dál více kapitálu od investorů. Jedná se tak o určitý cyklus, který v podstatě živí sám sebe. I to je důvod, proč růst indexu S&P 500 v poslední době táhlo právě pár největších technologických akcií typu Apple či Amazon.

Svůj významný podíl na tom totiž jistě mají právě zmíněné pasivně řízené fondy.

Pohled do minulosti

Zajímavou perspektivu nabízí i pohled do minulosti, konkrétně na situaci ze začátku roku 2000. I tehdy byl tržním hegemonem Microsoft, za ním však nalezneme průmyslový konglomerát GE s kapitalizací přes 500 miliard dolarů.

Jde o krásný příklad toho, jakým způsobem pro Spojené státy poklesla důležitost průmyslu. Zatímco na přelomu milénia šlo o druhou největší společnost v USA, dnes se GE topí v problémech a dosahuje kapitalizace „pouhých“ 72 miliard dolarů.

TABULKA: Deset nejcennějších společností v roce 2000
Podle tržní kapitalizace k 1. lednu 2000, v mld. USD

Zdroj: Comsense

Je nicméně patrné, že i na přelomu milénia bylo zaměření těch největších amerických firem výrazněji orientované na informační technologie.

Význam IT firem v USA roste

Přestože největší společnosti zahrnuté v indexu S&P 500 mají na jeho celkové kapitalizaci významný podíl, nejde z historického pohledu o nijak ojedinělou situaci.

Zatímco dnes první pětice zaujímá 16,3 procenta kapitalizace celého indexu, na přelomu milénia to bylo dokonce 17 procent. Zajímavá je spíše výrazná orientace na technologický sektor, kdy všechny firmy z první pětice jsou silně navázány na IT či internet.

Právě v tomto odvětví totiž investoři očekávají pokračující silný růst zisků, což se propisuje do vysoké valuace.

Využití technologií stále stoupá

Ačkoliv jejich optimismus může být přehnaný, jedno technologickým gigantům upřít nelze.

Jejich služeb a produktů využíváme čím dál více a tento trend se pravděpodobně jen tak nezmění. Tudíž firmy jako Google, Amazon či Microsoft mají před sebou rozhodně služné vyhlídky.

Odpověď na otázku, zda historické nárůsty akcií těchto firem nejsou náhodou neopodstatněné, však dá až čas.