Americká jaderná zkušenost z letadlových lodí do Dukovan

Tlakovodní jaderný reaktor AP 1000 nabízený americkou společností Westinghouse se technicky liší od obou ostatních konkurentů v dukovanském tendru v následujících parametrech:

1) AP 1000 je založen na výpočtech zaručujících pasivní bezpečnost. Lidsky to znamená, že když se něco pokazí, reaktor by se s tím měl bez zásahu obsluhy vyrovnat.
Tento koncept byl teoreticky odladěn na reaktoru AP 600 (elektrický výkon 600 MW) a některé země ho uznávají i pro projekt AP 1000 (výkon 1117 MW) a měl by být jednodušší i levnější na výstavbu a provoz.

2) Design Westinghouse používá podobné dva velké parogenerátory jako Korejci (kteří ho mají od Američanů). Jejich doprava do Dukovan představuje velkou výzvu (rozhodně větší než po Vltavě do Temelína, kam měl původně AP 1000 směřovat).

Primární okruh reaktoru AP 1000 (parogenerátory – STEAM GENERATOR – jsou pro každý reaktor dva). Zdroj: ResearchGate

3) AP 1000 nemá lapač roztavené aktivní zóny (kterému Korejci říkají past na jádro), místo toho výpočtáři očekávají, že potenciálně roztavený uran se při nehodě neprotaví tlakovou reaktorovou nádobou.
Ověření tohoto jevu bez experimentu, stejně jako u bodu 1, vyžaduje technicky velmi zdatné odborníky. Český regulátor takové dnes nemá a musí „věřit“ převzatým studiím.

4) Nabízí se otázka, zda oproti jiným reaktorům a po odstavení čtyř stávajících reaktorů Dukovan (dnešní výkon 4× 500 MW) umožní „hraniční“ výkon AP 1000 (1117 MW) postavit do Dukovan více než jen druhou jednotku AP 1000. Limit chlazení Dukovan představuje totiž 3200 MW. Jeden AP 1000 má výkon 1117 MW, tedy 2× 1117 MW znamená 2234 MW a tato varianta se „vejde“, ale 3× 1117 MW činí už nadlimitních 3351 MW.

„Ruské“ dukovanské zadání (reaktor VVER 1200 je o výkonu 1200 MW) též umožňovalo ve výhledu roku 2050 provozovat v Dukovanech jen dva takové reaktory (2× 1200 MW = 2400 MW) a méně ohrožovalo dlouhodobé zájmy exportérů ruského plynu.

Faktor čas a nástupce Bechtel

Technika ale představuje jen jeden parametr výstavby jaderné elektrárny. Minimálně stejně důležitou roli hraje i cena a schopnost jaderné zařízení postavit včas.

Zde nemá Westinghouse doma nejlepší pověst, protože po předraženém, protahovaném a nakonec zrušeném projektu elektrárny V.C. Summer se dvěma reaktory AP 1000 v Jižní Karolíně došlo k bankrotu firmy a dodnes jsou kolem toho soudní tahanice.

Zde se Američané naštěstí poučili a design Westinghouse má v Česku stavět jiná americká společnost než pro nabídku Temelína 3, 4 před deseti lety.

Bechtel je jaderná firma, která v posledních letech pravidelně dodává včas a za dohodnutou sumu. A navíc jako na běžícím pásu. Mimo jiné také staví a montuje tlakovodní reaktory A1B, které pohánějí letadlové lodě třídy Gerald R. Ford.

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford (CVN-78) v doku přístavu Newport před spuštěním na vodu, každá loď má dva reaktory A1B vyvinuté a vyrobené firmou Bechtel. Zdroj: Mass Communication Specialist 1st Class Joshua J. Wahl

A námořnictvo si jaderné dodávky umí pohlídat. Možná by nám admirál Caldwell, šéf jaderného námořnictva, do tendru mohl poslat i jaderný a technický dozor.

Lepší Polsko v hrsti nežli Čechy na střeše

Co se týče reaktorů, jde Američanům (stejně jako Korejcům) v Evropě primárně o Polsko. To si nehraje na jaderný tendr jako my před deseti lety v Temelíně, a jak už jsem psal v minulém díle, chce vybrat reaktory napřímo. Navíc chce reaktorů stavět několik, ne jen jeden, jako my v Dukovanech.

Nepřekvapí tedy, že Westinghouse a Bechtel přijeli Hospodářské komoře představit možnosti pro Česko – na cestě z Polska. A na prezentaci nad hlavami českých  průmyslových kapitánů svítilo: OFFER FOR POLAND.

Příště se podíváme na možnosti a nabídku třetího uchazeče v jaderném tendru, jímž je francouzská společnost EdF.

Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, ve kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU), ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.