Američané na klima zvysoka… Máme se vzrušovat?

Zprávou týdne bylo rozhodně odstoupení USA od pařížské klimatické dohody z roku 2015, kdy ji podepsalo 195 států.

Na jedné straně krok očekávaný, ale přesto natolik globální, že silné negativní reakce jen pršely.

Klimatická dohoda podle Trumpa není o ochraně životního prostředí, ale o tom, jak poškodit USA. Americký prezident v projevu na zahradě Bílého domu oznámil, že Spojené státy odstoupí od pařížské dohody mimo jiné proto, že dokument nezajistí, aby světové teploty klesly dostatečně rychle a měly tak zásadní vliv na ochranu životního prostředí.

Špatně podaná opora

„I kdyby pařížská dohoda byla zavedena v celém svém rozsahu a státy, které ji podepsaly, by plnily své závazky, tak by světová teplota byla do roku 2100 snížena o pouhé dvě desetiny stupně Celsia,“ řekl Trump s tím, že je to velmi málo.

Krátce nato prezident uvedl, že jeho tvrzení se opírá o studii nazvanou Jak velký rozdíl by udělala pařížská dohoda?, publikovanou Massachusettským technologickým institutem v dubnu 2016 .

Už tento Trumpův argument však pokulhává. Výsledky studie totiž uváděly, že by se růst světové teploty do roku 2100 zpomalil o 0,6 až 1,1 stupně Celsia. V tomto případě tedy Trumpův argument rozhodně neobstojí.

Qui bono? Američanům moc ne

Dalším Trumpovým argumentem je, že dohoda není pro Američany výhodná a hlavně je prý drahá. Zvyšuje údajně náklady na elektřinu a odklání Ameriku od tradičních energetických zdrojů, na čemž jsou závislé statisíce pracovních míst.

Podle Trumpa by naplňování dohody stálo do roku 2025 místa 2,7 milionu lidí, přepočteno na peníze jde ztráta do bilionů dolarů.

Jenže i zde daná čísla reflektují negativní dopady, ale Trump a jeho administrativa vůbec nevzali v potaz pozitivní důsledky dohody. Troufám si tvrdit (a řada odborníků i studií se mnou), že i v tomto případě by přínos z pohledu pracovního trhu šel do statisíců pracovních míst. Stran peněžního přínosu to není tak jednoznačné, ale minimálně pár (možná) ztracených bilionů dolarů by dohoda dokázala vykompenzovat.

Politika a reálná dohoda

Část argumentace si vypůjčím od Pavla Smolíka z Investičního webu, který ve své glose zmiňuje procesní stránku dohody.

Jak vyplývá ze samotné dohody a uzavřených podmínek, USA v ní – i přes Trumpovo NE – musí setrvat do roku 2019. Dříve odstoupit nemohou. A dalším faktem je, že odstoupení je třeba „hlásit“ rok dopředu, takže reálně Američané „vypadnou“ až v roce 2020.

„To bude na sklonku prvního Trumpova prezidentského období a jakékoli dopady tohoto kroku se ho tak nemusí vůbec týkat,“ píše Smolík. S tím nelze než souhlasit, je totiž klidně možné, že Trumpova „America First“ nemusí znamenat, že dovládne celé prezidentské období. Pár přehmatů, které vyvolaly silné reakce týkající se možného Trumpova odvolání, dokázala hlava Bílého domu „nasekat“ už během pár měsíců u moci.

Nemluvě o tom, že americké NE dohodě o klimatu zas takové drama (jak by se mohlo z reakcí zdát) není. Dohoda poběží i tak, nemluvě o tom, že řada Američanů, měst, států i podniků se k ní připojí Trumpovi navzdory.

Asi to tedy zas taková nevýhoda nebude…