Když více informací škodí: Lekce Jamese Montiera pro investory

V dnešním investičním světě čelí investoři bezprecedentnímu množství informací. Denně sledujeme ekonomická data, výsledkové sezóny, komentáře analytiků, makroekonomické prognózy i pohyby trhů v reálném čase.

Přirozeně máme tendenci věřit, že čím více informací máme k dispozici, tím lepší investiční rozhodnutí dokážeme udělat.

Příliš mnoho informací

James Montier patří mezi nejvýznamnější hodnotové (value) investory a behaviorální ekonomy současnosti. Ve své knize Value Investing: Tools and Techniques for Intelligent Investment z roku 2009 přesvědčivě ukazuje, že tento intuitivní předpoklad je často mylný.

Podle Montiera může nadměrné množství informací vést nejen k horším rozhodnutím, ale dokonce ke systematickému poškozování investičních výsledků.

Jedním z klíčových problémů je takzvaná iluze znalostí (illusion of knowledge). Jak investoři přijímají stále více informací, roste jejich pocit porozumění trhu a schopnosti předvídat budoucnost. Skutečná přesnost jejich odhadů se však zlepšuje jen velmi málo, zatímco sebedůvěra roste výrazně. (Montier tento jev shrnuje výstižně, když píše: “More information does not necessarily lead to better decisions; it often just leads to more confidence.”)

Přehnaná sebedůvěra (overconfidence) pak investory svádí k častějším obchodům, k opouštění investiční disciplíny a k podceňování rizik.

Signál versus šum

Dalším zásadním tématem je rozdíl mezi signálem a šumem. Finanční trhy produkují obrovské množství dat, avšak jen malá část z nich má skutečný dlouhodobý investiční význam.

Krátkodobé zprávy, změny doporučení analytiků, mediální titulky nebo každodenní cenové pohyby často nepřinášejí relevantní informaci o skutečné hodnotě firmy. Montier upozorňuje, že lidé mají přirozenou tendenci hledat vzory i tam, kde žádné neexistují, a vytvářet přesvědčivé příběhy z náhodných dat.

Výsledkem je emocionální rozhodování, přeceňování krátkodobých informací a časté reakce na tržní šum.

Falešná přesnost

Ekonom rovněž kritizuje posedlost složitostí a falešnou přesností. Mnoho investorů věří, že čím detailnější a komplexnější je jejich valuační model, tím lepší bude výsledek. Ve skutečnosti jsou však takové modely velmi citlivé na předpoklady a často selhávají mimo historická data. Jak Montier zdůrazňuje, “the desire for false precision is one of the great sins in investing.”

Snažit se odhadnout hodnotu firmy na dvě desetinná místa vytváří iluzi kontroly (illusion of control), ale ve skutečnosti zvyšuje riziko chyb.

Jednoduché, robustní přístupy s konzervativními předpoklady jsou v dlouhém horizontu mnohem spolehlivější.

Vědět méně, ale to podstatné

Z toho vyplývá klíčová otázka: kdy by měl investor přestat sbírat další informace?

Podle Montiera je odpověď pragmatická. Jakmile investor rozumí základní ekonomice byznysu, identifikoval hlavní rizika a má přibližnou představu o vnitřní hodnotě firmy (fundamental intrinsic value), další informace v rámci celkové fundamentální a valuační investiční analýzy už často nepřinášejí velkou dodatečnou přidanou hodnotu.

Pouze zvyšují psychologický komfort a oddalují rozhodnutí. Montier tuto myšlenku shrnuje slovy: “Good investing is not about knowing more, but about knowing what really matters.”

Řešením, které nabízí, je vědomá informační dieta. Investor by se měl soustředit pouze na několik klíčových faktorů, které mají skutečný dopad na dlouhodobou hodnotu investice, a zbytek ignorovat.

V prostředí, kde máme informace dostupné okamžitě a v neomezeném množství, se schopnost filtrovat a odmítat dokonce stává obrovskou a nezpochybnitelnou konkurenční výhodou investora. Tato disciplína pomáhá chránit investory před nadměrnou aktivitou, zbytečnými obchody a emocionálními reakcemi.

…hlavně trpělivost

Hlavním poselstvím Jamese Montiera pro investory přitom je, že investování není o neustálém sledování trhů a reagování na každou novou zprávu. Úspěch vychází z trpělivosti, jednoduchosti a schopnosti držet se procesu i v obdobích nejistoty.

V době informačního přetížení (information overload) platí více než kdy jindy, že skutečně inteligentní investor pozná nejen to, co je důležité sledovat, ale především to, co je  bezpečné ignorovat.

Primárním zdrojem tohoto pohledu je kniha Jamese Montiera Value Investing: Tools and Techniques for Intelligent Investment. Vydal ji z roce 2009 a patří mezi nejdůležitější díla moderního hodnotového investování a behaviorální ekonomie.

Pokud si z ní má investor odnést jednu klíčovou lekci, pak je to tato: méně informací může vést k lepším rozhodnutím, pokud jsou to ty správné informace. Mně osobně jako investičního stratéga tato kniha nesmírným způsobem profesně obohatila, stejně jako všechny další Montierovy odborné publikace.