Nejen pod nosem Izraele. Hamás si udělal evropskou pobočku z Německa. Získával zde peníze i vliv

Rozsah zátahu německé policie na členy organizace Hamás po 7. říjnu ukazuje, že i v sousedním Německu hnutí našlo úrodnou půdu. V říjnu palestinští teroristé provedli útok na Izrael a zavraždili přes 1200 lidí.

Nejen v Izraeli ale hnutí Hamás nachází podporu, svoje stoupence a zřejmě také buňky má i v Evropě. Islámská organizace jako bezpečnou zemi našla i sousední Německo, kde dokázala vybudovat rozsáhlou síť pro podporu palestinského hnutí a rovněž pro získávání financí.

Přitom čtyři vůdčí teroristé, kteří byli zatčeni v polovině prosince v Německu a Nizozemsku, byli v hledáčku německých bezpečnostních orgánů od léta v roce 2022, dávno před útokem na židovský stát. Palestinští útočníci se zřejmě chystali získat zbraně ze skladu, který měli na území Německa, a použít je k útoku na židovské instituce v Evropě.

Německá základna teroristů

Jak napsal německý týdeník Der Spiegel, Hamás si z jedné z největších zemí v EU, kde žije několik milionů muslimů, udělal svou evropskou základnu. A odtud zřejmě plánoval další teroristické akce zejména proti Židům, kteří žijí v Evropě.

GRAF: Islám v Evropě
Jako podíl v jednotlivých zemích, v procentech.

Zdroj: Wikipedia

Ústřední osobou se stal jednašedesátiletý Madžed Alzír. Muž s britským pasem má být klíčovou postavou Hamásu v Německu a udržuje kontakty na vedení celé organizace. V roce 2014 se měl přestěhovat z Londýna do Berlína, aby zde vybudoval zázemí pro palestinské teroristy.

O vražedném a brutálním útoku na izraelské civilisty na sociálních sítích napsal, že se jedná o spravedlivý akt palestinské sebeobrany.

Žije v berlínské čtvrti Neukölln s vysokou koncentrací arabských migrantů z Blízkého východu. Německá policie o něj až do loňska projevovala jen malý zájem, i když je Hamás na seznamu teroristických organizací už od roku 2001. Teprve loni v listopadu začala policie kroužit i kolem jeho bytu v Berlíně.

Hustá síť podporovatelů

Hamás dokázal podle deníku vytvořit velmi hustou síť podporovatelů nejen ve velkých německých městech, ale i ve venkovských oblastech. Jako příklady zmiňuje například Sauerland v západním Německu, Emsland v Dolním Sasku nebo některé obce v Braniborsku na východě země.

Přidružené organizace podporující Hamás zároveň šíří protiizraelskou propagandu a nenávist vůči Židům obecně. Jsou také prostředníky, přes které Hamás získává finance.

Samotnou organizaci a její aktivity zakázala německá vláda Olafa Scholze už na začátku listopadu. „Zvláštní důraz je kladen na Německo kvůli jeho velké palestinské diaspoře,“ konstatovalo německé ministerstvo vnitra v tajné zprávě s tím, že řada islámských organizací působících v Německu oficiálně skrývá svoji podporu a blízkost k lidem z Hamásu.

Jednou z organizací byla například Palestinská komunita v Německu (PGD), která organizovala propalestinské demonstrace v Německu po útocích Hamásu na Izrael.

Vybírání darů po malých částkách

Během podzimních policejních razií se také ukázalo, že Hamás pro získávání financí používá jako kurýry arabské restaurace s rychlým občerstvením. V Postupimi policie zabavila kasičky na peněžní dary s bankovním spojením na sdružení Milosrdné ruce (Die Barmherzigen Hände).

Sdružení přitom už oznámilo, že není aktivní. Spolek má mít stále úzké vazby na mocenská centra Hamásu přímo v Pásmu Gazy. Oficiálně organizace vybírala peníze na podporu sirotků v různých zemích světa, jako je Bangladéš, Sýrie, Jordánsko, Libanon nebo Palestina.

Dalším zdrojem je výběr drobných částek prostřednictvím výzev na internetu u poskytovatelů digitálních služeb. I když jsou jednotlivé sumy malé, je pro úřady téměř nemožné tyto finanční toky narušit.

„Mnoho pětieurových bankovek nakonec tvoří velké částky,“ varoval sociálnědemokratický poslanec Sebastian Hartmann, který se zaměřuje na domácí bezpečnostní politiku. Podle něj je nutné i v rámci Evropy spolupracovat na tom, aby se tyto finanční sítě podporovatelů Hamásu podařilo narušit.

Islámská centra podporují extremismus

Často pro Hamás pracují i takzvaná Islámská centra, která vznikla po celém Německu zejména ve větších městech. Oficiálně se jedná o vzdělávací a náboženská místa, jež podporují studium koránu.

Místní duchovní ale vystupují proti existenci Státu Izrael a podporují terorismus, už delší dobu varuje německá kontrarozvědka. Německé soudy dokonce loni v létě označily Islámské centrum v Hamburgu za extremistickou organizaci.

Německé bezpečnostní orgány navíc varují, že se zvyšuje riziko další radikalizace muslimské diaspory v Německu, která v roce 2019 čítala 5,3 až 5,6 milionu obyvatel. Okolo roku 2010 to byly zhruba čtyři miliony, k výraznému nárůstu došlo po roce 2015 v průběhu migrační krize.

Spolkový kriminální úřad nedávno uvedl, že od začátku října dramaticky stoupl počet antisemitských útoků v zemi. Od začátku současné krize v Gaze úřad napočítal už více než 1100 trestných činů namířených proti Židům. Nejčastěji šlo o poškozování cizího majetku, kam se počítá sprejování nápisů a Davidových hvězd na zdi domů nebo nenávistné projevy, včetně těch na internetu.

Šéf německé kontrarozvědky Thomas Haldenwang opakuje, že se hrozba teroristických útoků na území Evropy v posledních měsících zvyšuje.