Václav Pavlečka: I v „našem malém Česku“ lze odstartovat globální byznys

Profesním původem novinář, posléze člověk, který deset let pracoval v inovačním marketingu, spolupořadatel startupové soutěže a zároveň startupový investor. Spoluzaložil investiční fond Air Ventures, kterému i šéfuje. Ten vkládá prostředky do talentovaných týmů a unikátních inovací. A také spolupořádá Startup World Cup Summit (SWCS), evropské finále celosvětové startupové soutěže.

„V roce 2016 jsme spolu s Vítkem Šubertem z UP21 poprvé uspořádali regionální kolo, které jsme v dalších dvou letech zopakovali. Odvedená práce nám přinesla odměnu v podobě licence na pořádání evropského finále, kam míří startupy vybrané v 15 regionálních kolech ze zemí jako Velká Británie, Německo, Švédsko, ale i Bulharsko nebo Ukrajina a další,“ říká Václav Pavlečka.

Líheň talentů

Nejen kvůli této soutěži, ale i díky fondu se poslední čtyři roky věnuje pouze startupům a na své předchozí profese s klidem zapomněl.

K potenciálu ukrytému v Česku říká: „Jsme líheň talentů. Jak opakovaně dokazují průzkumy předních analytických společností, máme jedny z nejlepších softwarových vývojářů na světě. Firmy typu Avast, ale třeba i Productboard nebo Beat Games, Apiary, Prusa, Twisto, Kiwi, Rossum a řada dalších, menších potenciálních jednorožců jsou zářivým příkladem toho, že i v malé zemi uprostřed Evropy lze odstartovat globální byznys.“

Jak je na tom česká startupová scéna?

Lepší se a učí se. Umíme toho spoustu, ale velmi často to neumíme prodat. Náš region je investičně podvyživený, tedy alespoň v řeči čísel a statistik. Kdybychom spočítali investice do startupů per capita (tedy na jednoho obyvatele, pozn. red.), v Česku se ročně investují tři eura, zatímco v Estonsku je to 53 eur, v Irsku dokonce 121 eur, a to už vůbec nemluvíme o Izraeli.

Václav Pavlečka

Spoluzakladatel fondu Air Ventures, investujícího do startupů, a zároveň spoluzakladatel největší konference na téže téma Startup World Cup & Summit. S marketingem koketuje od roku 2005, nejprve prošel korporátním drilem i světem komunikačních agentur. Působil mimo jiné pro klienty v New Yorku, kde spoluzakládal agenturu Kliché Killers. Z Chicaga později do Prahy přivedl koncept Farmhouse, tedy agenturu, která spojovala svět reklamy a startupů. Od roku 2016 se věnuje výhradně startupům. S Michalem Nýdrlem (zakladatelem Kindred Group) založili Air Ventures, fond investující do inovativních byznysů. V soukromém životě je podle svých slov také „otec, běžec, pejskař, pisálek a DJ v aktivní výslužbě“.

Jenže statistika může být trochu zavádějící. Při založení startupu většinou zdejší zakladatelé volí sídlo v Česku, tedy tam, kde chtějí produkt nebo službu nabízet jako první, a tam, kde rozumí právnímu i podnikatelskému prostředí. V prvních investičních kolech většinou získají kapitál od některého z tuzemských investorů.

Později tedy zmizí „za kopečky“?

V podstatě ano. Když jsou zakladatelé úspěšní a byznys se jim rozroste na další trhy, firmu čeká další kolo investic, do kterého se už zapojí i zahraniční investoři. Často přichází i tlak na to, aby firma přesídlila do země jejich původu, případně do země, kde je velký zásadní trh, jako například Velká Británie, Německo nebo USA.

Důvody jsou mimo jiné právní – investoři chtějí mít pojistku, že v případě problémů budou schopni snáze se domáhat a dožadovat svých práv v systému, kterému rozumí. Pak původní „mateřská firma“ zmizí z české statistiky a oficiálně u nás zůstává už „jen“ vývoj a talentová stopa. Ve statistikách, které zachycují investování, už tedy taková firma není startupem z Česka, ale ze zahraničí. Což je přesně důvod, proč statistiky nemusí mít stoprocentní vypovídací hodnotu. Na druhou stranu takové Estonsko má asi podobný scénář – firmy po čase odcházejí –, a přitom čísla má podstatně lepší.

Úspěch plodí další úspěch

Máme tedy co dohánět, že?

Ano, nicméně věřím, že český trh měl a stále má obrovský investiční potenciál. Firmy typu Productboard nebo notoricky známý Avast jsou toho zářným příkladem. Vynikáme v oblastech cyber security, medicalu, fintechu, 3D tisku… Navíc úspěch plodí další úspěch. Je ale třeba pracovat na větší profesionalizaci startupového prostředí.

Co pro to děláte?

Celý rok pracujeme na Startup World Cup & Summit (SWCS). V rámci workshopů předáváme know-how startupům, propojujeme investory z různých zemí. Organizujeme také networkingové akce a další související eventy. Akce SWCS je pro nás jakási vlajková loď i z hlediska rozpočtu, ovšem není to samospásná záležitost. Finančně nás už dlouhodobě podporuje řada komerčních partnerů i veřejných institucí včetně hlavního města Prahy.

Jak jste se k soutěži dostal vy osobně?

V roce 2014 jsme koupili portál Tyinternety.cz a s ním také licenci na akci Startup Summit. Majoritní podíl v portálu jsme posléze prodali novému majiteli a nechali si platformu Startup Summit, která je pro nás klíčová.

Uměli jsme vytvořit akci pro komunitu, ale chyběl nám nějaký zlatý hřeb. S tím přišel Vítek Šubert a jeho inkubátor UP21, který tehdy pořádal v Praze akci Startup World Cup. Byli jsme se podívat na „jeho“ eventu a zjistili, že je to právě ona komplementární část, která v naší skládačce chyběla. S Vítkem jsme se potkali, zjistili, že máme totožné cíle a že pro českou scénu dává smysl, abychom namísto vzájemné konkurence raději spojili síly.

Startupových akcí je v posledních letech velmi mnoho. V čem se ta vaše liší od ostatních?

SWCS je vlastně odpovědí právě na ten nespočet akcí. Přesně proto jsme spojili dvě už tak silné akce s tradicí. Propojili jsme globální startupovou soutěž Startup World Cup s akcí Startup Summit. Vznikla tedy unikátní akce – kontinentální finále soutěže, které z Prahy alespoň na pár dní dělá „startupovou metropoli“.

Došlo spojením i k vylepšení startupového prostředí?

Na toto by ideálně měly odpovědět ty startupy, které akcemi prošly. Ale rozhodně máme hmatatelné výsledky. Před třemi lety v prvním ročníku regionálního kola celosvětové akce Startup World Cup zvítězila společnost Shipvio, což je český startup, který využívá principy sdílené ekonomiky v logistice. Nákladním dopravcům nabízí webovou a mobilní aplikaci na spojení s firmami, které převážejí zboží po Evropě. V globálním finále v San Franciscu se Shipvio umístilo na čtvrtém místě. Firma nyní skokově roste a je před takzvaným „áčkovým“ kolem investice, což je dle mého názoru pro nás velmi dobrá reference.

V dalším ročníku zvítězil polský startup StethoMe, který vyvíjí chytré zařízení pro analýzu dětských nemocí k domácímu použití. Těm se zase podařilo dostat do preklinických testů a v tuto chvíli jsou před vstupem na evropský a americký trh.

A poslední ročník vyhrál švédský startup Mimbly, který se zaměřuje na změnu přístupu společnosti k čistotě vody a jejímu využití. Vymysleli přídavné zařízení do praček, které zachycuje mikročástice a filtruje vodu, což přináší lepší, efektivnější a ekonomičtější praní. Není to produkt, u kterého bych očekával masové rozšíření, ale dokážu si představit, že tento startup koupí nějaká korporace, která si bude chtít vylepšit svoji technologii. Uvidíme.

Praha má evropské unikum

Vítězové jsou ale jen taková třešnička na dortu, co ti ostatní?

Kromě vítězů jsme samozřejmě měli možnost seznámit se s dalšími několika tisíci startupy, které se do naší soutěže přihlásily. Unikum soutěže je v tom, že Praha je už podruhé na pozici evropského finále. (Praha má licenci pořádání evropského finále na pět let, pozn. red.) Před námi se odehrává celkem 15 regionálních kol po Evropě, ať už je to v Německu, Velké Británii, Švédku, Itálii, Portugalsku a dalších zemích. U nás si vybíráme ty nejlepší projekty z regionů, které pak zveme na finále do Prahy.

Čím si Praha zasloužila tu čest pořádat evropské finále? Je to dáno dobrou polohou ve středu Evropy, nebo se vám regionální kolo soutěže podařilo uspořádat tak dokonale, že jste přilákali pozornost?

Lepší polohu má podle mě Londýn, což je dáno velikostí trhu a koncentrací kapitálu. V této statistice by si určitě lépe vedl i Berlín a další metropole. Třeba Německo si dobře uvědomuje důležitost budování podhoubí pro inovace a začínající startupy výrazně podporuje.

Že je finále v Praze, je výsledek práce našeho skvělého týmu. Kolegové a kolegyně si to opravdu odmakali a pořadatelé globálního kola soutěže, kteří nám licenci na pořádání regionálního kola dali, nás vnímali jako extrémně šikovný tým – viděli naše výsledky při návštěvě pražského finále.

VÍCE K TÉMATU:

Veleúspěšný český startup Socialbakers. Jak je na tom po finanční stránce?

PODCAST: Jakub Nešetřil (Česko.Digital): E-shop na dálniční známky je špička ledovce, bojujeme o desítky miliard korun

Petr Volný (Upvest): Chceme být standardem alternativního financování pro developery i šancí pro drobné investory

Jak si v soutěži stojí české startupy? Hlásí se hojně do soutěží i mimo český trh?

Účast českých startupů v soutěžích je dobrá, hlásí se i do regionálních kol pořádaných jinými zeměmi než Českem. Den před evropským finále v Praze vyhlašujeme ještě vítěze ze zemí Visegrádu (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko, pozn. red.) a do tohoto kola soutěže se hlásí zdaleka nejvíc českých startupů.

Nejen pro vítěze

Do evropského finále jdou jen vítězové z těch patnácti regionálních kol?

Nikoli. Vítězové jdou sice automaticky, ale my pak ze své pozice rozdáváme ještě divoké karty pro další startupy, které se soutěže účastnily a zaujaly nás. Vybíráme vždy jednoho soutěžícího navíc z každého regionálního kola.

Jaká jsou kritéria vašeho výběru? Co rozhodne, že startup získá divokou kartu do evropského finále?

Máme jedno kritérium, aby startup byl investovatelný. Slibujeme totiž vítěznému startupu investici ve výši 500 tisíc dolarů – pakliže se na ní ovšem dohodneme, což ne vždy dopadne. Například loni jsme se s Mimbly, kteří evropské kolo vyhráli, nedohodli. Preferovali totiž, aby měli globálního investora, nejlépe ze Silicon Valley.

Chápu správně, že vy z pozice pořadatelské společnosti zprostředkujete investici mezi vítězem a investorem, přičemž investujete do evropských startupů? Kdo konkrétně do projektů zainvestuje?

Ano, je to tak. Peníze jsme připraveni investovat my a UP21. A máte pravdu, v tuto chvíli investujeme jen do evropských projektů, zůstáváme věrni starému kontinentu.

Přetlak peněz nevidím

Kdybyste to měl popsat konkrétně?

Většinou jde o standardní venture kapitálovou investici s horizontem zhruba pět až osm let. Kdybych měl mluvit za Air Ventures, tak v tuto chvíli jsme takový venture kapitálový butik. Naší jistou nevýhodou je pomalejší tempo investování, to ale vyvažujeme aktivním zapojením se do rozvoje firem v našem portfoliu.

Naší zatím poslední veřejně oznámenou investicí je startup Cross Network Intelligence (CNI), který se zabývá monitoringem a inventarizací sítí. Firma už má zajímavé obraty, působí na více trzích po celé Evropě a je ve fázi před další expanzí. Není to tedy už jen pěkný záměr, který stojí teprve na startu. To je vlastně i část naší investiční teze – chceme kapitálově vstupovat do už rozběhnutých projektů, ne těch, které jsou úplně na začátku a nemají žádný kontakt se zákazníkem.

Odkud pocházejí investiční prostředky? Ty jsou už nastřádány a vygenerovány z nějakých jiných exitů? A do kolika firem už váš „kapitálový butik“, jak jej nazýváte, investoval?

Jde hlavně o investiční prostředky našich partnerů, které typicky pocházejí z jejich podnikatelské činnosti. Kromě CNI máme v portfoliu ještě firmu Greenest Company, která se zabývá velkými daty a inovacemi směrem ke zlepšování kancelářského prostředí. Pomocí senzorů proměří parametry kanceláře, ať už je to světelnost, hlučnost, výskyt CO₂ a další metriky, a podle toho vám navrhnou sérii úprav toho prostředí.

Investovali jsme také do společnosti InsightArt, jejíž misí je ztransparentnění poněkud zkostnatělého trhu s uměním. Stojí za vývojem technologie, která kombinuje princip rentgenového záření a senzoru, který dokáže vidět i pod malbu a udělat analýzu „chemického složení“ obrazu nebo CT sochy. Jejich řešení pomáhá při autentifikaci obrazů starých mistrů nebo při jejich restaurování. Umožní mnohem přesnější obnovu historických děl a také jejich identifikaci. InsightArt dává skvělé vodítko, jestli obraz na vaší zdi je skutečně od van Gogha, nebo jen zručného napodobitele.

Současný vývoj české ekonomiky, kdy žijeme v období konjunktury, nahrává investicím. Z určitých segmentů ekonomiky ale zaznívá, že je na trhu přebytek kapitálu, ale nedostatek příležitostí, do čeho jej vložit. Platí to i pro oblast startupů?

Nemám pocit, že by na české startupové scéně byl přetlak peněz. V poslední době ale na trh vstoupili noví hráči a fondy, tak uvidíme, co přinesou příští roky.

K podnikatelům by systém mohl být vstřícnější

Jak byste zhodnotil přístup české státní sféry ke startupovému prostředí?

Nechci být v pozici absolutního kritika. Mám pochopení k rigidnosti systému, kdy proces schvalování prospěšných novinek může být vleklý, plný kompromisů a podobně. Nicméně si myslím, že je v Česku zbytečně složitá a zdlouhavá administrativa a byrokracie nejen v rámci podnikání. Navíc platíme dost vysoké daně.

Estonsko by v tom novém přístupu mělo být naším vzorem a věřím, že nějaké krůčky k digitálnějšímu a agilnějšímu Česku už se dějí.

Jak vidíte budoucnost české startupové scény?

Příští roky nás čeká hospodářské ochlazení, což zhorší dostupnost kapitálu napříč různými koly investic. Na to by se měli všichni mentálně i strategicky připravit. Scéna se ale bude nadále rozvíjet, věřím, že se v horizontu pěti let dočkáme dalších unicornů (firmy s valuací nad jednu miliardu dolarů, pozn. red.).

Máme perfektní vývojáře, specialisty na cyber security, nanotechnologie a zčásti také na medicínskou oblast – zejména co se týče vývoje léků na rakovinu nebo Alzheimerovu chorobu. Těším se, že z některých těchto oblastí vzejde nový miliardový český byznys. A třeba u toho budeme i my coby investoři.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr