Mohlo by vás také zajímat
Strategie „nakoupit a zapomenout“ nebude u dluhopisů fungovat. Volatilita nahrává aktivním správcům
Vojtěch Železný 1. května 2024I v letošním roce očekáváme pozitivní výnos na českých státních dluhopisech, bude však výrazně nižší než loni. Prostředí zvýšené volatility…
Ekonom Petr Zahradník o 20 letech Česka v EU: Získali jsme v Unii nezanedbatelný vliv a hlavně přístup na jednotný trh
Libor Akrman 30. dubna 2024Vstup Česka do EU přinesl rychlé změny přímo spojené se zásadami společného trhu, tedy volným pohybem zboží, osob a kapitálu.…
Čeká se na květnovou prognózu ČNB. Proč trhy zajímá, jak se postaví k tzv. neutrální sazbě?
Jan Bureš 22. dubna 2024Zdá se, že většina členů bankovní rady ČNB je přesvědčena, že finální destinace pro úrokové sazby v Česku má být…
- KOMENTÁŘ
Žádná dramata. ČNB zřejmě setrvá u scénáře stabilních sazeb
Zatímco Evropská centrální banka vymýšlí, jakým způsobem stimulovat inflaci v eurozóně tak, aby konečně dosáhla dvouprocentního cíle, ČNB je tohoto problému stále ušetřena. Inflace v Česku se drží v horní polovině tolerančního pásma, ať už jde o tu celkovou (2,7 %), čistou (2,5 %), jádrovou (2,7 %), nebo měnověpolitickou (2,8 %).
Budova České národní banky. Zdroj: Profimedia
Přitom tuzemská centrální banka ani nestačila završit tzv. normalizaci úrokových sazeb a finanční trhy implicitně předpokládají, že své sazby začne poměrně svižně snižovat. A očekávání na horizontu jednoho, dvou a tří let jsou nemalá.
Ponechme stranou přebytek likvidity, který zčásti směřuje do státních dluhopisů a stlačuje výnosovou křivku stále dolů, a tak vlastně i rozostřuje pohled na budoucí vývoj úrokových sazeb. Zvlášť v době, kdy jsou zahraniční investoři největší skupinou na tuzemském bondovém trhu – drží přes 42 procent tuzemských, zejména pak krátkodobých dluhopisů –, jsou české papíry stále velmi atraktivní (s ohledem na vývoj třeba německých výnosů), bez ohledu na to, co ČNB v blízké budoucnosti udělá.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Proč zahájila frustrovaná ECB přípravu zbrojního arzenálu?
Co by se tedy muselo stát, aby se očekávání rychlého poklesu úrokových sazeb v ČR naplnilo?
Vzhledem k tomu, že ČNB cíluje inflaci, musela by její prognóza jasně indikovat pokles inflace pod cíl na horizontu měnové politiky. To by se přitom mohlo stát třeba poté, co by koruna výrazně posílila a zlevnila dovážené zboží. Nebo by musely v ekonomice výrazně poklesnout inflační tlaky.
Ty v posledních dvou letech vznikají především v oblasti bydlení, které zdražuje z titulu rostoucích cen nemovitostí, nájmů i energií. Takže v první řadě by se musela obrátit situace na trhu realit a energií. A jak se zdá, to asi nebude příliš pravděpodobná varianta, pokud nebudeme ve výhledech počítat třeba s rychlým nástupem recese podobné té po roce 2008 nebo 2013.
Je však recese pravděpodobná?
Nálady i další měkké ukazatele z průmyslu jsou sice každý měsíc horší a horší, nicméně situace není zdaleka tak vyhrocená, jako tomu bylo například u zmíněné první recese. Navíc drama nenaznačují ani statistiky nových zakázek, i když ty vzhledem ke zpoždění už v tuto chvíli musíme brát spíše s rezervou.
Proto možná více než kdy jindy začínají být statistiky z reálné ekonomiky zajímavé. Bohužel pro trhy i pro ČNB začnou první čísla za červen přicházet až příští týden, tedy až po srpnovém zasedání bankovní rady. Nezbývá než předpokládat, že centrální banka nechystá ve své nové prognóze založené na novém modelu žádné velké překvapení a nadále setrvá u scénáře krátkodobého zpomalení ekonomiky a stability sazeb.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Bankovky jako reklamní nosič: Proč na nich tedy nemít inspirativní tváře vědy a techniky?
Pavel Doležal (AVANT): Nemovitostní fond je pro mě základní investiční strategie
