Mohlo by vás také zajímat
Novela stavebního zákona: stovky paragrafů, přiškrcení památkářů a hlavně poslanecké „pytlíkování bokem“
Robert Břešťan 14. dubna 2026Babišova vláda se rozhodla vyrazit legislativně na plný plyn, zkratkami a bez ohledu na ostatní účastníky provozu. Cestu si vybrala…
Tahanice o Ankaru nekončí. Čeká se na Babiše
Libor Akrman 10. dubna 2026Spor nejvyšších ústavních činitelů ohledně prezidentovy účasti na summitu NATO v turecké Ankaře trvá. Prezident Petr Pavel předpokládá, že se…
Další políček pro německý jaderný odklon? Italové po 40 letech vážně zvažují návrat k jádru
Lukáš Kovanda 16. března 2026Italská vláda údajně podle agentury Bloomberg zvažuje možnost obnovení jaderné energetiky. Poslední jaderné elektrárny v Itálii ukončily provoz v roce…
- KOMENTÁŘ
Zkušenosti s bankovní daní ze zahraničí varují. Důsledek pocítí klienti i ekonomika
Zavedení sektorové daně v Česku se zase o něco víc přiblížilo realitě. Zatímco dosud ji – pro banky – prosazovali hlavně sociální demokraté a komunisté, nyní ji připustil i premiér Andrej Babiš, který uvedl, že by mohla zasáhnout také mobilní operátory. Důsledek podobného opatření však rozhodně nemusí být pozitivní.
Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády 15. dubna 2019. Zdroj: vlada.cz
Vládní politici resuscitují návrh zvláštní bankovní daně. Navíc chtějí podobnou daň i pro mobilní operátory. Věcí se bude zabývat premiér Andrej Babiš.
| Babiš poslal akcie bank dolů |
| V bezprostřední reakci na slova Andreje Babiše o bankovní dani se propadají akcie bankovních titulů. Akcie Komerční banky klesaly v pondělí dopoledne na pražské burze o více než 4 %, což je dostalo na nejnižší hodnoty od poloviny ledna. Akcie Moneta Money Bank odepisovaly i přes 10 %. Část tohoto propadu ale vysvětluje skutečnost, že titul se poprvé obchoduje bez nároku na dividendu. |
Sociální demokraté říkají, že by bankovní daň mohla vynést 14 miliard korun. Nicméně zapomínají na náklady, které s sebou takové opatření nese. Banky daňové břímě přesunou na klienta, a to nejčastěji ve formě vyšší úrokové sazby úvěru.
Přesně to se totiž stalo v Německu, kde zavedli bankovní daň v roce 2011. Banky, které jí byly zatíženy, zvýšily sazbu úvěru průměrně o 0,14 procentního bodu, jak zjišťuje studie ekonoma Ulricha Haskampa.
Nemusí se to zdát tolik, ale tisíckrát nic… Znáte to.
Příliš velká cena
Zkrátka a dobře, za bankovní daň zaplatí nakonec řadový občan. Ať už ve formě hůře dostupného úvěru, nebo kvůli tomu, že se zbrzdí kola ekonomiky.
To je zbytečně velká cena za výnos 14 miliard korun, což je tak jako tak příliš málo na to, aby situaci s odlivem dividend – jejichž objem je o řád výše – uspokojivě řešila.
VIDEO: Vysoký odliv dividend z Česka
Zdroj: youtube.com/DRFG
Takto závažná věc, jako je odliv stovek miliard korun, se prostě musí řešit systémově, nikoli potenciálně kontraproduktivním „záplatováním“ tu z toho, tu z onoho.
Negativní příklad z Balkánu
Rumunský příklad z minulého měsíce ukazuje, jak bankovní daň zbytečně škodí. Vláda v Bukurešti se rozhodla pro snížení bankovní daně, jejímž zavedením loni koncem roku šokovala finanční trhy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nápad na sektorovou daň v bankovnictví by jen dopadl na klienty bank a Česku uškodil
Opatření tehdy pomohlo seslat rumunské akcie a rumunskou měnu do historických nížin. Ratingová agentura Standard & Poor’s dokonce počátkem letošního roku zvažovala snížení výhledového hodnocení úvěruschopnosti země.
Zhoršení ratingu znamená ve finále zdražení obsluhy vládního dluhu. Rumunsko si zkrátka zkazilo pověst, což zemi může dlouhodobě poškodit, takže výnos z daně nakonec bude nižší než její celospolečenské (nejen vládní) náklady.