Kdo vlastní telekomunikace, má stejnou pozici jako distributoři plynu či vody

Internet má dnes již většina českých domácností. Zatímco koncový zákazník je jasný, na straně poskytovatelů připojení je v Česku trh poměrně dost rozdroben. Kromě velkých operátorů poskytují připojení domácnostem stovky malých „wifinářů“.

Jak už jsme na Peak.cz v minulosti popisovali, trend patrný i v západních zemích směřuje ke konsolidaci do větších subjektů. Důvodem je na jedné straně čím dál větší datová náročnost, když roste objem spotřebovávaných dat – hlavně kvůli rapidně rostoucí videonabídce.

A také další možnosti nabízených služeb, které budou „polykat“ další kvantum dat, jako třeba již vyvíjené chytré domácnosti apod.

Na straně druhé je to výhodné i pro poskytovatele, kteří mohou lépe investovat do rozvoje, a pro zákazníka, který dostane lepší kvalitu připojení. Peak.cz proto oslovil několik desítek poskytovatelů internetu a zeptal se jich, jak vidí právě tento konsolidační trend.

Obří důležitost

Vesměs všichni oslovení se shodují, že telekomunikační služby zažívají boom a rozvíjejí jedinečnou příležitost definovat a dodat na trh příští vlnu převratných služeb a uživatelských zkušeností.

„Telekomunikační infrastruktura nabyla na stejné důležitosti jako distribuční soustava elektřiny, rozvody vody či plynu. A kdo je jejich vlastník, ten má do budoucna jistotu příjmu,“ uvedl jeden z poskytovatelů z Moravskoslezského kraje.

Podle dalšího osloveného jde o dlouhodobou snahu telekomunikačních hráčů vylepšovat svou pozici na telekomunikačním trhu. Forma akvizic probíhá již řadu let od devadesátých let minulého století.

Přebytek peněz a generační obměny

Do jisté míry ovlivňuje dění na trhu i přetlak volných prostředků. „Je zde hodně finančních investorů, kteří mají peníze a chtějí investovat. Tyto často private equity fondy rády investují do oborů s nějakou konkurenční výhodou, které mají nějaká aktiva,“ podotýká Štěpán Flieger, vedoucí oddělení fúzí a akvizic ve společnosti EY.

Logicky se proto podle něj investoři snaží „udat“ své prostředky tam, kde dojde ke zhodnocení jejich „hotových“ peněz, a v případě krachu měny o peníze nepřijdou. V současnosti jsou jedním z takových oborů právě telekomunikace.

K investičnímu zájmu přispívaly donedávna i nízké úrokové sazby, které udělaly peníze dostupnější. A jako další z faktorů popisuje Flieger generační obměnu.

„Spousta podnikatelů začínala v devadesátých letech, zároveň si pamatují i krizové roky 2007 a 2008 a to, co se stalo potom. Pokud je těmto lidem 55 let plus, bojí se, že kdyby se za dva až tři roky stalo něco nepěkného, tak už nemají dalších deset let, aby se byznys opět zmátořil. A že by často neměli sílu, ale ani chuť.“

Vznik středních subjektů

Na trhu menších poskytovatelů tak postupně vznikají už ne malé firmy, ale řekněme subjekty střední velikosti.

Jako příklady takových transakcí vedoucích k postupnému vzniku tohoto typu poskytovatelů lze vyjmenovat například koupi skupiny Nej.cz, která letos koupila providery Telco Net a Kyklop. Ve východních Čechách zase společnost Poda koupila firmu Coma a na Moravě je aktivní Suntel Net (nyní již spadá pod značku Libli, která je součástí skupiny Davida Rusňáka), který v září akvíroval Fifejdy.cz a předtím také Easy Control Internet.

Cílem těchto středních firem je dosáhnout cílové skupiny v řádu minimálně desítek, spíše nižších stovek tisíc klientů. Kromě samotného internetového připojení totiž věří, že jim nabídnou další doplňkové služby. Nejčastěji se jí stává internetová televize IPTV, časem se určitě bude rozšiřovat tzv. on-line zábava, která bude vyžadovat rychlou odezvu.

Ne vždy úspěch

Jak ale třeba odpověděl další poskytovatel z Opavska, který si nepřál být jmenován, ne vždy se propojování daří.

„Již několik let se naše společnost snažila v našem okolí o sdružení do většího společného subjektu. Bohužel se v okolí nenašli vhodní partneři, a pokud se již někdo našel, nebyla taková síla na obou stranách, aby došlo ke sloučení,“ popisuje dění ve svém regionu.

Na druhou stranu dodává, že si dokáže při vhodné nabídce představit, že své „dítko“ prodá. Aby však sami rozjeli nějakou konsolidaci, na to on sám nedisponuje dostatečným kapitálem. V ten moment ale mohou tyto ambice naplnit právě výše zmínění střední poskytovatelé.

Náročný zákazník

Všichni se pak také shodují, že boj o zákazníka je náročný. Pokud má poskytovatel postavenou svou síť na infrastruktuře, která splňuje podmínky pro sítě nových generací, má v boji o zákazníka (alespoň načas) vyhráno.

„Jestliže je český zákazník spokojený se službami svého poskytovatele, dělá změnu ke konkurenci jen v případě výrazně lepší nabídky nebo výrazného snížení ceny. A tady prostor moc není,“ říká poskytovatel ze severu Moravy.

Podle obecného hlediska může nový či rostoucí poskytovatel uspět v lokalitách, kde jsou obyvatelé s internetem nespokojeni a budou ochotni platit komerční ceny.