Mohlo by vás také zajímat
Chrenek možná zachrání Liberty Ostrava; Síkela kandidátem na eurokomisaře a příval firemních výsledků aneb souhrn 30. týdne 2024
Libor Akrman 26. července 2024Finální podoba nových Dukovan do konce roku; Harrisová podle analytiků lepší šancí pro Evropu; CSG znovu přihodila za Vistu Outdoor;…
Odešel špičkový, liberálně orientovaný ekonom s mezinárodním přesahem
Lukáš Kovanda 25. července 2024Ve věku 83 let zemřel ekonom a ministr hospodářství z vlád Václava Klause z počátku 90. let, pozdější stálý představitel…
Boeing se přiznal; inflace u nás už je na 2 % a čínská automobilka BYD zaplaví Evropu vozy z Turecka aneb souhrn ekonomických událostí 28. týdne 2024
Libor Akrman 12. července 2024Pražská burza nejvýše po 16 letech; u Volkswagenu přituhuje, Škoda Auto naopak spokojená; O2 koupí operátora Nordic Telecom Regional; kurýrní…
Znárodňování jako recept na záchranu strategických podniků? Co na to říkají odborníci?
Ekonomické důsledky koronaviru si žádají rychlá řešení. Dokonce taková, že vláda Andreje Babiše uvažuje už i o opatřeních, jako je kapitálový vstup do některých firem. Stát by tak mohl zachraňovat důležité firmy postižené koronavirovou krizí výměnou za vlastnické podíly, což si mnoho lidí vykládá jako znárodňování. Ministryně financí Alena Schillerová to v Hospodářských novinách odůvodnila tím, že kolaps takového zaměstnavatele by ve výsledku stál daňové poplatníky více než pomoc státu před krachem. Oslovili jsme několik odborníků ze světa ekonomiky, investic i byznysu s otázkou, co si o tom myslí.
![Největší české letecké společnosti kvůli uzemněným boeingům přibývají problémy. Foto: Shutterstock](https://d2j1fqqektg7qq.cloudfront.net/wp-content/uploads/2019/06/Boeing737-1.jpg)
Největší české letecké společnosti kvůli uzemněným boeingům přibývají problémy. Foto: Shutterstock
ANKETA PEAK VOICE
Mělo by Česko v rámci pomoci ekonomice přistoupit ke „znárodňování“ vybraných firem, tedy k přechodnému kapitálovému vstupu do strategických podniků?
Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB
Verdikt? |
ANO, ale… |
Dokážeme-li správně identifikovat, který podnik je skutečně strategický, nebál bych se připustit i to, aby kapitálový vstup státu (či obecněji jeho vliv) nebyl v podniku pouze dočasný, ale permanentní.
Domnívám se, že dává smysl, když se stát snaží udržet ve strategických podnicích nějakým způsobem kontrolu i v časech, kdy se zrovna neprohýbají pod tíhou pandemie či nějakého jiného mimořádného šoku.
Najít shodu na tom, který podnik je strategický a který nikoliv, nemusí být ale úplně snadné. Určitě by nemělo platit, že podnik je označen jako strategický pouze proto, že je velký, tradiční nebo za ním stojí nějaká vlivná osoba. Strategičnost podniku by měla být dána jeho klíčovým významem pro zachování národní bezpečnosti: zdravotní, potravinové, kybernetické, vojenské…
S tím, jak se mění ekonomická i politická mapa světa a dynamicky se rozvíjejí výrobní struktury, může docházet k tomu, že podnik, který byl po nějakou dobu strategický, svoji strategičnost časem ztratí. A naopak: původně běžná činnost se může stát činností strategickou. I proto je třeba seznam strategických podniků průběžně revidovat a všude tam, kde je to možné, usilovat o zajištění národní bezpečnosti jiným způsobem než cestou státní kontroly strategického podniku.
Jakub Brandalík, ředitel společností Lightway a Wirtuuu
Verdikt? |
Určitě NE! |
Co vlastní stát, je okamžitě ztrátové. Bude se vyrábět nějaký výrobek a ten se bude prodávat například za 100 Kč, ale výrobní náklad bude 150 Kč. A zaplatí to všichni daňoví poplatníci, nemluvě o tom, že to ničí i přirozenou konkurenci. Je lepší nemocný podnik nechat padnout, jeho zaměstnanci si práci najdou rychle.
Pokud budou ve správních radách socialistických podniků sedět politici, je to příležitost pro úplatkářství v nákupech a investicích. Následný odkup podniků zpět do soukromých rukou bude již pravděpodobně naplánovaný dopředu a bude znovu obrovsky ztrátový a nevýhodný pro stát a jeho daňové poplatníky.
Stát je mizerný hospodář a ani hospodařit nechce, protože to neumí. Stát chce přidělovat a rozdávat. Ale předtím, než může tohle dělat, musí brát od všech lidí a soukromých firem, co do toho státu patří. Vznikne obrovské zadlužení, které nesplatí ani naše děti, protože si stát půjčí na nevýhodný úrok od bank a půjde to s ním z kopce.
Stát pak bude muset razantně zvýšit daně. Zničí spoustu zdravých firem, které nebudou moci konkurovat těm státním, kde se vyrábí za dražší cenu, než se prodává.
Miroslav Singer, hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding
Verdikt? |
NE |
Spíše bych dal přednost tomu, aby se věci řešily v rámci restrukturalizačních procesů v rámci insolvenčního procesu. Je to už definovaný proces, který má svá předem nastavená pravidla.
V konečném důsledku může takové řešení fungovat stejně. Stát pak může být investor.
Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management
Verdikt? |
ANO |
Česká vláda musí bezpodmínečně zajistit základní funkce státu, aby ekonomika mohla alespoň v základních ohledech fungovat.
Jedná se především o podniky z kritické infrastruktury, jako je například energetika a doprava. V energetickém sektoru jsou na tom státní podniky relativně dobře. Třeba ČEZ i ČEPS mají kreditní rating bezpečně v investičním stupni.
Mnohem více zasaženy jsou podniky z oboru dopravy, například ČSA či České dráhy. O kapitálovém vstupu do ČSA se již diskutuje. Co se týče Českých drah, ty mají kreditní rating rovněž v investičním stupni, nicméně výpadek tržeb, zisku a cash flow bude v letošním roce masivní. Kapitálová injekce se proto nedá vyloučit.
Obecně by se měla vláda postarat i o soukromé podniky, které do kritické infrastruktury sice přímo nespadají, nicméně mají velký podíl na zaměstnanosti. Jedná se především o podniky, které mají v důsledku pandemie relativně krátkodobé problémy s likviditou, a nikoliv se solventností. Nejedná se tedy v tomto případě o tzv. „zombie“ společnosti bez dlouhodobé perspektivy, jež jsou závislé na rekordně levném dluhovém financování.