Zlato ve stínu bitcoinu. Investoři pod tlakem inflace vypluli z bezpečného přístavu

Kdo se po startu koronavirové pandemie rozhodl vsadit na zlato, ten dnes příliš důvodů k radosti nemá. Zatímco ceny akcií a dalších rizikových aktiv vytrvale rostou, blyštivý kov se v korunovém vyjádření dostal na nejnižší úrovně od loňského března. Jaké jsou příčiny jeho klesající ceny?

Zlato se aktuálně obchoduje v přepočtu lehce pod hladinou 38 tisíc korun za troyskou unci, v průběhu loňského roku se přitom několikrát podívalo i nad úroveň 44 tisíc korun.

GRAF: Srovnání vývoje ceny zlata vůči koruně a dolaru
Od začátku roku 2020 do současnosti, cena v Kč (levá osa Y), cena v USD (pravá osa Y)

Zdroj: Finsider.cz

K poklesu ceny pro domácí investory přispívá vývoj na měnových trzích. Zatímco v březnu koruna krátce oslabila dokonce nad 26 korun za dolar, dnes útočí na hranici 21 korun za americký dolar.

Klepání na ekonomické brány

Zlato je obecně pod tlakem kvůli rostoucímu optimismu ohledně brzkého znovuotevření hlavních světových ekonomik.

Lepšící se hospodářské výsledky firem, postupující vakcinace a vyhlídky na pokračující silné stimuly centrálních bank i vlád motivují investory k preferenci rizikových aktiv. Logicky se tak vytrácí potřeba parkovat prostředky do zlata jako tradičního bezpečného přístavu.

Kromě uklidnění nervozity je důvodem i extrémně uvolněná měnová politika Fedu, který je ve svých stimulech agresivnější než ostatní centrální banky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Zatímco trh žene cenu bitcoinu vzhůru, opravdový test kryptoměnu teprve čeká

Aleš Brix (Česká mincovna): Zlato Češi ve srovnání se Západem moc nekupují, ale lepší se to

Konec zlatých ložisek je na dohled, přestože cena zlata vystřelila poblíž svého historického rekordu

Zlato ve stínu kryptoměn?

Svou roli hraje i současný investorský boom okolo kryptoměn, které z části „vysávají“ kapitál, který by jinak mohl končit ve drahých kovech.

Zlato a bitcoin totiž mají v mnohých ohledech podobné vlastnosti a často lákají stejný druh investorů. V obou případech jde o pojistku proti selhání peněžního systému a vysoké inflaci.

Pokud by se skutečně naplnily černé scénáře hovořící o rychlém nárůstu spotřebitelských cen kvůli expanzi peněžní zásoby, šlo by o silný vítr do plachet pro tato aktiva. Přesto srovnáváme Davida s Goliášem, zatímco bitcoin má tržní kapitalizaci bezmála 1 000 miliard dolarů (byť tato kapitalizace s rostoucí cenou stoupá), cena veškerého zlata na světě je odhadována na přibližně desetinásobek.

Oslabená poptávka

Dalším z důvodů nevalné výkonnosti zlata v poslední době jsou nízké nákupy ze strany centrálních bank, které jsou tradičně důležitým hráčem na trhu s drahými kovy.

Pro představu aktuálně drží centrální banky přibližně pětinu veškerého zlata, přičemž velkou část z této zásoby bankéři pořizovali v uplynulé dekádě. V roce 2020 však měly centrální banky rozhodně jiné starosti než hromadit zlaté cihly ve svých trezorech. Jejich nákupy se meziročně propadly o přibližně 60 procent.

K tomu se přidává slabší poptávka po špercích, zejména na klíčovém indickém a čínském trhu, kde je láska k blyštivému kovu mezi veřejností velmi silně zakořeněna.

Svoji roli sehrál i nižší zájem ze strany investorů do zlatých slitků, což je patrné na vývoji počtu držených uncí fyzického zlata, které nakupují ETF fondy (tj. burzovně obchodované fondy, jinak také indexové akcie, patří do skupiny investičních nástrojů, které umožňují snadnou diverzifikaci investováním do indexu podkladových aktiv v rámci jednoho fondu – pozn. red.). Po výrazných růstech v průběhu prvního pololetí přišlo vystřízlivění, kdy investoři z těchto nástrojů prostředky spíše vybírali.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 

Chmurná vyhlídka nových Dukovan. Mohou skončit jako call centrum

Česko má zákon na hlídání rizikových investorů. Tendru na Dukovany se to ale netýká

5G jako účinný ekonomický lék pro Česko na koronavirovou pandemii

Růst úrokových sazeb

Zlatu zároveň vůbec nesvědčí očekávaný růst úrokových sazeb i růst výnosů dluhopisů, neboť to zvyšuje oportunitní náklady jeho držby.

Zatímco v rámci panické reakce na příchod pandemie se výnos 10letého vládního dluhopisu USA propadl až na 0,5 procenta ročně do splatnosti, od podzimu výnosy postupně rostou. Důvodem jsou zvýšená inflační očekávání, když obavy z růstu cen měřené prostřednictvím inflačních swapů jsou aktuálně v USA i eurozóně nejvyšší za uplynulých 8 let.

GRAF: Výnos do splatnosti desetiletého dluhopisu USA
Od začátku roku 2018 do současnosti, v procentech

Zdroj: Finsider.cz

Přijdou zase zlatý časy?

Přes to všechno má zlato v portfoliu své místo, neboť může být dobrou pojistkou v případě příchodu tržních výprodejů.

Blyštivému kovu navíc hraje do karet pokračující velmi uvolněná měnová politika centrálních bank a rychlý růst peněžní zásoby. Vždyť centrální banky podle očekávání napumpují v dalších dvou letech do ekonomiky likviditu v objemu přibližně pěti bilionů dolarů.

Katalyzátorem pro růst cen zlata by byl scénář neřízeného růstu inflace, který by centrální banky nekorigovaly zvyšováním úrokových sazeb. To nelze vyloučit, neboť objem globálního dluhu v minulém roce výrazně nabobtnal.

Jestliže by se náklady na jeho financování znatelně zvýšily, nemalá část dlužníků by se dostala do složité situace. Pokud však inflační scénář nenastane nebo dojde k výraznějšímu růstu úrokových sazeb, zlato rozhodně hvězdné výkony podávat nebude.

Článek, který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru Finsider.cz.

POSLECHNĚTE SI NÁŠ NEJNOVĚJŠÍ PODCAST: