Mohlo by vás také zajímat
Draghi nastavil EU kruté zrcadlo, evropská pokuta pro Google a Apple a na Seznam.cz si posvítí ÚOHS aneb souhrn ekonomických událostí 37. týdne 2024
Libor Akrman 13. září 2024ECB jde se sazbami dolů; nezaměstnanost jev Česku stabilní, inflace těsně nad 2 %; Apple představil novou řadu iPhone, Apple…
Většina Čechů prý žije v krizi; tloustnoucí Číňané hrozbou pro ekonomiku a půl miliardy pro ovocnáře za mráz aneb souhrn ekonomických událostí 36. týdne 2024
Libor Akrman 6. září 2024Nový šéf českého Googlu; průměrná mzda v Česku zase stoupla; ČEZ od nového roku zlevní plyn i elektřinu; vodíkové BMW…
Důkaz „nemocného“ Německa? Volkswagen poprvé zvažuje zavření fabriky v Evropě
Lukáš Kovanda 3. září 2024Německá automobilka Volkswagen zpřísňuje svůj úsporný program v hlavní, stejnojmenné značce. Nevylučuje uzavírání závodů v Německu a nucené propouštění, protože…
- ANALÝZA
Žádné rodeo kolem koruny by už přijít nemělo, ale posílit ještě může
Koruna od začátku roku výrazně zpevňuje vůči euru, když se dostala na nejsilnější úroveň za sedm let. Některé možné příčiny posilování se snaží identifikovat ve svém analytické textu Michal Skořepa z České spořitelny.
Po dvou měsících přešlapování na hodnotách kolem 25,5 Kč za euro posílila koruna od Vánoc o dobré procento. Kdyby takhle posilovala dál (což je velmi nepravděpodobné), za celý letošek by posílila o dvanáct procent na nějakých 22,5 Kč.
GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru za posledních šest měsíců
Zdroj:
Co může být za nynějším posilováním kurzu? Vždy připadají v úvahu dvě základní příčiny: domácí a zahraniční (a jejich kombinace).
Hrubým vodítkem je tady srovnání s vývojem dalších dvou měn, které se té české v mnoha ohledech podobají, a to polského zlotého a maďarského forintu.
Tyto dvě měny v posledních dvou týdnech také posílily, což naznačuje, že vítr fouká ze zahraničí – že se změnilo něco, co se týká všech tří ekonomik.
Zahraniční signály
Odhadnout, o jakou změnu se jedná, není tak těžké. Zaprvé, se sílícími signály o první (byť velmi částečné) obchodní dohodě USA a Číny postupně slábne hrozba dalšího rozviřování obchodních válek.
Nejde o žádné velké překvapení – v USA se blíží prezidentské volby. A tak prezident Donald Trump chce ukázat nějaké aspoň malé vítězství a nezvyšovat dalšími cly tlak na zdražování v amerických obchodech.
Zadruhé, v prosincových britských parlamentních volbách jasně vyhrál Boris „brexit bude v lednu“ Johnson. Snížila se tak obava, že nejistota ohledně budoucích obchodních vztahů Evropské unie s Británií se bude táhnout další dlouhá léta.
Posuny v otázce obchodních válek i brexitu jsou příznivými signály pro mezinárodní obchod. Zlepšují tedy vyhlídky otevřených evropských ekonomik, které jsou na mezinárodním obchodě hodně závislé.
A sem patří mimo jiné právě Česko, Polsko a Maďarsko. Ať už přímo, ale i nepřímo přes své silné vazby na Německo, které je na mezinárodní obchodní výměně samo silně závislé.
Domácí vítr do plachet
Vše výše uvedené je ale jen půlka pravdy. Zlotý a forint totiž sice od Vánoc posílily, avšak výrazně méně než česká koruna. Z toho lze usuzovat, že koruně do plachet fouká i nějaký vítr domácího původu (či že v případě forintu a zlotého fouká naopak nějaký tamní domácí protivítr).
Z pohledu zahraničních investorů lze za polský a maďarský domácí protivítr pokládat kroky, které polští a maďarští lídři podnikají v oblasti soudnictví a médií.
Obě oblasti patří do obecnější sféry institucí. Mezi ekonomy už dlouho panuje shoda, že právě dobře fungující, transparentní, politicky nezávislé instituce jsou jedním z klíčových předpokladů dlouhodobé ekonomické prosperity.
Je ovšem trochu otázka, zda se v tomto směru u našich visegrádských přátel přihodilo něco zvláštního zrovna v uplynulých čtrnácti dnech, aby to vysvětlilo jiný vývoj kurzů jejich měn. Stejně tak visí otazník nad významnými českými domácími událostmi, které by od Vánoc v očích investorů pomohly koruně.
Příspěvky ČNB
Ale v případě Česka se nabízí ještě jiné vysvětlení. To vychází z faktu, že české banky musejí každoročně posílat nemalé příspěvky do takzvaného rezolučního fondu.
Výši příspěvku hrazeného danou bankou určuje Česká národní banka (ČNB). A tento příspěvek je úměrný objemu, který mají vklady určitého typu umístěné v dané bance jejími klienty v poslední den roku.
Banky proto některé své velké klienty ke konci roku tlačí pomocí dodatečných poplatků k tomu, aby si na chvíli aspoň část svých korunových vkladů odnesli pryč.
Tito klienti proto slušnou sumu svých korun prodají na pár dní za eura jiným hráčům. Těm, kteří jsou schopni koruny ukládat přímo u ČNB, a tak se vyhnout oněm dodatečným poplatkům u českých bank. Těmito hráči mohou být zejména některé zahraniční centrální banky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Proč si koruna nic nedělá z měnových jednání ČNB?
Dalšího růstu sazeb v Česku se dočkáme, až se zahraničním ekonomikám povede lépe
Silvestrovské přesuny miliard
Poslední dostupná data naznačují, že tato operace koncem loňského roku skutečně proběhla. Mezi 10. a 30. prosincem loňského roku se vklady českých bank u ČNB snížily o téměř 400 miliard korun a vklady ze zahraničí se zvýšily o 126 miliard.
O dalších 288 miliard korun, tedy o téměř celý zbylý objem, který klienti z bank koncem roku odnesli, se zvýšily vklady vlády v ČNB. Taktéž mohutné (ale přece jen výrazně menší) přesuny se v bilanci ČNB odehrávaly naposled před rokem (během roku je na daných vkladech relativní klid).
Pomoci s vysvětlením posilování koruny nám ovšem může pouze přesun do rukou zahraničních vkladatelů ČNB. To jest oněch zhruba 126 miliard korun (přesněji řečeno nynější přesun těchto peněz zpátky do českých privátních bank). Přesun od vkladů v bankách do vkladů vlády v ČNB nemá s kurzem nic společného.
Nynější posilování koruny může tedy odrážet druhou fázi této transakce. Bankovní klienti si pár dní po Silvestru kupují své koruny zpátky: nákupem zvyšují poptávku po koruně, a ta tudíž posiluje. (Zůstává ale hádankou, proč koruna podobně symetricky neoslabila před Vánoci, kdy probíhala první fáze, v níž klienti bank své koruny nabízeli na prodej.)
Přesnější statistiky neexistují
Pozorný čtenář si všiml, že veškeré výše uvedené úvahy o příčinách vývoje kurzu jsou pouhé hypotézy. Tak to u devizového trhu vždy bylo, je a bude.
Nikde totiž nelze nalézt souborné statistiky o tom, kdo všechno korunu v dané chvíli kupuje nebo prodává a proč to dělá.
U trhu s aktivem, jako je třeba koruna, bohužel nikdy nelze vyloučit vznik bubliny. Tedy situace, kdy dané aktivum zdražuje prostě proto, že řada tržních hráčů jej kupuje s nadějí, že dané aktivum ještě posílí. A oni ho tak prodají s kapitálovým ziskem.
Doufejme, že u koruny se nyní o bublinu nejedná. Pozdější prasknutí bubliny totiž často bývá spojeno s divokou korekcí na opačnou stranu a s celkovým rozkolísáním a znepřehledněním trhu.
Nejistá vyhlídka
Rodeo tohoto typu u kurzu koruny vůči euru coby jedné z nejdůležitějších cen, podle kterých se řídí česká ekonomika, skutečně asi není nic, o co bychom měli stát.
Tím pádem je vždy poměrně nejistá i vyhlídka vývoje kurzu do budoucna. Určitou představu aspoň o základním, dlouhodobějším trendu můžeme získat na základě vyhlídek celé ekonomiky.
Konkrétně teď to vypadá na posilování i v dalších měsících, jeho tempo ale bude oproti posledním týdnům daleko mírnější.