Volby přehledně a jasně: triumf ANO, nečekaní Starostové a propad ČSSD

Další volební klání o parlamentní křesla máme za sebou. Do sněmovny se dostalo rekordní množství politických subjektů. Celonárodní kritérium pěti procent překročilo celkem devět subjektů (viz tabulka níže).

Hned na začátek musím říct jeden fakt. Ve svém odhadu, jak dopadnou volby, jsem se poměrně zásadně zmýlil.

1) Podcenil jsem volební výsledek ANO.

2) Neočekával jsem, že se do sněmovny dostane STAN.

3) Výrazně jsem přecenil výsledek sociální demokracie (ČSSD).

4) Mírně jsem podcenil výsledek TOP 09.

Výsledky letošní voličské přízně jsou již známy, pojďme si je tedy shrnout.

TABULKA: Celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny na celostátní úrovni
U voleb, které se konaly 20. a 21. října, přišlo k urnám těsně přes pět milionů voličů, v tabulce je uvedeno, kolik která strana dostala hlasů a kolik činí procentuální podíl.

Zdroj: ČSÚ

Bezpochyby zcela mimořádného volebního výsledku dosáhlo hnutí ANO, které od voličů získalo přes 1,5 milionu hlasů. Poměrový výsledek byl těsně pod 30 procenty. Na druhém místě s velkým odstupem skončila ODS se ziskem 11,32 procenta.

Velmi výrazného úspěchu dosáhli dva nováčci ve sněmovně – Česká pirátská strana a SPD Tomia Okamury. Obě strany získaly mezi 10 a 11 procenty.

Pro KSČM představují tyto volby výrazné oslabení, ovšem poměrně překvapivě porazila tradičně mnohem úspěšnější a silnější ČSSD. Obě strany získaly něco přes sedm procent.

Následují tři strany, které získaly mezi pěti a šesti procenty. Jedná se o KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Výrazně větší úspěch z pohledu získaných mandátů zaznamenala KDU-ČSL, protože dosáhla výrazného výsledku v určitých regionech.

Prohry malých stran

Prohra Strany svobodných občanů, která získala 1,5 procenta, není příliš překvapivá. Stejně tak asi málokoho překvapil volební výsledek Strany zelených se ziskem okolo 1,5 procenta. Že se tyto dvě strany neprosadí, bylo poměrně předvídatelné.

Za naprostou katastrofu lze ovšem brát volební výsledek několika subjektů, které byly relativně vidět. Na prvním místě jsou to především Realisté Petra Robejška. Toho volilo pouze něco přes 35 tisíc voličů, přičemž do sněmovny je jich potřeba více než čtvrt milionu.

Dále za překvapivý výsledek lze označit dokonce ještě slabší výsledek Strany práv občanů, což je strana, ke které se otevřeně hlásí prezident republiky Miloš Zeman. Ta obdržela pouhých 18 tisíc hlasů, což představuje pouhých 0,37 procenta hlasů.

Velkým otazníkem zůstává angažmá Pavla Krúpy ze skupiny Arca ve straně Dobrá volba 2016, kterou otevřeně sponzoroval a podporoval. Ta získala pouhé tři tisíce hlasů, respektive 0,07 procenta hlasů.

Celkem v těchto volbách hlasovalo přes pět milionů občanů. To představuje volební účast 60,84 procenta, což je jen velmi mírně vyšší volební účast než v posledních parlamentních volbách.

Parlamentní spojenectví? Velká nejistota

Nyní si ještě projděme, kolik mandátů získali zástupci jednotlivých stran ve sněmovně. Celkem bylo ve hře 200 křesel.

GRAFIKA: Rozdělení mandátů ve sněmovně po volbách 20. a 21. října 2017

Zdroj: ČSÚ, PS ČR

Bezprostředně po vyhlášení výsledků se rozeběhla vyjednávání o případném spojenectví ve vládě. Které koalice jsou tedy pravděpodobné?

ANO jako vítěz voleb to bude mít obtížné, neboť  TOP 09, ODS, Česká pirátská strana a STAN vyloučily spolupráci s ním. To znamená, že pro případnou spolupráci hnutí ANO zbývá SPD Tomia Okamury, KSČM, KDU-ČSL a ČSSD.

Z toho pohledu se jako pravděpodobné jeví pokračování současné vládní koalice s ČSSD a KDU-ČSL. Ta by však byla poměrně křehká a nestabilní, když vezmeme v potaz, že ve stranách ČSSD a KDU-ČSL by nemusela být jednoznačná podpora koalice s ANO.

V takovém případě by se strana musela výhledově opírat i o hlasy přeběhlíků z jiných stran nebo mít tichou podporu KSČM či SPD. Koalici se samotnou SPD lze vyloučit, protože má pouze 100 hlasů a k vyslovení důvěry vládě je jich potřeba 101.

Platforma opírající se o podporu SPD a KSČM nabízí asi nejstabilnější vládu. Taková koalice by měla 115 hlasů. Ještě by mohla existovat ve variantě, kdy by KSČM nahradila KDU-ČSL. Ta by měla 110 hlasů.

Pokud by se všechny strany, které nechtějí spolupracovat s ANO, spojily navíc s ČSSD, vznikla by politická koalice o pouhých 85 mandátech. To znamená, že účast těchto stran ve vládě je prakticky vyloučena. Šanci tak má pouze ČSSD ve velmi minoritní roli s hnutím ANO.

GRAF: Kolik hlasů mají dohromady případné koalice

Zdroj: Comsense

Známé tváře, které uspěly a neuspěly

ANO

Za ANO v Praze podle očekávání uspěli Martin Stropnický a Robert Pelikán. Ze známějších tváří se k nim přidali i Helena Válková a Patrik Nacher.

Ve Středočeském kraji uspěl samozřejmě Andrej Babiš, který měl dokonce 48 tisíc preferenčních hlasů. Uspěla i Jaroslava Pokorná Jermanová a ve sněmovně se objeví i bývalý hokejový gólman Milan Hnilička.

V Jihočeském kraji uspěl Adam Vojtěch alias Mr. Ken z pěvecké soutěže SuperStar. V Plzeňském kraji podle očekávání uspěla ministryně pro místní rozvoj a fanynka motoGP Karla Šlechtová.

V Karlových Varech uspěl ministr dopravy Dan Ťok, v Ústeckém kraji bývalý šéf lokálního závodu Lovochemie a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Uspěl i majitel společnosti JUTA a senátor Jiří Hlavatý v Hradci Králové. Ten se tak bude muset vzdát senátorského křesla. Na Vysočině uspěl Jaroslav Faltýnek a v Moravskoslezském kraji zase bavič a moderátor Aleš Juchelka.

ODS

V ODS v Praze výrazně uspěl s preferenčními hlasy Václav Klaus ml. Stejně tak se tu prosadili Jana Černochová, Bohuslav Svoboda a Marek Benda.

Ve Středočeském kraji uspěl Jan Skopeček a možná trochu překvapivě i Petr Bendl. V jižních Čechách uspěl Jan Zahradil a na Vysočině Miroslava Němcová.

V Brně se prosadil předseda Petr Fiala a Pavel Blažek. V Moravskoslezském kraji uspěl kromě Zbyňka Stanjury i známý český skokan na lyžích Jakub Janda. Úspěšní byli víceméně všichni známí kandidáti.

Piráti

Kandidáti pirátů nejsou příliš známí. Pochopitelně uspěli dva hlavní představitelé Ivan Bartoš a Jakub Michálek.

SPD

Zde o nějaké větší známosti kandidátů může být řeč pouze v souvislosti s Tomiem Okamurou, možná Radimem Fialou.

Nedávno bavil lidi na internetu kandidát Miloslav Rozner tím, že v televizním vystoupení nebyl příliš ve své kůži. Na sněmovnu mu to však stačilo i s pouhými 642 preferenčními hlasy v jižních Čechách. Okamura i Fiala byli pochopitelně zvoleni.

KSČM

Bylo zvoleno několik známých jmen. Například Jiří Dolejš v Praze, Stanislav Gospič ve Středočeském kraji, Vojtěch Filip v jižních Čechách, Pavel Kováčik na Vysočině, a dokonce i Miroslav Grebeníček až z šestého místa na kandidátce na jižní Moravě.

ČSSD

Sociální demokraté budou mít rekordně málo poslanců. A to se projevilo na složení. Uspěl Jan Hamáček i Kateřina Valachová ve Středočeském kraji. Prosadil se Milan Chovanec v Plzni i Jaroslav Foldyna v Ústeckém kraji.

V Jihomoravském kraji uspěl premiér Bohuslav Sobotka i Roman Oderka. Ve Zlíně pak Alena Gajdůšková a v Moravskoslezském kraji volební lídr Lubomír Zaorálek.

Do sněmovny se nedostala například Lenka Teska Arnoštová, Milan Urban, ministryně Michaela Marksová nebo Vlastimil Gabrhel.

KDU-ČSL

Uspěl předseda Bělobrádek v Hradci Králové i Marian Jurečka v Olomouci. V Praze naopak neuspěl ministr kultury Daniel Herman.

TOP 09

Tato strana si hodně pohorší počtem poslanců. Ovšem největší osobnosti kampaně se prosadily. V Praze byli zvoleni Karel Schwarzenberg, Dominik Feri i Markéta Adamová. Feri se tak stává ve svých 21 letech nejmladším poslancem nově zvolené sněmovny. Ve Středočeském kraji se prosadil předseda strany Miroslav Kalousek.

Ze známých osobností kandidátky neuspělo hned několik. Neuspěl Martin Plíšek, Olga Sommerová, Marek Ženíšek, Leoš Heger nebo Herbert Pavera.

STAN

Ze STAN se prosadil lídr Jan Farský v Praze, ve Středočeském kraji pak Vít Rakušan a ve Zlíně Petr Gazdík.