Velké strany s penězi problém nemají, jaká je ale finanční kondice těch malých?

Parlamentní volby nejsou jen otázka, kolik křesel získají velké strany typu ANO, ČSSD, ODS nebo třeba KSČM. I v minulosti dokázaly překvapit některé menší strany, kterým voliči dali tolik hlasů, že se dostaly do sněmovny.

Například hnutí Úsvit Tomia Okamury získalo v posledních volbách 14 poslaneckých mandátů, Věci veřejné v těch předchozích dokonce 24.

Jak říká postava Fanouše Součka ve filmu Obecná škola, již hraje Zdeněk Svěrák: „Pro demokracii je nejlepší, když jsou síly (politické) vyrovnané…“ A o pár vteřin dál doplňuje: „Největší strana musí mít pořád strach, že se to přehoupne a v příštích volbách už nebude největší.“

Menší strany se budou snažit dostat se do sněmovny i letos. Potřebují pro to získat alespoň pět procent hlasů voličů. Pokud dostanou méně, potom je pro ně dobré získat aspoň přes 1,5 procenta, což jim zaručuje proplacení 100 korun za každý odevzdaný hlas v jejich prospěch. Navíc strany, které získají dvojnásobek, tedy tři procenta, mají nárok na stálý příspěvek ve výši šest milionů korun plus 200 tisíc za každou další desetinu procenta.

Mohlo by vás zajímat: Financování politiky: Co u politických stran rozhoduje? Voliči, nebo peníze?

Pojďme se proto podívat na finanční kondici menších stran, jež alespoň podle dosavadních průzkumů s největší pravděpodobností budou v říjnových volbách tahat za kratší konec.

Pirátská strana

Česká Pirátská strana, podobně jako další podobné subjekty, vznikla v roce 2009 v návaznosti na vznik a úspěch švédské Pirátské strany, která vznikla v roce 2006 a také v souvislosti s kauzou The Pirate Bay v témže roce. V rámci ní byli zatčeni zakladatelé TPB, největší světové databáze torrentů. Název odkazuje na požadavek reformy autorského práva.

Piráti se po sedmi letech existence prezentují jako strana prosazující moderní politiku založenou na využití technologií 21. století pro otevřenou demokratickou společnost.

Čtyři hlavní body jejich programu jsou kontrola moci a mocných (transparentnost hospodaření, kontrola politiků), zjednodušení státu pomocí technologií (online úřady, helpdesk, call centra), ochrana občanů před šikanou (zjednodušení byrokracie), obrana svobody (svobodný přístup k informacím). Minimálně prvního bodu se Piráti drží, i co se týče jejich vlastního hospodaření, a poskytují poměrně transparentní přístup do účetních výkazů.

TABULKA: Vývoj bilanční sumy pirátů

Od roku 2013 do roku 2015, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: Pirati.cz

Dle zveřejněných finančních výkazů Pirátské strany je zřejmé, že strana nedisponuje jakýmkoli dlouhodobým majetkem. Drtivou část majetku tvoří krátkodobý finanční majetek, respektive účty v bankách.

Piráti mají na účtech v bankách téměř 13 milionů korun. Na takto malou stranu jde o poměrně vysoké číslo. Zajímavé také jsou záporné krátkodobé závazky. Strana eviduje položku ostatní závazky ve výši minus 203 935 korun, díky čemuž jsou celkové cizí zdroje minus 57 024 korun. Jde pravděpodobně o přeplatky či podobné položky.

Vlastní kapitál tak na konci roku 2015 dosáhl vyšší úrovně než celkový majetek, díky tomu je i úroveň zadlužení za rok 2015 záporná. Tento ukazatel dosahoval nízké úrovně i v předchozích letech. Jde tak o stranu, která de facto eviduje jen finanční majetek a něco málo zásob.

TABULKA: Vývoj výsledků hospodaření Pirátské strany

Od roku 2013 do roku 2015, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: Pirati.cz

Co se týče výsledku hospodaření, v předchozích letech 2013 a 2014 generovala strana zisk. V roce 2015 se propadla do ztráty 763 tisíc korun.

V roce 2013 byl hlavním zdrojem příjmů pro stranu příspěvek ze státního rozpočtu ČR na úhradu volebních nákladů, v roce 2014 šlo hlavně o zúčtování fondů.

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Jde o politické hnutí, které v první polovině roku 2015 založili poslanci Tomio Okamura a Radim Fiala. Ti odešli z tehdejšího hnutí Úsvit přímé demokracie (od června 2013 do června 2014 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, od srpna 2015 Úsvit – Národní koalice, pozn. red.) po několikaměsíční krizi a roztržce v poslaneckém klubu.

Ve sporu šlo o údajné vyvádění peněz z Úsvitu. Většina poslaneckého klubu Úsvitu se postavila proti Okamurovi a Fialovi, kteří tak byli v březnu 2015 vyloučeni.

SPD se prezentuje jako politické hnutí, jež prosazuje zásadní ústavní a legislativní změny směřující k obraně svobody a demokracie v České republice. Usiluje o zavedení přímé demokracie, tedy širšího zapojení občanů do řízení státu.

SPD a její předseda Tomio Okamura často komentují, někdy až napadají ostatní strany či politické konkurenty. Co se týče transparentnosti, je SPD za politickou konkurencí značně pozadu, což je ale do jisté míry zapříčiněno „mládím“ strany. SPD tak zveřejňuje pouze základní přehled příjmů a výdajů.

TABULKA: Vývoj bilanční sumy hnutí Svoboda a přímá demokracie

Od roku 2015 do roku 2016, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: SPD

SPD zatím nedostala žádné příspěvky ze státního rozpočtu a hlavním zdrojem financování hnutí jsou dary. V roce 2016 si hnutí vzalo úvěr ve výši jednoho milionu korun kvůli výdajům spojeným s krajskými volbami. Hnutí se tak dostalo do ztráty. Žádné jiné finanční výkazy strana nezveřejňuje.

Strana zelených (SZ)

Strana zelených vznikla již v roce 1989. Poprvé přesáhla hranici pěti procent pro vstup do Poslanecké sněmovny v roce 2006, kdy získalo mandát šest „zelených“ poslanců. SZ se dokonce stala součástí vládní koalice (s ODS a KDU-ČSL, pozn. red.), získala čtyři ministerské posty.

V následujících volbách v roce 2010 již své zastoupení neobhájili, a to ani v roce 2013. V roce 2012 však byli ze SZ zvoleni dva senátoři.

Některé ekonomické názory strany jsou levicové, některé pravicové, sebe sama strana prezentuje především jako zelenou. Tvrdí, že jejím cílem je ekonomicky efektivní, a přitom sociálně citlivý stát, který bude ohleduplný k potřebám jednotlivých osob, rodin i životního prostředí.

Dva důležité dokumenty, jež představují myšlenkové ukotvení SZ a z nichž vycházejí její hodnoty a principy, jsou Charta Evropských zelených a Charta světových zelených.

Co se týče transparentnosti, na poměry menších stran uvádí SZ více informací, než je průměr.

TABULKA: Vývoj bilanční sumy Strany zelených

Od roku 2013 do roku 2015, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: Strana zelených

Pokud se podíváme na strukturu majetku, je na první pohled zřejmý pokles celkových aktiv. Podobně jako v případě Pirátské strany, prakticky veškerý majetek tvoří krátkodobá aktiva.

V tomto případě jde především o peníze na účtech v bankách a pohledávky. SZ neuvádí bližší popis, o jaký typ pohledávek se jedná či v jakém jsou stavu. Co se týče zdrojů financování, na konci roku 2015 převažovaly v hospodaření SZ cizí zdroje.

Podíl cizích zdrojů za rok 2015 významně narostl. Šlo pouze o krátkodobé závazky, z nichž největší část (46 %) tvořily krátkodobé bankovní úvěry, dále krátkodobé závazky vůči dodavatelům (23 %). Vlastní kapitál SZ snižuje ztráta z výsledku hospodaření předchozích let.

TABULKA: Vývoj výsledků hospodaření Strany zelených

Od roku 2014 do roku 2015, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: Strana zelených

Naposledy SZ generovala zisk (necelých 8 milionů korun, pozn. red.) v roce 2013 (za tento rok uvádí jen zkrácený přehled příjmů a výdajů). V letech 2014 a 2015 výdaje poměrně značně přesáhly příjmy a SZ tak vykázala milionové ztráty.

Vzhledem k tomu klesal vlastní kapitál a peněžní prostředky strany, která musela čerpat z rezerv. Souvisí s tím také růst zadlužení strany.

Úsvit – Národní koalice

Úsvit – Národní koalice (do roku 2014 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a do roku 2015 Úsvit přímé demokracie) je politické hnutí původně založené Tomiem Okamurou. Ještě za Okamurova předsednictví se dostalo v předčasných volbách v roce 2013 do Poslanecké sněmovny se 14 mandáty.

Úsvit sebe sama popisuje jako konzervativněliberální stranu, která klade důraz na zachování základních občanských práv a na rozšíření ekonomické svobody občanů, prosazující spolupráci mezi členskými i nečlenskými státy Evropské unie.

Po rozdělení strany (a vyloučení Okamury s Fialou) měl poslanecký klub Úsvitu v polovině roku 2015 celkem devět členů. Zajímavé je také ideové spojení hnutí Úsvit s organizací Blok proti islamizaci a jejím lídrem Martinem Konvičkou v druhé polovině roku 2015.

TABULKA: Vývoj bilanční sumy hnutí Úsvit – Národní koalice

Od roku 2014 do roku 2015, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: Úsvit

Hnutí Úsvit zveřejňuje pouze poslední výroční zprávu, a to za rok 2015. Stav majetku hnutí je na velmi špatné úrovni. V roce 2014 mělo hnutí dokonce záporná celková aktiva, a to vzhledem k záporné položce „účty v bankách“ ve výši –2,26 milionu korun.

Podrobnější strukturu majetku hnutí neuvádí, šlo pravděpodobně o dlužnou částku. Ta byla v roce 2015 uhrazena a celkový majetek hnutí se tak vyšplhal na 715 tisíc korun.

Problémem pro Úsvit je také vysoká záporná hodnota vlastního kapitálu. Na konci roku 2015 to bylo –4,67 milionu korun. Hlavními zdroji financování jsou tak krátkodobé závazky, především krátkodobé bankovní úvěry.

TABULKA: Vývoj výsledků hospodaření hnutí Úsvit – Národní koalice

Od roku 2014 do roku 2015, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: Úsvit

Špatný stav majetku hnutí souvisí pravděpodobně s údajným vyváděním peněz, ze kterého členové obviňovali předsedu Tomia Okamuru.

I přes nepříliš dobře působící strukturu majetku se podařilo hnutí za rok 2015 vykázat zisk hospodaření ve výši 840 tisíc korun. Hlavní část příjmů tvořil příspěvek ze státního rozpočtu ČR na činnost hnutí ve výši 21,97 milionu korun, hlavní výdaje byly spojeny s provozem hnutí ve výši 21,44 milionu korun.

Starostové a nezávislí (STAN)

Jedná se o politické hnutí, které vzniklo v roce 2009 z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK). Dříve hnutí působilo především ve Zlínském kraji, po transformaci působí celostátně. Své zástupce má v Poslanecké sněmovně, Senátu a Evropském parlamentu. Nejvýraznější osobnostní hnutí je Petr Gazdík coby předseda, jenž je zároveň místopředsedou Poslanecké sněmovny. I přes svoji působnost hnutí zveřejňuje jen základní přehled příjmů a výdajů a seznam darů. To se dá považovat za minimum zveřejňovaných informací.

TABULKA: Vývoj přehledu příjmů a výdajů hnutí STAN

Od roku 2014 do roku 2016, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: STAN

Podle zveřejněných informací hnutí střídavě vykazuje zisk a ztrátu. Hlavní část příjmů tvoří příspěvek ze státního rozpočtu ČR na činnost hnutí a dary. Hlavní výdaje jsou na provoz hnutí a volby. Vzhledem k tomu, že se soustředí především na politiku na úrovni obcí a krajů, dosáhly výdaje na volby v roce 2016 vysoké úrovně kvůli konání krajských voleb.

Svobodní – Strana svobodných občanů

Tuto politickou stranu založil v roce 2009 politik a bývalý poradce prezidenta Václava Klause Petr Mach. Od založení do současnosti působí jako její předseda.

Strana se prezentuje jako strana svobody, tedy liberální. Snaží se prosazovat minimální zásahy státu do fungování ekonomiky i svobody jedinců. Mach je také euroskeptikem a tvrdým kritikem EU.

TABULKA: Vývoj přehledu majetku Svobodných a výsledek hospodaření

Přehledy jsou za roky 2015 a 2016, výsledek hospodaření je za rok 2016, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: Svobodní

Co se týče výsledku hospodaření, je na tom Strana svobodných občanů také poměrně dobře. Příjmy v podobě přijatých příspěvků, darů a jiných výnosů převyšují náklady a strana tak generuje zisk 2,1 milionu korun.

Realisté

Realisté jsou nejmladší česká politická strana. V listopadu 2016 ji založil politolog Petr Robejšek, který dlouhodobě žije v Německu.

Strana uvádí jako svůj cíl obhajobu českých národních zájmů a realistickou metodu vládnutí dle Paretova pravidla 20/80. Základním dokumentem strany je Realistický kodex. Vzhledem ke svému mládí má strana velmi stručné finanční výkazy.

TABULKA: Zveřejněné finanční výkazy Realistů a výsledek hospodaření

Výkazy i výsledek hospodaření jsou za rok 2016, údaje jsou v tisících korun.

Zdroj: Realisté

Výsledek hospodaření také odpovídá pouhým necelým dvěma měsícům fungování za rok 2016. Strana za tu dobu stihla získat 326 tisíc korun darů, které použila na výdaje spojené se službami na chod strany. Výsledek hospodaření je tak nulový.

Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS)

Jedná se o českou radikální politickou stranu, která se prezentuje jako nástupce Dělnické strany. Původní Dělnická strana byla založena v roce 2003. V roce 2010 byla rozhodnutím Nejvyššího správního soudu rozpuštěna. Důvodem byl podle soudu fakt, že strana představovala bezprostřední riziko ohrožení demokracie, navázání strany na neonacismus a podporování násilí.

Jde o velmi nacionalistickou stranu s některými poměrně kontroverzními názory. Navíc je často spojována s neonacismem, euroskepticismem či anticikanismem. Mezi programové body DSSS patří například znovuobnovení svrchovanosti České republiky, vystoupení z NATO, vypovězení ilegálních přistěhovalců nebo reforma ústavních institucí.

Strana nezveřejňuje jakékoli podrobnější informace o stavu hospodaření či finanční výkazy. V průzkumech volebních preferencí však nedosahuje ani jednoho procenta.

A další?

Kolik stran či hnutí se zúčastní letošních voleb, není zatím jasné, neboť kandidátky do jednotlivých krajů musí být předloženy do půli srpna. Neoficiální portál zaměřený na letošní volby eviduje 209 stran či hnutí.

Uvidíme tedy, kdo všechno se klání o parlamentní politické kolbiště zúčastní.