Mohlo by vás také zajímat
Ruská válečná ekonomika se pomalu bortí. Rubl je nejslabší od války
Pavel Peterka 28. listopadu 2024Ruská měna se dostala na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru od začátku války na Ukrajině. Rubl se tak vůči dolaru…
Ruská stínová flotila s LNG stále lépe maskuje svou činnost
František Novák 4. listopadu 2024Rusko se snaží obejít západní sankce tím, že pro export zemního plynu ve stále větší míře využívá neoficiální flotilu tankerů…
Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpověď dávají držitelé Nobelovy ceny za ekonomii
Lukáš Kovanda 14. října 2024Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za…
- ČLÁNEK
Vědci panikaří kvůli vysokým teplotám. Politici je neberou vážně, řeší Ukrajinu
Klimatologové i jiní vědci z dalších oborů už delší dobu bijí na poplach. Politici na celém světě ale varování, že se planeta příliš rychle otepluje, neberou vážně. V současné době jejich pozornosti dominuje především válka na Ukrajině a globální ekonomické dopady konfliktu s Ruskem.
Vědecká obec už léta varuje před tím, že bez rychlé a koordinované akce politiků na globální úrovni dojde k nezvratnému oteplení Země. To bude provázeno častými a ničivými projevy extrémního počasí, jako jsou sucha, extrémně vysoké teploty, rozsáhlé požáry, záplavy či vichřice.
Důkazem toho, že se klima mění, je i to, že každým rokem padají na mnoha místech planety teplotní rekordy. Bezprecedentně se také oteplují světové oceány a moře.
Už letos došlo k mnoha projevům extrémního počasí. Kanadu zasáhla vlna veder spojená s požáry, kouř z ohně ohrožuje zdraví i sedmdesáti milionů obyvatel Spojených států. Velké aglomerace, jako je okolí měst Detroit, Chicago, New York, zakazují lidem vycházet ven bez ochrany dýchacích cest. Většina z několika stovek požárů na kanadském území byla způsobena blesky z bouřek.
Cerberus spaluje Evropu
Také Evropa zažívá vlnu veder. Nejprve to bylo v jižní Evropě, později zasáhla horká vlna Cerberus i střední Evropu. V jižní Evropě teploty výrazně překračovaly hranici 40 stupňů Celsia. Začátek července se stal na Zemi nejteplejším zaznamenaným týdnem v historii měření.
„Není to milník, který bychom měli slavit,“ varovala klimatoložka Friederike Ottová z Granthamského institutu pro změnu klimatu a životní prostředí na britské Imperial College London. Klimatologové navíc upozorňují, že zesilující jev El Niño dále zvýší průměrné letní teploty až o dva stupně a také způsobí na celé severní polokouli mírnější zimu.
Kerry lobboval v Pekingu za ochranu klimatu |
Zrovna v den, který byl v Číně teplotně rekordní a teplota dosáhla 52,2 stupně Celsia, navštívil americký zmocněnec pro klimatické otázky John Kerry Peking, aby debatoval s vedením druhé největší ekonomiky světa o ochraně klimatu. Právě Čína patří mezi největší producenty skleníkových plynů na světě. |
Ředitel služby EU pro monitorování změny klimatu Copernicus Carlo Buontempo tvrdí, že se lidstvo dostává s příchodem stále extrémnějšího počasí na neprobádané území.
Politici, kteří zastávají vysoké exekutivní funkce v řadě států, i zákonodárci ale zůstávají na obou stranách Atlantiku – v Evropě a Severní Americe – poměrně neteční k varováním vědců založeným na datech, že se počasí a celkové klima planety skutečně výrazně mění.
Zaujati válkou
„Většinou zůstávají zaujatí válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady,“ napsal zpravodajský portál Politico. Během summitu NATO v Litvě řešili vůdci čtyř desítek zemí hlavně to, kdy a za jakých podmínek vstoupí Ukrajina do největšího vojenského bloku světa. Těsně před skončením setkání nicméně i Aliance označila změnu klimatu za „výzvu s hlubokým dopadem na bezpečnost spojenců“.
„Moje prosba pro všechny politiky je, aby se podívali na fakta, podívali se na data, která máme, a reagovali na ně,“ diplomaticky vyzval hlavy států k větší akci vystudovaný fyzik Buontempo. Země už je podle vědců o 1,2 stupně Celsia teplejší, než tomu bylo v dobách před nástupem průmyslové revoluce. A oteplování planety bude v následujících letech pokračovat.
Klimatology nově trápí zprávy o tom, že v severním Atlantiku dochází k vysokým teplotám ještě před nástupem jevu El Niño, varoval vedoucí oddělení výzkumu klimatu Světové meteorologické organizace (WMO) Michael Sparrow.
Rychlé oteplování moří
To znamená, že globálně dochází k rychlejšímu oteplování světových moří a oceánů. Teplota moře okolo Britských ostrovů byla v červnu nad dlouhodobým normálem o více než 5 stupňů Celsia, v oblasti Floridy teploty přesahují 30 stupňů Celsia.
Vědci jsou si jisti, že za skokové změny klimatu je zodpovědný člověk a jeho činnost. „Když jsou oceány obzvlášť teplé, znamená to, že výrazně ohřívají i atmosféru,“ dodal Sparrow. I proto se stal první prázdninový týden mezi 3. až 9. červencem nejteplejším obdobím v historii měření. Průměrná teplota světa se vyšplhala na rekordních 17,2 °C.
VÍCE K TÉMATU:
Evropu loni sužovalo extrémní klima. Zažila historicky nejteplejší léto
Ochránci klimatu bědují: Evropa „pálí“ miliardy eur za LNG terminály a zvyšuje uhlíkovou stopu
Kdo zaplatí za oteplování? Afrika chce peníze po bohatých státech, jako je EU
Historičtí viníci oteplování. Kdo spálil nejvíc fosilních zdrojů od roku 1751
Podle odborníků rekordní teploty podpořila i loňská erupce podmořské sopky na Tonze v jižním Pacifiku, ke které došlo loni 15. ledna 2022. Erupce způsobila vznik obrovského množství páry, jež má na atmosféru další oteplovací účinek.
Čím je vyšší průměrná globální teplota Země, tím intenzivnější a častější budou vlny veder. Italští meteorologové už varovali, že by teploty přesahující 48 stupňů Celsia mohly překonat absolutní teplotní rekord pro území Evropy. Dosud byla nejvyšší teplota naměřena v roce 2010 v Portugalsku, 52 stupňů Celsia.
Extrémní vlny tepla mohou být pro lidský organismus nebezpečné. Nedávná studie tvrdí, že jen loni v létě předčasně zemřelo kvůli vysokým teplotám přes 60 tisíc Evropanů. K tomu je třeba připočítat i negativní vliv změn na ekosystémy s dopady na potravinovou bezpečnost. Vyšší teploty moří mají vliv na rybolov, rybáři loví stále méně ryb. Znamená to ale, že jsou ohroženi hladem i další mořští živočichové, například ptáci.
Buontempo tvrdí, že vědci mají dostatek dat, aby mohli s vysokou pravděpodobností předpovídat, jak bude vypadat klima v následujících letech. „Není moudré takové informace nepoužít. Pokud víte něco o budoucnosti, použijte to. Bylo by hloupé to neudělat,“ vzkázal politikům.