Ukrajina už je fakticky členem EU. I proto ekonomika odolává Putinově válce

Ruský prezident Vladimir Putin plánoval původně zlomit Ukrajinu a její obránce tzv. blietzkriegem. Neočekávaný odpor přerostl do dlouhodobějšího válečného konfliktu.

Plán rychlého dobytí souseda se tak změnil na snahu o zlomení odporu tím, že v zimních měsících nebude mít obyvatelstvo čím topit, nepůjde elektřina, bude nedostatek potravin.

Ukrajinská ekonomika ale nicméně stále přežívá, v supermarketech jsou regály plné, výpadky proudu jsou stále méně časté. Jak to Ukrajina zvládla?

Změna priorit byznysu

Jedním z klíčových aspektů je ohromné nasazení ukrajinských podnikatelů. Maxim Ivanov provozuje IT společnost Aimprosoft v Ivano-Frankivsku. Zaměstnává několik stovek programátorů, webdesignérů a projektových manažerů, kteří pracují na projektech i pro firmy v rámci EU.

Ivanov nemusí podnikání omezovat, má výkonný dieselový generátor, který dokáže pokrýt i několikadenní výpadek elektřiny. Nicméně ke změnám v chodu firmy došlo, a nejen u něj.

Většina ukrajinských podnikatelů podle jeho slov musela změnit byznysové priority. Už nejde o růst firmy, ale o její přežití ve válečné ekonomice. Většina jeho zaměstnanců navíc dává armádě pětinu svých příjmů.

Téměř každý obyvatel Ukrajiny má někoho z blízkých nebo kamarádů, kteří bojují na frontě. Dary jdou přímo armádě nebo přes dobrovolnické organizace. Lidé mohou posílat i výstroj, jako je teplé oblečení nebo prostředky pro noční vidění. Podle průzkumu poradenské firmy Deloitte daruje armádě finanční prostředky více než polovina Ukrajinců.

Bombardování energetické infrastruktury

Putin po vojenských neúspěších z loňského léta a podzimu, kdy se ruští vojáci museli stáhnout z Charkovské oblasti a nakonec i z Chersonu, začal masivně bombardovat energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině.

Stovky ruských raket a íránských dronů ničily elektrárny i rozvodny. Na konci prosince například 90 procent domácností v západoukrajinském Lvově nemělo přístup k elektřině. Kyjev se často potýkal s nedostatky tekoucí vody.

VÍCE K TÉMATU:

Ukrajina dlouhá léta bojuje s korupcí. Zelenskyj načal další éru

Ukrajinci jsou v celé Evropě. Dvě třetiny lidí se do zničené země asi nevrátí

Země na východě Evropy si stěžují na Ukrajinu. Zaplavila trh pšenicí a kukuřicí

Ekonomika se ale nezastavila, odhodlání lidí vzdorovat ruské přesile naopak vzrostlo. Velkou roli sehrály dodávky ze západních zemí. Generátory dokázaly výpadky elektřiny z velké části nahradit. Ukrajina v posledních třech měsících roku 2022 nakoupila půl milionu nouzových agregátů pro výrobu elektřiny. Rozšiřuje se také použití akumulátorů, které nabíjejí fotovoltaické panely.

Celkem elektrické generátory dokážou nahradit výkon jednoho jaderného reaktoru. Navíc jsou ze strategického hlediska cennější, protože je Rusko nemůže jednoduše zničit.

I přes vytrvalost a odhodlání všech ukrajinských obyvatel, kteří i přes pravidelné letecké poplachy zůstávají ve městech a vesnicích, by se ale ukrajinská ekonomika bez zahraniční finanční pomoci dávno zhroutila.

Pět miliard eur každý měsíc

Finanční pomoc ze zahraničí ale proudí do země se zpožděním. Institut pro světovou ekonomiku v Kielu vypočítal, že ostatní země slíbily v roce 2022 pomoc ve výši 64 miliard eur, reálně bylo vyplaceno jen 31 miliard eur.

Ukrajina je nyní v situaci, kdy každý měsíc potřebuje na svůj provoz půjčit až pět miliard eur ze zahraničí, aby mohla i nadále udržet v chodu svou válečnou ekonomiku.

Pro napadenou zemi je největším ekonomickým partnerem Evropská unie a její důležitost stále roste. Už loni po začátku ruské invaze rostl podíl ukrajinského exportu do EU ze 40 procent až na 80 procent. Navíc těsně před útokem byla propojena elektrická síť Ukrajiny s unijní energetickou soustavou.

GRAF: Vývoj HDP na Ukrajině
Za poslední tři roky, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

V prvních měsících války to bylo klíčové proto, že Kyjev mohl vyvážet elektřinu na evropský trh a získat tím peníze na financování války. V posledních týdnech naopak může nakupovat elektřinu v EU. Podle části pozorovatelů je ekonomická spolupráce už tak těsná, že se Ukrajina stala „de facto členem EU“, napsal německý týdeník Der Spiegel. (V současné době má Ukrajina status kandidátské země EU, pozn. red.)

Michael Harms z německé obchodní asociace pro východní Evropu ale tvrdí, že musí být řada věcí dořešena v rámci dodavatelských řetězců. Už nyní však existují iniciativy na co největší integraci Ukrajiny do ekonomiky EU.

Problém nastává často s tím, že ukrajinské produkty nesplňují unijní normy. Například ukrajinským zemědělcům, kteří by chtěli vyvážet do EU biopaliva a mají po nich v rámci unijního trhu poptávku, chybí potřebná certifikace.

Škody na infrastruktuře rostou

Ekonomové z Kyjevské ekonomické školy vypočítali, že válečné škody na ukrajinské infrastruktuře dosáhly ke konci roku 2022 138 miliard dolarů. Každým dnem války pak samozřejmě dále narůstají. Největší škody připadají na dopravní infrastrukturu a zničené domy.

GRAF: Škody na ukrajinské infrastruktuře
Od začátku války ke konci roku 2022, v mld. USD.

Zdroj: Kyiv School of Economics

Německý ekonom Robert Kirchner z Německého ekonomického týmu, který radí méně rozvinutým ekonomikám, tvrdí, že se rekonstrukce 40milionové země neobejde bez soukromého kapitálu.

Západní firmy už plánují investice

I když u části společnosti na Západě panují obavy, že země může být opět napadena sousedním Ruskem i po uzavření míru, některé firmy už oznámily, že s investicemi počítají. Například chemický koncern Bayer plánuje investovat 30 milionů eur do závodu na osiva. Zájem mají i západní výrobci automobilových dílů.

Mezinárodní banky jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj a dceřiná společnost Světové banky Agentura pro mnohostranné investiční záruky (MIGA) oznámily iniciativy, které mají zmírnit rizika pro zahraniční investory.

Velký zájem je o vývoz ukrajinské zemědělské produkce. Britská logistická společnost Oakland International vybudovala logistické centrum pro ukrajinské potraviny v moldavském Kišiněvu. Z něj má putovat ovoce a zelenina až do britských supermarketů. Přitom samotné ukrajinské obchody fungují jako centra ukrajinské odolnosti a vytrvalosti. Nabízejí místa k ohřátí a dobíjení mobilních telefonů nebo notebooků. Pro Ukrajince válka stále ani zdaleka neskončila.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr