Země na východě Evropy si stěžují na Ukrajinu. Zaplavila trh pšenicí a kukuřicí

Loňský rok se nesl v duchu nejen vojenské a energetické krize, ale také potravinové. Ukrajina, obilnice Evropy, byla paralyzována válkou a Kreml navíc blokoval export ukrajinských zemědělských plodin přes Černé moře.

Loni na jaře proto ceny pšenice raketově vzrostly a v květnu 2022 dosáhly historických maxim, když se tuna pšenice prodávala za téměř 500 eur oproti zhruba polovičním cenám před ruskou agresí.

Od té doby ceny obilovin postupně klesají a nyní už jsou na předválečných úrovních. Loni 23. února, den před napadením Ukrajiny, stála pšenice na burze 287 eur za tunu, letos 3. února to je 282 eur na burze Euronext v Paříži za kontrakt s dodáním v březnu 2023.

GRAF: Vývoj ceny pšenice
Za poslední rok, v USD za 100 bušlů.

Zdroj: tradingeconomics.com

Mezi stěžovateli je i Česko

Ceny klesají tak prudce, že si některé východoevropské země stěžují na to, že jejich trhy zaplavují dodávky pšenice a kukuřice z Ukrajiny a ohrožují domácí produkci. Jak upozornil německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, obavy z levného ukrajinského obilí akcentují státy z východní části EU.

„Stále sílí signály, že tento nárůst (ukrajinského obilí), pokud nebude pod kontrolou, by mohl způsobit vážné potíže zemědělským výrobcům v EU,“ uvedly ve společném dokumentu na setkání ministrů zemědělství EU Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Česká republika a Slovensko.

Východoevropské země apelují na Brusel, že je třeba jednat. Situace je důsledkem náhradního řešení pro export ukrajinských zemědělských komodit přes takzvané koridory solidarity prostřednictvím členských zemí EU, a nikoliv po moři přes Turecko. To mělo za cíl zajistit zásobování chudších zemí, zejména v Africe a na Blízkém východě.

Nárůst o tisíce procent

Dočasně došlo ke zrušení dovozních cel na ukrajinské zboží. Výsledkem je to, že přes země východní Evropy Ukrajina exportuje mnohonásobně více obilí, než tomu bylo před válkou. Dovoz kukuřice z Ukrajiny do východní Evropy vzrostl z několika tisíc tun v roce 2021 na několik milionů tun, napsal německý deník.

Polsko importovalo od ledna do listopadu v roce 2021 šest tisíc tun kukuřice. Loni ve stejném období to už bylo 1,6 milionu tun. Znamená to růst o 26 tisíc procent.

VÍCE K TÉMATU:

Hunger Games se stávají skutečností. Ukrajina kritizuje západní firmy, že nebojkotují ruské zemědělce

Ruský rozpočet krvácí. Putin prodává jüany a zvyšuje závislost na Číně

Ruská agrese vůči obilnici Evropy. Připravme se na další proinflační šok

V případě Maďarska došlo k meziročnímu nárůstu z pěti tisíc tun na 900 tisíc tun, což znamená 180krát větší množství. V případě pšenice jsou nárůsty ještě vyšší, v řádu tisícinásobků.

Země sousedící s Ukrajinou si stěžují, že část ukrajinské produkce určené pro světové trhy zůstává na místních trzích a způsobuje to obrovské problémy pro místní zemědělce.

Pašuje se i cukr, med nebo mouka

Kromě importu obilí se na evropský trh dostává z Ukrajiny ve větším množství i cukr, mouka, med, slunečnicová semena a další zemědělské produkty. Zástupci východoevropských zemí si stěžují, že neexistují dostatečné kontroly pro pašování tohoto zboží na jednotný evropský trh.

K nejhlasitějším kritikům záplavy potravinářských komodit z Ukrajiny patří Polsko, které má silný zemědělský sektor a farmáři mají v zemi velký vliv.

„Informoval jsem ministry o problémech, kterým čelí zemědělci v sousedních zemích s Ukrajinou s dovozem ukrajinského obilí, které mělo být posláno do západní Evropy a Afriky,“ citovala agentura Bloomberg polského ministra zemědělství Henryka Kowalczyka.

Chceme kompenzace

Polsko s další pěticí států žádá po zbytku EU kompenzace pro místní farmáře a omezení tranzitních tras, aby ukrajinské zemědělské komodity nepoškozovaly farmáře v dotčených zemích.

Šestice východoevropských zemí tvrdí, že jim ukrajinský import narušil místní trhy se zemědělskými produkty. „Část dovezeného obilí směřuje k domácím zpracovatelům krmiva. To má za následek sníženou poptávku po domácím obilí,“ tvrdí státy ve své stížnosti.

Kowalczyk zdůraznil, že kritika ukrajinského vývozu neznamená, že by Varšava nebo ostatní země na východě Unie nechtěly dále podporovat Ukrajinu proti ruské agresi. Je ale podle něj nutné nastavit pravidla a do celého procesu zapojit i západní země EU.

Nerentabilní trasy solidarity

Další námitka se týká délky tras převozu. Převážet například kukuřici přes celou Evropu, aby se pak dostala na další mimoevropské trhy, je nerentabilní. I proto často končí v okolních státech jako levné krmivo pro hospodářská zvířata a vytlačuje z trhu místní producenty.

I bez těchto pozemních „tras solidarity“ se situace na světovém trhu s obilím, ale i dalšími zemědělskými komoditami uklidňuje.

Podle indexu cen potravin Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) byly ceny obilovin na konci roku 2022 jen o 4,8 procenta vyšší než v prosinci 2021.

Už loni v létě se podařilo za přispění Turecka a OSN zrušit ruskou blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Export navíc zvýšilo i Rusko. K poklesu cen přispěla i dobrá úroda na jižní polokouli, od Austrálie po Argentinu a Brazílii.