Je to jen pár dní, co Český statistický úřad (ČSÚ) zpřesnil údaje o výkonu české ekonomiky za druhé čtvrtletí 2021. Připomeňme, že v tomto období stoupla meziročně o 8,2 procenta a mezičtvrtletně o procento. To je však jen jedno číslo.
Z nových čísel o HDP lze mimo jiné spočítat i další zajímavosti. Například dávají odpověď na otázku, jak velká část odměny za výkon ekonomiky ve druhém čtvrtletí šla do kapes zaměstnancům (náklady na práci neboli „náhrady zaměstnancům“) versus do kapes vlastníkům firem a podnikatelům (náklady na kapitál neboli „hrubý provozní přebytek a smíšený důchod“).
Nuže, náklady práce činily zhruba 50 procent celkové hrubé přidané hodnoty (HPH). Kolem této hladiny se podíl pohybuje už od začátku roku 2020.
GRAF: Vývoj podílu náhrad zaměstnancům na hrubé přidané hodnotě
Od roku 1998 do 2Q 2021, v procentech
Zdroj: ČSÚ, výpočet autora
Mohli bychom tedy říct, že koronakrize nedokázala tento podíl změnit. Trefnější je ale spíš pozorování, že koronakrize dokázala zastavit růst tohoto podílu.
Brzda jménem covid
V předchozích letech totiž narůstal vcelku svižným tempem o cca půl procentního bodu ročně. Šlo o logický důsledek nerovnovážně nízké nezaměstnanosti (který lze chápat jako důsledek nerovnovážně nízké úrovně mezd).
Růst podílu práce na HPH lze interpretovat tak, že práce si v letech před pandemií z celkového vyrobeného koláče „rvala“ čím dál větší kus.
Covid tento trend zastavil, nicméně při pohledu na aktuální stav českého trhu práce lze předpokládat, že se k onomu trendu brzo zase vrátíme…
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Solidní výsledek české ekonomiky, ale přílišný rozlet čekat nelze
Firmy připravují zdražování, nutí je k tomu vnější okolnosti
Patří Česko k nejpoškozenějším ekonomikám pandemií koronaviru?