Ruská zbraň proti Evropě vynáší i Norům, tvrdí německá ministryně

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“.

V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Jeho výstavba skončila v září, nyní čeká na zprovoznění. K tomu potřebuje schválení německých úřadů a pak také Bruselu.

Baerbocková, spolupředsedkyně německých Zelených, patří mezi vrcholnými německými politiky k nehlasitějším kritikům projektu. Pokud Rusko bude chtít posílat Evropě více plynu, může podle ní využít stávající plynovod Nord Stream 1. Má prý dost volné kapacity.

Příklon k Američanům?

Baerbocková minulý týden zavítala do Washingtonu. Spojeným státům je Nord Stream 2 dlouhodobě trnem v oku. Už administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa usilovala o zastavení projektu.

Administrativa Joea Bidena řekla, že projekt akceptuje, neboť nechce zhoršovat vztahy s Německem. Ve stejném duchu mluvil s Baerbockovou i její americký resortní kolega Antony Blinken, který mimo jiné řekl, že USA chtějí s Německem spolupracovat a zabránit Rusku, aby využívalo energii jako zbraň.

Nelze však vyloučit, že v zákulisí proti plynovodu stále intenzivně lobbuje. A zvláště jedná-li právě s politiky, jako je Baerbocková, kteří Nord Stream 2 kritizují relativně nejostřeji.

GRAF: Vývoj ceny zemního plynu
Za poslední dva měsíce, jde o cenu termínového kontraktu na obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v eurech/MWh

Zdroj: Yahoo Finance

Plyn do Evropy stále neteče

Gazprom, ruský plynárenský monopol, jejž ovládá Kreml, už od konce léta loňského roku omezuje dodávky plynu Evropě. Citelné je omezování od srpna, kdy německé úřady daly poprvé jasně najevo, že zprovoznění Nord Streamu 2 neposvětí jen tak snadno. Může to ale být i shoda okolností, bez příčinné souvislosti.

Ruský monopol své dlouhodobě nasmlouvané dodávky plní. Snížení krátkodobých dodávek pak zdůvodňuje tím, že v Evropě chybí v důsledku enormního růstu ceny plynu dostatečná poptávka, pročež se plyn vrací zpět, směr Rusko.

Proti takovému vysvětlení ale nabízejí své, protichůdné někteří evropští politici, včetně právě Baerbockové, podle nichž Kreml snižuje dodávky zcela záměrně, aby tlačil na rychlé zprovoznění Nord Streamu 2.

Sám ruský prezident Vladimir Putin se loni nechal slyšet, že zprovoznění plynovodu by Evropě ulevilo a tlačilo by na pokles cen.

VÍCE K TÉMATU:

Raději jádro než plyn „od Putina“. V Evropě sílí proatomové hlasy

Německá kancléřská výměna dopadne i na Čechy. Ještě více jim zdraží elektřina či plyn

Česko hledá řešení své energetické bezpečnosti, bez ruského plynu se ale neobejde

Spokojený Kreml

Ve skutečnosti ale může současná situace Gazpromu a jeho akcionářům v čele s Kremlem vyhovovat nejen geopoliticky. Z hlediska tlaku na Evropu z ní může benefitovat i ryze ekonomicky.

Americká banka Morgan Stanley nyní zveřejnila analýzu, podle níž je pro Gazprom finančně výhodnější, když za současných podmínek plyn dodávaný na bázi krátkodobých kontraktů zadrží v Rusku, místo aby jej dodal do Evropy.

Ruský monopol totiž evropskému trhu s plynem dominuje. A tím více nyní, když v rámci zelené transformace EU a německé Energiewende dochází na starém kontinentě k odstavování uhelných i jaderných elektráren.

Zelené zdroje přitom zatím nejsou s to vypadlou kapacitu stabilizovaně nahrazovat. Zvláště tehdy ne, když panují nepříznivé povětrnostní podmínky, což byl případ loňska, s dopadem do cen pokračujícím i letos.

Zisky pro Gazprom i Nory

Pokud se Gazpromu omezením krátkodobých dodávek podaří zvednout burzovní cenu plynu v Evropě o deset procent, navýší podle uvedené analýzy svůj hrubý zisk také o deset procent. Přitom to z důvodu jeho dominantního postavení na evropském trhu a zmíněných současných podmínek není tak náročné.

Jestliže o deset procent zvýší svůj export plynu do Evropy, navýší svůj hrubý zisk ovšem pouze o pět až šest procent. Zdá se tedy, že Evropa, zejména EU, si na sebe překotným ozeleňováním ušila past, na které teď Kreml ještě k tomu vydělává.

Pikantní je, že vedle ruské vlády může na omezování dodávek plynu Evropě vydělávat kromě ruské vlády také ta norská.

Norský státní penzijní fond je čtvrtým největším akcionářem Gazpromu. Jeho podíl je dramaticky nižší než podíl Kremlu, pochopitelně. Nicméně i tak je pravda, že země, jež tolik dotuje elektromobilitu, ji momentálně dotuje i ze zisku z problematické ruské plynové politiky, uplatňované vůči Evropě – slovy Baerbockové – jako „zbraň“…