Raději jádro než plyn „od Putina“. V Evropě sílí proatomové hlasy

Energetická krize posledních týdnů, kdy ceny povolenek, uhlí, zemního plynu a následně silové elektřiny energií lámou rekordy.

Zároveň však rozproudila debatu v řadě států EU, že je třeba změnit negativní názor na jadernou energetiku.

GRAF: Vývoj cen plynu ve světě
Jde o průměrnou týdenní cenu zemního plynu na různých trzích od roku 2019 do konce září 2021, v USD za mld. BTU. 

Pozn.: Z grafu je patrné, že ceny zemního plynu vzrostly v posledních měsících po celém světě.

Zdroj: MMF, Bloomberg

V některých státech, jako je Belgie, se diskuse vyostřila do zjednodušené podoby, zda vsadit spíše na „Putinův zemní plyn“, nebo raději na jádro. Belgie se totiž zavázala, že po roce 2025 už nebude jádro v elektroenergetice využívat.

Nyní však řada tamních koaličních stran, zejména konzervativních a pravicových, navrhuje, aby se jejich životnost prodloužila. V opačném případě by to znamenalo, že země přijde o 40 procent výroby elektřiny.

Zelení a jejich ministryně energetiky Tinne Van der Straetenová zase obhajuje výstavbu plynových elektráren, protože jsou menším zlem, než jádro a jaderný odpad, který tu zůstane stovky tisíc let, varovala.

Řada Belgičanů ale proti výstavbě nových plynových zdrojů protestuje. Zvláště v době, kdy jsou ceny zemního plynu na rekordních úrovních. Spor o jádro versus plyn štěpí i belgickou vládu, která se složitě dávala dohromady a nyní ji tvoří sedm různých stran.

Macronovo jádro

Jadernou renesanci vyhlásil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho země je přitom rekordmanem v produkci jaderné energie, když se na výrobě elektřiny podílí z více než 70 procent. Nicméně v minulých letech zaznívalo, že se podíl musí snížit na 50 procent.

Nyní ale Macron v rámci svého předvolebního boje – nový prezident se volí příští rok – vyhlásil jadernou ofenzivu. Pětiletý investiční plán v hodnotě 30 miliard eur (cca 762 miliard Kč) se zaměřuje na dekarbonizaci průmyslových gigantů, na podporu start-upů a na přesun výroby některých produktů do Francie. Země se podle něj stane lídrem v oblastech, jako je jaderná či obnovitelná energie, jen na nové atomové projekty by měla jít miliarda eur.

Prezident doufá, že se Francii podaří vyvíjet i malé modulární reaktory, které jsou v řadě států považovány za budoucnost jádra v energetickém sektoru. Chce, aby francouzský průmysl zůstal konkurenceschopný s ruskými, čínskými nebo americkými jadernými technologiemi.

„Cílem číslo jedna je mít ve Francii do roku 2030 inovativní malé jaderné reaktory spolu s lepším nakládáním s odpady,“ zdůraznil francouzský prezident v souvislosti s investičním plánem „Francie 2030“. Bez jaderné energetiky to v následujících dekádách nepůjde, zdůraznil.

VIDEO: Macronův plán Francie 2030

Zdroj: YouTube, France 24

Elektřina je ve Francii levnější než v Německu

Denis Florin z konzultační energetické firmy Lavoisier Conseil dodal, že se z jaderné energetiky stává klíčové téma klání o budoucího francouzského prezidenta. Což by si nikdo nepomyslel ještě před zdražováním cen energií v posledních týdnech.

Jádro se osvědčuje zejména v době turbulentních cen zemního plynu i nejistých dodávek energie z obnovitelných zdrojů.

V tomto kontextu britský deník The Finacial Times uvedl, že ceny elektřiny jsou ve Francii nízké. Rozhodně nižší, než je průměr EU a výrazněji levnější než v sousedním Německu. Berlín se na rozdíl od Paříže naopak vydává cestou bez jaderných reaktorů (poslední se vypnou na konci roku 2022).

Obnovitelné zdroje do pozadí

Nicolas Goldberg, hlavní energetický analytik společnosti Columbus Consulting, vysvětlil, že francouzská ambice rozvoje jaderného energetického sektoru je ve společnosti stále žhavější téma.

Macron podle něj oznámí také záměr postavit až osm nových jaderných elektráren s reaktory EPR (evropský tlakovodní reaktor, který vyrábí francouzské firmy Areva a EDF).

Jinými slovy to ale znamená, že peníze nezamíří do jiných zdrojů, zejména obnovitelných, postěžoval si poslanec Matthieu Orphelin. Ten v minulosti zastupoval Macronovu stranu, ale přešel k Zeleným.

„Bezhlavý útěk k jádru nás nezachrání,“ zopakoval kritický argument zelených politiků napříč Evropou. Ti poukazují zejména na nebezpečí jaderného odpadu, který bude nutné skladovat v hlubinných úložištích po stovky tisíc let za další miliardy eur.

VÍCE K TÉMATU:

Konec jádra v Německu se přiblížil. Už nyní ale Němci očekávají problémy

Chmurné vyhlídky průmyslu: k nedostatku lidí se přidal růst cen energií, v Německu jsou na rekordu

Dekarbonizace je poslední šancí Evropy na cestu k prosperitě

Proč pomalu, ale jistě narůstá napětí na komoditních trzích?

Atomové ostrovy

Stejným směrem se vydává i Velká Británie. Konzervativní vláda Borise Johnsona oznámila, že podpoří výstavbu další jaderné elektrárny. Jaderný sektor se má stát pro Spojené království klíčovým zdrojem na cestě k uhlíkové neutralitě v roce 2050.

Většina současných zdrojů v Británii by přitom měla být odpojena v roce 2035, proto je nutné naplánovat moderní náhradu. Financování nových jaderných zdrojů by mělo probíhat prostřednictvím nových poplatků pro domácnosti. Jejich zavedení by mělo přijít dlouho předtím, než elektrárna začne skutečně elektřinu vyrábět. Může to být i deset let dopředu.

Zapojeny do investic by měly být i soukromé subjekty, jako jsou penzijní fondy. Na výstavbě nových jaderných zdrojů by se měla na ostrovech podílet americká firma Westinghouse.

Jaderná koalice

Francie také vede v rámci EU koalici států, jež prosazují, aby se v nové taxonomii jádro považovalo za udržitelnou investici a mělo nárok na dotace z Bruselu.

Kromě země galského kohouta tuto iniciativu podporují i další země. Hlavně ze střední a východní Evropy: Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovinsko.

Tyto země argumentují tím, že je jádro bezemisní a bez jeho podílu nebude možné rychle snižovat produkci skleníkových plynů, jak si to přeje Brusel v rámci politiky Green Dealu.

Bez jádra nebude možné „vyhrát klimatickou bitvu“, napsali zástupci těchto zemí Evropské komisi.

Rakouské obavy

Jaderná renesance však nemá jen své zastánce. S obavami ji například sledují v sousedním Rakousku, které je tradičně silným odpůrcem výstavby nových jaderných bloků v Evropě.

Tamní ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová ze Zelených už pohrozila Bruselu právní bitvou. Podle ní alpská země zažaluje Evropskou komisi u Soudního dvora EU, pokud zařadí do zelené taxonomie i jádro.

Nutno podotknout, že se hraje i o nemalé peníze. Bez „zelené pečeti“ by financování nových jaderných projektů bylo totiž mnohem komplikovanější.

Otázka je, zda do debaty nepromluví současně rostoucí cena (nejen) energetických komodit, především zemního plynu. Ostatně korespondent rakouského deníku Die Presse v Bruselu si všiml toho, že právě plyn dovážený do EU hlavně z Ruska a jeho cena jsou hlavním argumentem propagátorů jádra v čele se zmíněnou  Francií.

Milé Německo, nevypínej reaktory

V debatě o roli jádra se angažují také akademici zejména z Velké Británie a Spojených států.

Ti v otevřeném dopise, nazvaném „Milé Německo, nechte prosím jaderné elektrárny připojené k síti“, vyzvali Němce, aby s koncem jaderných elektráren posečkali.

Celkem osm gigawattů instalovaného výkonu zbývajících šesti bloků se totiž nepodaří nahradit obnovitelnými zdroji. Emise tak v největší evropské ekonomice porostou, protože se bude spalovat více uhlí, a zejména zemní plyn.

Akademici tvrdí, že země nesplní svůj závazek snížit do roku 2030 emise o 65 procent oproti roku 1990. Německo bude rádo za snížení o 49 procent, napsali.

V souvislosti s obnovením zájmu o jadernou energetiku ve světě stoupá také cena uranu, upozornil deník Die Presse. Ředitel americké společnosti Uranium Energy Amir Adnani odhaduje, že se poptávka po jaderném palivu do konce dekády zdvojnásobí.

Jen během srpna a září cena uranu i akcií firem, které jej zpracovávají, stoupla o 50 procent, protože investoři věří, že jaderný sektor má před sebou skvělé vyhlídky.