Konec jádra v Německu se přiblížil. Už nyní ale Němci očekávají problémy

Německo, čtvrtá největší ekonomika světa, stojí před energetickou výzvou. Jako jediná z největších ekonomik světa – před ní jsou Spojené státy, Čína a Japonsko, za ní pak Británie, Indie a Francie – se úplně vzdává výroby elektřiny z jádra.

Za datum úplného odchodu od atomových elektráren stanovila spolková vláda rok 2022, kdy má být odstaven poslední reaktor v zemi. I když před letošními zářijovými volbami všichni němečtí politici mluví o ochraně klimatu, nikdo na rovinu neřekne, že od začátku roku 2023 hrozí výpadky dodávek elektřiny, protože náhradní zdroje budou chybět.

Jízdní řád německého odklonu od jádra u jednotlivých elektráren

Zdroj: Clean Energy Wire

Komentátor Theo Sommer z týdeníku Die Zeit dokonce navrhuje, aby se šest jaderných bloků, které ještě vyrábí elektřinu (celkem mají instalovaný výkon 8,1 gigawattu) nechaly v provozu.

Podle plánu německé vlády se první trojice odpojí na konci tohoto roku, poslední reaktory o rok později.

Poptávka po elektřině poroste

I ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier připouští, že poptávka po elektrické energii v Německu i s rozvojem elektromobility a výroby vodíku výrazně poroste.

GRAF: Vývoj globální poptávky po elektřině
Podle regionů od roku 2000 do roku 2040 (prognóza), v tis. TWh

Zdroj: IEA

Nyní je podle serveru Clearn Energy Wire v Německu roční spotřeba na úrovni 580 terawatthodin (TWh). V roce 2030 by měla být vyšší zhruba o 15 procent a dosáhnout tak až 665 terawatthodin, což je tedy spíše konzervativní odhad.

Také německý účetní dvůr, který kontroluje hospodaření vlády, varuje před tím, že německé ekonomice hrozí po roce 2023 blackouty.

Jako velmi ambiciózní se navíc jeví cíl Berlína, že v roce 2030 budou mít podíl na energetickém mixu obnovitelné zdroje 65 procent, tedy elektřina vyrobená z větru, slunce, vody a biomasy.

V době, kdy se také hromadně odpojují uhelné zdroje, chybí budování zejména paroplynových elektráren.

GRAF: Energetický mix Německa
Údaje za 1. pololetí 2021, vyrobená elektřina v TWh

Zdroj: BDEW 2021 / cleanenergywire.org

Ve světě je jádro populární

Ve světě je přitom trend opačný a dalo by se říci, že jádro zažívá mírnou renesanci. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) chce 28 států postavit své první jaderné elektrárny. Mezi nimi jsou například Polsko, Saúdská Arábie, Bangladéš nebo Nigérie.

Celkem má nyní jaderné bloky 33 zemí  a v provozu je celkem 400 elektráren včetně dvou českých.

V řadě zemí se také pracuje na vývoji malých modulárních reaktorů. Německo, kdysi jedno z hlavních center jaderného průmyslu, tak v současnosti stojí mimo hlavní proud. Účastní se pouze projektu ITER ve Francii, ale cesta ke komerčnímu využití jaderné fúze je stále vzdálená.

V Německu se i proto začíná intenzivně hovořit o tom, jak zvládnout současné odpojení jaderných elektráren a zároveň uhelných zdrojů. Výroba elektřiny z hnědého uhlí má být oficiálně ukončena do roku 2038, němečtí Zelení ale chtějí termín posunout už na rok 2030.

Výpadek dvou pětin zdrojů

Spalování uhlí stále tvoří v Německu 25 procent produkce elektřiny, k tomu se přidává i jádro, na které připadá 12 procent. Celkem je potřeba „vyřešit“ výpadek 37 procent energetického mixu, a to ještě za předpokladu, že poptávka nebude růst, což neplatí.

Kromě přechodu na elektromobily odborníci upozorňují i na stále častější využívání tepelných čerpadel, expanzi digitalizace a výrobu vodíku. Je iluzí, že by zelená energie mohla nahradit veškerou energii vyrobenou z uhlí a jádra.

Komentátor Sommer varuje, že celou situaci nemůže vyřešit pouhé budování nových zdrojů obnovitelné energie.

Oproti tomu kandidátka na post kancléřky za Zelené Annalena Baerbocková tvrdí, že stoprocentní produkce energie z obnovitelných zdrojů lze dosáhnout. Jen to vyžaduje masivní podporu výstavby dalších solárních a větrných zdrojů.

Trasy ze severu mají zpoždění

Masivní podpora v reálu znamená výstavbu deseti tisíc větrných turbín, což by znamenalo také velké nároky na plochu. Německo přitom geograficky nepatří k regionům, kde je během roku dostatek slunečního svitu a pravidelně fouká vítr.

Navíc panují velké rozpaky při budování nových energetických tras ze severu země na jih, jež mají zelenou energii dostat k průmyslovému jihu Německa. Němci totiž zvládli dokončit pouze pětinu z plánovaných projektů. Hotové přitom měly být právě do začátku roku 2023, kdy se odpojí poslední reaktory.

„Zelení lžou sobě i nám, pokud si myslí, že řešením je rozšiřování sítí obnovitelných zdrojů a nových tras,“ napsal komentátor týdeníku Die Zeit. A dodal, že řada občanských iniciativ, které jsou členy nebo sympatizanty Zelených, často blokuje výstavbu nových větrných parků a energetické infrastruktury „zdola“.

Sázka na ruský plyn

Že bude potřeba „překlenovací technologie“, která německé ekonomice zajistí dvě pětiny kapacit pro výrobu elektřiny, zdůraznil také Christian Bruch ze společnosti Siemens Energy.

Fakticky jedinou možností, jak rychle zalepit díru po jádru a uhlí, je spalování zemního plynu. I proto vláda Angely Merkelové v Berlíně vehementně prosazovala a prosazuje dokončení plynovodu Nord Stream 2. Díky němu dojde ke zdvojnásobení kapacity dodávek ruského plynu přímo do Německa.

Rovněž z energetického sektoru zaznívá více kritických slov k poslednímu vývoji na téma německé politiky Energiewende. Od roku 2023 totiž budou chybět spolehlivé energetické zdroje.

Starosti to dělá hlavně provozovatelům energetických sítí, jako jsou firmy Amprion a E.ON. Ti také kritizují záměr Spolkové agentury pro správu sítí, jež chce snižovat ziskovost z vlastního kapitálu firem, které elektrickou přenosovou soustavu v Německu provozují.

VÍCE K TÉMATU:

Je reálné odstavit uhlí do roku 2030, jak vyzývá OSN? Zeptali jsme se odborníků

Čtvrtstoletí jaderného centra u Mnichova. Kritika špičkového výzkumu sílí

Křetínského prozíravost s německou energetikou? Odklon od uhlí může EPH přinést desítky miliard ze státních kompenzací

Malé jaderné reaktory aneb SMR: nastupující fenomén dnešní doby?

Potřebujeme peníze, stěžují si provozovatelé sítí

Jako nezodpovědný krok to označil generální ředitel provozovatele přenosové soustavy Amprion Hans-Jürgen Brick. „Vysoké nároky, které jsou na nás kladeny, můžeme splnit pouze tehdy, pokud dokážeme vydělávat peníze na mezinárodně konkurenceschopné úrovni,“ zdůraznil pro ekonomický deník Handelsblatt.

A právě nedostatek financí může zásadně zpomalit výstavbu nových tras, které jsou pro německou energetiku se stále větším podílem obnovitelných zdrojů klíčové. Přitom se  musí celý proces naopak urychlit, namítají zástupci energetického sektoru.

Například Thomas König z vedení společnosti E.ON, který má na starosti oblast energetických sítí. Německá agentura se podle něj chová nezodpovědně. Míru návratnosti z vlastního kapitálu chce agentura snížit ze současných 6,9 procenta na 4,59 procenta.

Zásahy shora poškozují energetický sektor

Šéf agentury Jochen Homann argumentuje tím, že investice do sítí jsou stále velmi lukrativní. Definitivní rozhodnutí má padnout na podzim. Brick varoval před tím, že podobné zásahy „shora“ povedou k tomu, že Německo svých klimatických cílů v sektoru energetiky nedosáhne.

Jen v distribuční síti E.ON je 850 tisíc zdrojů obnovitelných energií. To vyžaduje mnohem větší finanční nároky na síť, zdůraznil König. Další tlak na investice bude stoupat s rostoucím počtem elektromobilů a tepelných čerpadel.

Bez rychlého rozšiřování infrastruktury hrozí výpadky dodávek elektřiny. Amprion  odhaduje, že investice do rozšiřování sítí za deset let vystoupají nad 24 miliard eur (v přepočtu zbruba 610 miliard korun). Jen společnost E.ON má investiční odhad na roky 2021 až 2023 ve výši sedm miliard eur (178 miliard korun).

König se znepokojením sleduje i to, že řada politiků – zejména Zelených – požaduje rychlejší odklon také od zemního plynu. Plyn v současné situaci musí sehrát zásadní roli v energetice, aby se nemusel omezovat průmysl, zdůraznil. Otázka je, jaké bude „energetické směřování“ po volbách Německého spolkového sněmu na konci září.