Mohlo by vás také zajímat
Komedie v podání ODS. Strana tančí na hraně zrady, když jasně neodmítne euro
Vladimír Pikora 28. listopadu 2023Ministerstva se přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura, uvedly nedávno Hospodářské noviny na…
Jiří Gavor (ENA): Spotřebitelé se naučili s energií šetřit a tento trend bude pokračovat
Libor Akrman 21. listopadu 2023Odborník na energetiku Jiří Gavor očekává spíše mírnější zimu, což by mohlo přinést v letošní topné sezoně relativní klid na…
Česká centrální banka se ocitla v pasti minulosti
Martin Lobotka 14. listopadu 2023Argumentů pro snížení sazeb Českou národní bankou by nebyl nedostatek, ale centrální banka se na listopadovém zasedání rozhodla zachovat sazby…
- KOMENTÁŘ
Chmurné vyhlídky průmyslu: k nedostatku lidí se přidal růst cen energií, v Německu jsou na rekordu
Průmysl nejen v Česku v současnosti čelí úplně jiné výzvě než loni. Zatímco loňská pandemie způsobovala poptávkovou krizi, danou například omezením prodeje automobilů, letos se stupňují potíže na nabídkové straně. Nabídku omezuje nedostatek pracovníků, surovin a nově i růst cen energií. Elektřina v Německu je v současnosti nejdražší v dějinách, což znamená velký problém i pro český průmysl.
Bavorská větrná elektrárna Wildpoldsried. Zdroj: Wikimedia
Česká průmyslová výroba dopadla v červenci o něco lépe, než se čekalo. V očištěném vyjádření vzrostla meziročně o sedm procent.
Skončilo tak období dvojciferného meziročního růstu průmyslové produkce, které trvalo letos od března do června. Bylo výsledkem extrémně ponížené srovnávací základny loňského roku, kdy právě v měsících březnu až červnu na tuzemský průmysl nejtíživěji dolehla propuknuvší pandemie.
GRAF: Vývoj průmyslové produkce v Česku
Za poslední tři roky, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Například největší tuzemské automobilky se tehdy dobrovolně rozhodly přerušit výrobu, aby tak omezily šíření nákazy. Zároveň si byly vědomy zhoršené odbytové situace v zemích, jako je Německo a Čína, jejichž poptávka je pro český vývoz určující, ať už přímo, či nepřímo.
Nabídková krize
Průmysl v současnosti čelí úplně jiné výzvě než loni. Zatímco loni pandemie způsobovala poptávkovou krizi, danou například omezením prodeje automobilů, letos se stupňují potíže na nabídkové straně.
Obnovená poptávka tak naráží na nedostatečnou nabídku, jež je výslednicí „zúžených hrdel“ mezinárodní výroby komponent a mezinárodní přepravy.
Zároveň dramaticky zdražují ceny vstupů. Německé automobilky Daimler a Volkswagen varují, že nedostatek čipů, takzvaný „čipový hladomor“, může přetrvat až do roku 2023. To fatálně ohrožuje výrobu také třeba v automobilce Škoda Auto.
VÍCE K TÉMATU:
Pandemický šok vyostřil rozdíly mezi státy EU a vyhnal inflaci nejvýše od roku 2011
Fidelity International: Změna klimatu může ovlivnit inflační tlaky
Firmy připravují zdražování, nutí je k tomu vnější okolnosti
Zdražují i energie
Navíc dochází k dramatickému růstu cen energií. Evropě tak hrozí i „plynový hladomor“. Omezení dodávek zemního plynu z Ruska způsobuje jeho prudké zdražování na evropském velkoobchodním trhu, letos o více než 170 procent.
Růst cen plynu zásadně přispívá ke zdražování velkoobchodní elektřiny. Jednotlivé zdroje energie jsou totiž cenově provázány, takže zdražování jednoho vytváří tlak na zdražování jiného, který může sloužit jako náhražka.
Cena velkoobchodní elektřiny v Německu tak vystoupala na historický rekord až 91 eur za megawatthodinu. Český trh s elektřinou je s tím německým těsně propojený, takže zdražování na německém trhu s elektřinou je nepříznivou zprávou i pro české průmyslníky.
GRAF: Vývoj ceny velkoobchodní elektřiny v Německu
Od roku 2010 do začátku září 2021, v eurech a MWh
Zdroj: Bloomberg
Další náhražkou plynu je uhlí. Zvýšení poptávky po něm umocňuje růst cen emisních povolenek EU. Ty si musí evropské uhelné elektrárny či teplárny kupovat, aby mohly za využití uhlí vyrábět elektřinu, respektive teplo.
Podle analýzy Bank of America, na niž odkazuje agentura Bloomberg, zdražování energií v Evropě jen tak neskončí. Hovoří pro něj i faktory probíhajícího přechodu na obnovitelné zdroje nebo ukončování provozu jaderných bloků nebo uhelných elektráren nejen v Německu.
Těžká situace pro český průmysl
Růst cen vstupů, komponent a energií představuje pro český průmysl klíčovou výzvu na příští měsíce. Přidává se domácí faktor silného tlaku na růst mezd, který je výsledkem zvýšených inflačních očekávání.
Vůči němu ale může zakročit Česká národní banka zvýšením své základní úrokové sazby. Nelze tak vyloučit, že základní sazba ještě letos vzroste ze stávající úrovně 0,75 na 1,50 procenta. To bude pro průmyslové podniky znamenat ztížený přístup k financování.
