Rozpočtová rada: Vláda pod krizová opatření schovává až moc velký strukturální deficit

Opatření na obranu české ekonomiky přibývají. Je to logické, neboť pokud se ekonomové a odborníci na něčem shodují, je to fakt, že škody na hospodářství budou výrazné. Jen v březnu podle analýzy společnosti Bisnode přerušilo podnikání přes 10 000 živnostníků. To je o 47 procent více než ve stejném období roku 2019, a dokonce o 71 procent více než v roce 2018.

Nemluvě o tom, že tahouni českého průmyslu, automobilky, již oznámili prodloužení odstávek výroby. Nošovická automobilka Hyundai ji posunula až do 14. dubna, mladoboleslavská Škoda Auto ještě déle, až do 20. dubna.

Na pomoc dokonce vznikly dva poradní ekonomické výbory. Jeden pod vedením Jana Švejnara, ekonoma a profesora na Kolumbijské univerzitě, zřídil současný šéf krizového štábu Jan Hamáček. Další vznikl nezávisle pod názvem KoroNERV-20, odkazujícím na dřívější Národní ekonomickou radu vlády. Cíl mají stejný – navrhovat taková opatření, která by koronavirovou krizí ohrožené ekonomice pomohla nebo mírnila důsledky současného stavu.

První opatření vzbuzují spíše otazníky

Vláda představila několik návrhů, z nichž část již funguje v praxi. Například stanovila, že zaměstnaní rodiče i živnostníci mají nárok na ošetřovné po dobu uzavření škol. Také schválila až půlroční odklad splácení úvěrů a hypoték uzavřených před 26. březnem. Živnostníci mají odpuštěno na půl roku placení sociálního a zdravotního pojištění. Poplatníkům bylo navíc odloženo podání daňového přiznání.

Kontroverzní reakce ale vzbudila například takzvaná Pětadvacítka, což má být jednorázová částka pro živnostníky, jejichž podnikatelská činnost byla koronavirovou epidemií postižena. Jak se ukázalo, podmínky byly nastaveny tak, že na ně nedosáhne každý postižený podnikatel, neboť se odvíjely od poklesu hrubých tržeb oproti  loňsku alespoň o deset procent a přitom od toho, zda dosáhl za rok 2019 hrubých příjmů ve výši 180 tisíc korun.

Jenže se ukazuje, že část postižených živnostníků tyto podmínky splnit nedokáže. Ministryně financí Alena Schillerová se však dušuje, že ještě dojde k úpravám.

„Všechny reakce a připomínky k programu pro OSVČ Pětadvacítka velmi pozorně vnímám. Program musí být jednoduchý, rychlý, a hlavně dostupný všem skutečně postiženým subjektům. Naším záměrem nebylo ho znepřístupnit, ale najít co nejspravedlivější model,“ nechala se slyšet a uvedla to i na Twitteru.

Problémy se vyskytly i u tzv. programů COVID financovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). U ní mohou podnikatelé a firmy žádat o zvýhodněné úvěry, poskytované komerčními bankami, za které se zaručí právě ČMZRB.

Nicméně v prvním i druhém kole byly prostředky vyčerpány velmi rychle, takže se nedostalo na každého. Navíc vzhledem k využití financí z evropských strukturálních fondů nemohli tuto pomoc získat podnikatelé z Prahy. I zde však vláda slibuje nápravu.

Strukturální deficit zbytečně velký

Kritiku vyvolalo i razantní zvýšení hodnoty strukturálního deficitu. Vláda v rámci novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zvýšila strukturální deficit z jednoho na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Jde o deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Důvodem je podle Schillerové to, aby mohly pokračovat přípravy státního rozpočtu na roky 2021 a dále (pro roky 2021 až 2027 – viz box, pozn. red.).

Jak ale upozorňuje Národní rozpočtová rada (NRR), takové navýšení není vůbec potřeba. „Ve chvíli, kdy nejsou známé kontury hospodářského vývoje ani pro rok 2020, natož pro roky následující, není z našeho pohledu rozumné stanovovat konkrétní specifické hodnoty strukturálních deficitů do zákona,“ uvedla rada.

Podle rady je v současné situaci v pořádku zavádění mimořádných opatření, která by měla přijít rychle a v potřebném rozsahu. Navíc je podle ní logické, že fiskální stimulace nebude potřebná jen letos, ale bude nutná i příští rok.

Podotýká však, že jednoprocentní limit strukturálního salda je postačující a fiskální prostor vlády nijak neomezuje.

Jiné stimulace možné

„Důvodem je existence hned několika institutů, které zákon obsahuje a které umožňují fiskální politice vhodně reagovat na mimořádné situace spojené s významnými ekonomickými problémy, aniž by byla jednoprocentním limitem vázána,“ podotýká NRR.

Rovnou uvádí i příklady, jak toho dosáhnout. Pokud například vláda potřebuje v určitém období ekonomiku stabilizovat snížením příjmů (např. slevy na pojistné) či zvýšením výdajů (např. časově omezený dávkový program pro OSVČ), může o předpokládaný rozsah těchto opatření překročit maximální hodnotu strukturálního salda.

„Stejně je tomu při aplikaci takzvaných únikových ustanovení. Jedná se například o výdaje vzniklé na základě nouzového stavu či výdaje související s očekávaným významným zhoršením ekonomického vývoje,“ stojí ve vyjádření rady.

Zákonné ukotvení maximální hodnoty strukturálního deficitu pro rok 2021 na čtyřech procentech je podle NRR nadbytečné, neboť současná legislativa umožňuje nezbytná fiskální opatření přijmout i bez něj.

Zároveň vyjádřila pochyby o postupu, kdy Ministerstvo financí již avizuje návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, aniž by ho s NRR konzultovalo nebo alespoň avizovalo. „Členové Národní rozpočtové rady si uvědomují, že stávající situace vyžaduje především rychlost a akceschopnost, na druhou stranu ale není možné v režimu legislativní nouze přijímat za každou cenu i změny, jež nejsou nezbytně nutné k překonání krize.“