Mohlo by vás také zajímat
Jednorožec Mews získal další miliardy; ČNB mírně snížila sazby a místo Síkely na MPO zřejmě Vlček aneb souhrn ekonomických událostí 39. týdne 2024
Libor Akrman 27. září 2024Vláda schválila větší schodek rozpočtu; Meta ukázala nové „virtu-brýle“; nováčkem ve vedení ČNB Jakub Seidler; české banky v pololetí v…
Další otřesná čísla. Německo prohlubuje dál svůj ekonomický propad
Kryštof Míšek 25. září 2024Ekonomika našeho souseda si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a…
Většina Čechů prý žije v krizi; tloustnoucí Číňané hrozbou pro ekonomiku a půl miliardy pro ovocnáře za mráz aneb souhrn ekonomických událostí 36. týdne 2024
Libor Akrman 6. září 2024Nový šéf českého Googlu; průměrná mzda v Česku zase stoupla; ČEZ od nového roku zlevní plyn i elektřinu; vodíkové BMW…
- ČLÁNEK
Revoluční transformaci energetiky ve prospěch obnovitelných zdrojů řídí Asie
Klimatické změny, rozvoj elektromobilů, ochrana životního prostředí - to je jen pár faktorů, které ovlivňují současnou přeměnu tak tradičního odvětví, jakým byla celá desetiletí energetika. A zdá se, že tento donedávna výsostný obor západních zemí přebírají postupně pod kontrolu asijské země.
Historický objev fotovoltaického efektu je připisován Francouzům, díky nimž mohou lidé vyrábět elektřinu ze slunečního záření. První solární panel pak byl vyroben v USA.
Historie fotovoltaiky |
Fotoelektrický jev byl objeven v roce 1839 francouzským fyzikem Alexandrem Edmondem Becquerelem. V roce 1876 objevili stejný efekt pro selenové krystaly pánové William G. Adams a Richard E. Day. V roce 1905 se Albertu Einsteinovi podařilo fotoelektrický jev vysvětlit, za což získal v roce 1921 Nobelovu cenu za fyziku. Po mnoha letech se v roce 1954 povedlo pánům Drylovi Chapinovi, Calvinu Fullerovi a Geraldu Pearsonovi vyvinout první článek s účinností vyšší než čtyři procenta. Fotovoltaické články našly první praktické použití koncem 50. let pro napájení družic. Zdroj: wikipedia.org |
Ale když v Abú Dhabí před několika lety rozhodli, že postaví největší samostatný solární projekt, museli požádat o pomoc i jinde.
Arabové se proto spojili s čínskými a japonskými společnostmi, aby společně postavili zařízení, které loni v létě zahájilo komerční provoz. Elektrárna Noor Abu Dhabi má elektrickou kapacitu 1,18 gigawattů, kterou generuje 3,2 milionu solárních panelů na ploše osmi kilometrů čtverečních.
Díky své kapacitě by měla být schopná pokrýt poptávku po elektřině více než 90 tisícům lidí v oblasti.
Arabský solární obr
Obří fotovoltaická elektrárna poblíž hlavního města Spojených arabských emirátů (SAE) je společným podnikem tamní vlády a konsorcia sestávajícího z japonského Marubeni Corp a čínského podniku Jinko Solar Holding.
Důvod tohoto spojení je jednoduchý, neboť Asie a především Čína, daleko víc než jiný stát, v současnosti reprezentují budoucnost solární energetiky, jak uvádí web Světového ekonomického fóra (WEF). Jsou podle něj i srdcem současné transformace energetiky při jejím příklonu od fosilních paliv a jaderné energie k obnovitelným zdrojům.
Nutno podotknout, že arabská obří solární elektrárna je z celkového pohledu pořád jen pomyslnou kapkou v moři, SAE jsou stále hospodářsky závislé na těžbě ropy. Zároveň ale potvrzují, že záměr přejít na obnovitelné zdroje energie je míněn zcela vážně.
Na obzoru jsou totiž další rekordní solární projekty. Emirates Water and Electricity Company má v plánu fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 2 GW a další s výkonem 2,6 GW by měla vyrůst poblíž Mekky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Energetiku čeká zásadní proměna. Bude podobná revolučnímu nástupu internetu
Nezavrhli hned jádro: Švédsku se daří energetická revoluce lépe než Německu
Zpackaná Energiewende: Němci míří k energetické závislosti na sousedech
Dekarbonizace nastává
Na tváři energetiky i globální ekonomiky se stále daleko víc podepisuje dekarbonizace, která mění přístup nejen než mnoha zákazníků – ale dokonce i většiny úředníků.
A z globálního pohledu jde o posun ekonomiky tohoto odvětví a jeho dosavadní báze ze západu směrem na východ. V rámci „energetické historie“ se Asie postupně stala nenasytným obrem.
V prvé řadě za tím stojí tamní pokračující ekonomický růst – především nejlidnatějších zemí, jako jsou Čína a Indie. Navíc vzestup životního standardu dělá z tohoto kontinentu, resp. jeho zemí, přední spotřebitele energie pro nejbližší budoucnost.
Podle loňské studie ropné společnosti BP bude Asie – hlavně právě Čína a Indie – v roce 2040 představovat 43 procent globální energetické poptávky. A během několika dalších let tato poptávka přesáhne 50 procent.
Na rozdíl od toho energetická poptávka 36 zemí sdružených v OECD, včetně největších ekonomik z Ameriky a Evropy, bude spíše klesat.
Čínský sluneční výhled
Za druhé, stát jako Čína již nyní patří mezi nejdůležitější dodavatele zdrojů a technologií tzv. nefosilní energie.
V roce 2017 čínské firmy vyrobily 72 procent fotovoltaických modulů na světě. Pro srovnání Amerika představovala jedno procento a Evropa jen dvojnásobek. Mezi osmi největšími producenty jich šest bylo z Asie.
GRAF: Výroba a distribuce fotovoltaických modulů podle zemí
Za rok 2017, v procentech.
Zdroj: Statista
Pokud nepočítáme hydroelektrárny, tak v Číně vyrábí elektřinu zhruba jedna třetina obnovitelných zdrojů na celém světě. Pro srovnání EU má zhruba necelou jednu čtvrtinu a v USA je to pak přibližně 14 procent.
Elektrodoprava na vzestupu
S tím, jak pokračuje elektrifikace dopravy, narůstá i poptávka po obnovitelných zdrojích energie. Vývoj z posledních let naznačuje, že se Pekingu daří tuto oblast celkem úspěšně monopolizovat.
Čína totiž produkuje téměř dvě třetiny světových kapacit pro výrobu lithium-ionových baterií, které se používají v elektromobilech, mobilních telefonech a počítačích (podle některých odhadů její podíl činí dokonce 70 procent).
A je pravděpodobné, že si toto postavení udrží i v příštím desetiletí. Kromě toho, že bude i největším trhem pro elektromobily, Čína také kontroluje většinu jejich produkce.
GRAF: Kde v roce 2018 prodalo nejvíce elektrovozů
Graf ukazuje největší podíl prodaných elektroaut na celkových prodejích vozů, v procentech. Zároveň ukazuje tři největší výrobce elektrovozů nas světě, kde jednoznačně dominuje Čína.
Zdroj: Statista
Tato země je navíc třetím největším těžařem surovin používaných pro výrobu těchto baterií. Především lithia, které často bývá přirovnáváno k ropě, a to díky jeho obrovské ekonomické důležitosti.
Čínští producenti navíc vykupují i zásoby lithia z jiných zemí, hlavně z Chile (tato země je druhým největším těžařem na světě, nejvíc lithia vytěží v Austrálii, pozn. red.).
Fundamentální oprava
Současné klimatické změny samozřejmě nutí celou energetiku, aby prošla existenciální transformací. Ta může eventuálně vést až k tomu, že dojde v celkové eliminaci fosilních paliv.
Celosvětová poptávka po ropě dosáhne vrcholu podle odhadů švýcarské energetické společnosti Vitol v roce 2034. Poradenská společnost Wood Mackenzie odhaduje, že dokonce v rozvinutém světě již tento vrchol proběhl.
Oproti tomu OECD očekává, že bude vrcholu dosaženo v příštím roce. Globální poptávka po palivech podle odhadů v příštích pěti letech také prudce propadne kvůli rozvoji elektromobility.
GRAF: Vývoj globální poptávky po ropě
Srovnání poptávky v zemích OECD a mimo OECD, v mil. barelů za den.
Zdroj: Wood Mackenzie
Energetický hlad
Nicméně poptávka po energii se zdá být nenasytná a „hlad“ po elektřině po celém světě stoupá. Navíc nepokrytých oblastí je ještě dost. Například i v Asii se očekává, že se přiblíží 100 procentům pokrytí až kolem roku 2030 podle studie Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Podle mnoha studií by většinu růstu poptávky měly uspokojit obnovitelné a jaderné zdroje na úkor úbytku elektráren živených fosilními palivy, i když zemní plyn bude hrát ještě řadu let velmi důležitou roli.
Odborníci navíc očekávají, že v energetice má sehrát čím dál větší roli decentralizace energetických zdrojů. Důkazem toho, že tento trend je již v běhu, jsou například projekty v Malawi nebo Bangladéši. Tamní farmáři a vesničané používají solární panely a malé generátory k výrobě elektřiny pro vlastní účely.
Nejistá budoucnost sektoru
Bohužel s narůstající potřebou proměny průmyslu kvůli klimatickým změnám – i přes klesající náklady na výrobu obnovitelné energie – je tempo této přeměny pomalé a navíc má nejistou budoucnost.
Důvodem jsou dotace na těžbu fosilních paliv, které odrazují podniky a přeneseně i spotřebitele, aby změnili přístup ve prospěch environmentálních a často levnějších energetických zdrojů.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že výše podpory na fosilní paliva jako uhlí a ropu jsou výsledkem externalit, jako jsou společenské náklady na znečištění ovzduší nebo globálního oteplování. MMF dokonce vyčíslil finanční újmu těchto externalit, v roce 2017 činila 5,2 bilionu dolarů.
Bez ohledu na rychlost transformace energetiky není pochyb, že se již rozeběhla. I proto místa jako Abú Dhabí budují solární a jinde také jaderné zdroje. Dívají se totiž do budoucnosti.
Velmi pěkná nezávislá analýza. Jen v ČR neustále diskutujeme a zdržujeme prosazení zákonů, které Svět a Evropa už zavedla. Přitom by stačilo uvolnit podmínky pro připojování – zrovnoprávnit připojování fotovoltaik a rovněž baterií.
Stačilo by kdyby stát místo nesmyslných kotlíkových dotací zajistil dodávky fw panelů přímo od výrobců bez marží, které jsou dnes u dovozců i 100%.
Chápu Vaše nadšení, ale není to samospasitelné. FVE sestávají z z FV panelů, kabeláže, střídačů a transformátorů. Bohužel, střídače sestávají z komponent, které mají silně spotřební charakter a stěží vydrží 5 let intenzivního provozu takže se v tomto průmyslu musí vyskytovat dlouhé a drahé záruky, které kryjí to, že během těch 25 let se vymění veškeré komponenty střídačů několikrát. Pokud máte k tomu bateriové úložiště, tak každá baterie o pár kWh má k sobě instalován elektronický blok který zaručuje korektní podmínky provozu baterií. Bez toho by baterie brzy ztratila svou kapacitu a v případě nějakých potíží by shořela. Baterie jsou i s elektronickými bloky v regálech a obvykle se jedná o kontejnery o rozměrech cca velkého námořního 40 stop dlouhého kontejneru. Vlastní baterie v něm zabírá cca 20%. Zbytek je obsluzny prostor. Celé to je chlazení konvenčním chlazením (splitove jednotky nebo VRV). Opět, životnost jednotky let, pak se to celé mění a nahrazuje novým. Mohu jen doufat, že to staré je řádně zrecyklovano a není to posláno někam do Afriky, jako se to dnes děje se starými bateriemi a panely. PV průmysl je opravdu jen dočasná záležitost než budou uvedeny do provozu jiné bez-emisni zdroje energie. Česká republika má pouze dva opravdu velké zdroje energie. Prvním je hnědé uhlí které se bezostyšně pálí v elektrárnách aby se pak tato špinavá energie vyvezla do pokrokovejsich částí Evropy jako vlastně bezproblémová. Druhý zdroj energie mají naše dvě jaderné elektrárny ve svých meziskladech pro vyhorele palivo, které ale není vyhorele, jen původní nepoužité palivo neumíme se zastaralymi „JE“ využít více než ze 3% a pak jen draze přemýšlíme kde tento drahocenný zdroj energie „zakopat“ bez toho, že by vláda uvažovala alespoň nahlas s tím, že příští JE bude taková která umožní uzavřít palivový cyklus z 98% tak, aby k zakopâní zůstal jen zlomek vysoce radioaktivních odpadů.