Reportáž z primárek v USA: společnost je rozdělená, podle některých je to horší než v šedesátých letech

Tradičně otevřená atmosféra ve Spojených státech se na první pohled mění. „Je to moje osobní věc. Určitě nebudu říkat, koho budu volit,“ odpovídají jindy velmi komunikativní Američané čekající ve frontě před primárními volbami Demokratické strany v kalifornském Los Angeles.

Rozdělení jsou i tamní českoslovenští emigranti. „Samolepky s Berniem zdarma, pojďte volit, pojďte volit hned teď,“ apeluje do megafonu na spolužáky před známou univerzitou UCLA v Los Angeles student Nikolas.

Sám považuje 78letého Bernieho Sanderse za nejlepšího demokratického kandidáta. „Je to kandidát pracující třídy. Jediný kandidát, který skutečně reprezentuje lidi v téhle zemi, a myslím, že může porazit Donalda Trumpa,“ je přesvědčený Nikolas.

Bernieho šance

Analytici Demokratické strany mají spíše opačný názor. Podle nich je radikální levicově-liberální program Sanderse pro většinovou Ameriku nepřijatelný. A tudíž by neměl jako případný demokratický kandidát proti Trumpovi šanci.

Nikolas ale věří, že by socialista Sanders dokázal Ameriku zrovnoprávnit a má pro to podporu mladých lidí a latinoameričanů, alespoň podle průzkumů.

„Bernieho kampaň má výhodu, že za ním stojí velká lidská síla. Spousta lidí pro něj agituje. Tak jako my tady. Myslím, že by to byl první prezident pracujícího lidu. Dal by nám větší moc uchopit život do vlastních rukou,“ věří Nikolas a volební výsledky ve státě Kalifornie, kde Bernie Sanders zvítězil, mu dávají i za pravdu.

Clintonová místo Trumpa? Přinesla by cenzuru

Část Američanů dává náladu v americké společnosti za vinu vzdělávacímu systému. „Tohle je výsledek výchovy mladých lidí zcela levičáckým univerzitním prostředím. Většina profesorů je levicově orientovaná a z přednášek dělá politickou agitku. U mé dcery ve škole dokonce i v hodinách biologie profesor neustále řešil politiku. Když si na to šla stěžovat, zasedl si na ní, nakonec ze školy raději odešla,“ komentuje naladění levicově orientované mládeže Lída Sanderová, emigrantka z někdejšího Československa.

Do Spojených států utekla po sovětské okupaci v roce 1968. V minulých volbách hlasovala pro Donalda Trumpa. „Budu znovu volit Trumpa. Jsem hrdá republikánka, jako většina Čechů, kteří jsme utekli v roce 68 nebo dřív,“ říká Sanderová a pohotově vysvětluje, čím jí současný americký prezident vyhovuje.

„Ekonomika je za Trumpa úžasná a kdyby mu demokraté nepodráželi pořád nohy, byla by ještě lepší. Trump není politik, je byznysmen, rozumí byznysu a to je důvod, proč Amerika tak prosperuje.“ Líbí se jí také to, že klesla nezaměstnanost. I to připisuje Trumpovým vstřícným opatřením pro americké firmy, které tak neodcházejí do zahraničí.

„Tím, že tu firmy zůstávají, vytvářejí pracovní místa. Méně lidí než za Obamy tak je na podpoře. Jsem také přesvědčená, že kdyby místo Trumpa byla v čele Hillary Clintonová, bude tu cenzura. Vždyť se stačí podívat na CNN, která je zcela tendenční, a já utekla před komunisty, abych měla svobodu slova,“ vysvětluje Sanderová, co se jí nelíbí na vývoji politické atmosféry ve Spojených státech.

Dobrý soupeř pro Trumpa

Svoboda slova a otevřená společnost byly důvody pro útěk z Československa i pro rodiče Jiřího Plavce. Jeho otec Miroslav Plavec, jeden z nejvýznamnějších českých astronomů, odešel s rodinou do Spojených států také v roce 1968. Jirkovi bylo tehdy deset let.

„Já volím demokratického kandidáta,“ říká Jiří Plavec, když zahýbá k volební místnosti v poklidné rezidenční čtvrti Los Angeles. Fronta lidí čekajících, aby mohli odevzdat svůj hlas, se vine až za roh přízemní budovy.

„Je tu hodně lidí. Víc, než je zvykem, to je dobré znamení, že lidé chápou, jak důležité je zvolit Trumpovi dobrého protikandidáta,“ hodnotí volební účast. Sám má sice pocit, že se demokratům nedaří najít dostatečně charismatického vůdce, přesto neztrácí naději, že se pro Trumpa nakonec najde solidní soupeř.

„Trump nerespektuje ústavu, nerespektuje tradice jako vracení přeplatku z daní, je nečestný, hodně lidem také vadí, že rozděluje společnost, na oponenty se dívá jako na nepřátele. Mluví tak o nich a lidé pak mají pocit, že můžou dělat to samé,“ popisuje Jiří Plavec napjatou atmosféru ve společnosti.

Vyostřené jako v šedesátých letech

Jeho pocity sdílí i Richard, prošedivělý padesátník, který čeká ve frontě k volbám společně s manželkou.

„Atmosféra v Americe je nejvíce polarizovaná za celý můj život. Možná ještě v šedesátých letech byla takhle vyostřená, ale teď je to skutečně špatné. Nikdo z kandidátů už ani neříká, že by měl být zvolen, aby sjednotil zemi, nevidí to jako reálnou možnost,“ říká Richard.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kdo vyzve Donalda Trumpa z řad demokratických kandidátů?

Na změnu klimatu musí reagovat i Pentagon, i když ji Trump zesměšňuje

„Jestli je Trump jen odrazem své doby, nebo jestli sám udává tón tím, jak je hrubý, nedokážu odhadnout. Vím, ale, že před 10 lety jste zcela jistě nebyl označen za nepřítele, když jste řekl něco, s čím druhý nesouhlasil,“ domnívá se Jiří Plavec.

Obdobné pocity potvrzuje i Lída Sanderová, jakkoliv z vyostřené situace viní demokraty. Podle ní se stav zhoršil za Baracka Obamy. Když například při minulých volbách dala před dům ceduli, že podporuje Trumpa, do druhého dne ji někdo odstranil.

„Dala jsem tedy na prázdnou tyč ceduli, že jsem odešla z komunistické země, abych měla svobodu projevu, a ceduli chci vrátit. Místo ní se tam objevil sprostý dopis a pak obraz Trumpa s hlavou Hitlera nebo psí hovínka. Ale já se nebojím, přišla jsem z komunismu a nechci, abych zas žila v komunismu,“ říká Lída Sanderová, která kromě podnikání vede také Československou společnost pro vědu a umění v Los Angeles.

Máte hezké tričko…

Podle ní navíc ve společnosti, a to i ve velmi liberální Kalifornii, panuje velká míra přetvářky.

„Lidé se bojí otevřeně říct, že se jim na Trumpově politice třeba něco líbí. Nedávno jsem si oblékla tričko s obrázkem Trumpa a lidé za mnou chodili a potichu mi šeptali, jak se jim to tričko líbí,“ poukazuje Sanderová na problém, na který upozorňují i sociologové v souvislosti s předvolebními průzkumy.

V případě, že si demokraté zvolí příliš levicového nebo nevýrazného kandidáta, řada středových či nerozhodnutých voličů se může potají přiklonit na stranu současného prezidenta. Zvlášť choulostivé je v tomto ohledu téma imigrace.

Imigranti proti imigraci

Početná hispánská komunita tradičně hlasuje pro demokratické kandidáty. Řada takzvaných starousedlíků se ale paradoxně staví proti novým imigrantům, kteří se do Ameriky snaží dostat přes hranice s Mexikem.

Lída Sanderová se domnívá, že důvodem můžou být jiné podmínky podpory, kterou současní přistěhovalci dostávají.

„Mně trvalo dva roky, než jsem se do Ameriky dostala. Vše se dělo legálně. Byla jsem pozvaná na pohovor. Když jsem přiznala, že jsem těhotná, musela jsem syna porodit v Německu a pak požádat znovu i s ním. A takhle to může udělat každý. Trvá to, ale jestliže má čistý trestní rejstřík, nakonec se sem dostane. Legálně, ale ne přeběhnout hranice a chtít dostat všechno zadarmo,“ tvrdí.

Změny v přistěhovalecké politice vnímá i Jiří Plavec, jakkoliv nesouhlasí s Trumpovou odmítavou uprchlickou politikou. „Nejvyšší státní podpora, kterou můžeš získat, je tři sta dolarů. Co tady koupíš za tři sta dolarů? Nejtěžší práce, kde se pracuje nejvyšší počet hodin za málo peněz, dělají ilegální přistěhovalci. A často je navíc zaměstnávají velké podniky, které patří republikánům,“ říká Jiří Plavec s tím, že negativní změny vnímá spíše v začleňování nových imigrantů do společnosti.

„V čem vidím problém, je, že se noví přistěhovalci už necítí být součástí Ameriky. Nemají pocit, že by se museli něco učit, aby byli víc Američany. Já, když jsem se stal občanem, tak jsem musel ukázat na zkoušce, že umím anglicky, že znám americkou historii. Dnes vyplníš pár papírů, najmeš si právníka a je to. To není pro společnost úplně dobrý,“ dodává.

Reportáž, jejíž autorkou je Tereza Engelová, původně vyšla na serveru HlídacíPes.org.