Mohlo by vás také zajímat
Ekonomice by pomohl optimismus, který ovšem kroky vlády nepodporují
Vladimír Pikora 30. května 2023Zpřesněné údaje o vývoji HDP zchladily optimistická očekávání. Zatímco podle původního odhadu Českého statistického úřadu česká ekonomika rostla mezičtvrtletně o…
Bude mít německá recese dopad i na Česko?
Jan Bureš 29. května 2023Poslední čísla naznačují slabý výkon německé ekonomiky v první půli letošního roku a pomalé oživení v druhé polovině roku. Co…
Straší vláda lidi? Hrozbou pro Česko je inflační spirála, ne rozvrat veřejných financí
Lukáš Kovanda 29. května 2023Tvrzení některých českých politiků či expertů, že české veřejné finance jsou rozvrácené, nenachází oporu v realitě. Chiméře o rozvrácenosti uvěřila celá…
- KOMENTÁŘ
Proč se výsledky českých veřejných rozpočtů zatím nelepší
Výsledek hospodaření státního rozpočtu za letošní první pololetí potvrzuje, že Česko letos vykáže historicky rekordní schodek státních financí. Nicméně v rámci celé Evropské unie máme čtvrtý nejmenší veřejný dluh v podílu na HDP.
Sněmovna při schvalování základních parametrů státního rozpočtu na rok 2021. Zdroj: PSP ČR
Průběžné výsledky hospodaření veřejného sektoru ukazují, že se situace zejména státních financí, které generují největší část schodku i dluhu, zatím ještě nevrací k normálu.
Na konci prvního čtvrtletí roku se tak schodek veřejných rozpočtů prohloubil na necelých –10 procent HDP, nebo jak uvádí statistický úřad, na –8,8 procenta po sezonním očištění.
Určitý význam měl pokles základu v podobě nominálního HDP, nicméně hlavní roli ve zhoršení hospodaření sehrává pandemie a ekonomický útlum s ní spojený. K nim se letos navíc přidaly i změny ve zdanění fyzických osob, které potěšily daňové poplatníky na úkor rozpočtu.
Státu hospodaření nejde
Nižší daňový výběr spolu s rostoucími výdaji, zejména těmi sociálními, jsou dva základní trendy, které doposud určovaly vývoj veřejných rozpočtů. Nicméně zůstávají zatím, jak se zdá, bez velkých změn.
I tentokrát se ukazuje, že v červených číslech skončilo jen hospodaření státu, zatímco místní správa a fondy sociálního zabezpečení zůstaly opět v plusu.
Pozitivní zpráva je však také to, že se veřejnému rozpočtu podařilo udržet pozitivní trend investic v době, kdy ostatní sektory své investiční aktivity utlumovaly. V ročním vyjádření (a v nominální hodnotě) se objem investic veřejného sektoru vyšplhal na konci března k rekordním 284 miliardám korun.
S deficitním hospodařením státu, stejně jako veřejného sektoru, jde ruku v ruce růst dluhu. Ten na konci prvního čtvrtletí překonal hranici 2,5 bilionu korun, respektive 44 procent HDP.
GRAF: Vývoj veřejného dluhu v ČR
Od roku 2004 do roku 2021 (údaj za 2. čtvrtletí), v % HDP
Zdroj: ČSÚ, Eurostat
Vrací se tak na relativní úroveň, kde byl v letech 2012–2013, když ekonomika procházela obdobím vleklé recese.
Nárůst dluhu zpomalí
Ve srovnání s koncem loňského roku dochází k výraznému skoku, za kterým však nemůžeme hledat pouze vykázaný deficit, ale i úspěšnou snahu státu o včasné budování likviditního valu na financování letošního schodku a dluhovou službu.
Je proto velmi pravděpodobné, že trend růstu relativního dluhu v dalších měsících výrazně zvolní. Nakonec k tomu dopomůže i restart ekonomiky a s ním spojený růst jmenovatele v podobě nominálního HDP.
Problém schodkovosti českých veřejných (v tomto případě státních) financí se však zatím nevyřeší.
Prohlubující se strukturální schodek bude i nadále překážkou v návratu vyrovnaného rozpočtu, k němuž se lze dobrat pouze vyššími daněmi, výraznými rozpočtovými škrty, nebo spíše kombinací obojího.
V každém případě Česko zůstává navzdory negativnímu vývoji veřejných financí ve skupině nejméně zadlužených zemí EU. A na rozdíl od zemí eurozóny centrální banka nemusí místní dluhopisový trh podporovat masivními nákupy bondů.
