Mohlo by vás také zajímat
Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpověď dávají držitelé Nobelovy ceny za ekonomii
Lukáš Kovanda 14. října 2024Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za…
Polsko se pomalu stává lídrem v oblasti bezpečnosti a obrany Evropy
Robert Břešťan 25. září 2024Česká republika se začátkem září na tři dny stala centrem globální politické debaty o bezpečnosti. Velkou část debat konference byla…
Schizofrenní Německo: Stop pomoci Ukrajině chce nahradit ruskými rezervami, což ale dříve odmítalo
Lukáš Kovanda 19. srpna 2024Kvůli napnutým jednáním o rozpočtu už německá vláda nebude financovat novou pomoc Ukrajině, jelikož vládou nově schválené limity pro pomoc…
- ČLÁNEK
Problém rizikového kapitálu. Abramovič investoval do firem, jež dostávají zakázky z Bílého domu
Uniklé dokumenty dokazují, že ruský oligarcha Roman Abramovič investoval v posledních letech do několika technologických startupů, které získaly zakázky od americké a britské vlády.
Až sedm společností, které v minulých letech kapitálově podpořil Putinův chráněnec a miliardář Roman Abramovič, získalo rovněž zakázky ve Spojených státech a Spojeném království.
Někteří z podnikatelů dokonce tvrdí, že ani nevěděli, že za fondy rizikového kapitálu stojí vlivný ruský oligarcha. Na základě uniklých dokumentů na to upozornil časopis Forbes.
Sankce Abramovičův majetek příliš nezasáhly |
Protiruské sankce – je na sankčním seznamu UK, EU, Kanady a Švýcarska – Abramovičův majetek (zejména podíly v ocelárnách Evraz a producentovi hliníku Norilsk Nickel) zásadně neparalyzovaly. V roce 2021 Forbes jeho čisté jmění vyčíslil na 14,5 mld. USD. Loni jeho majetek zejména prodejem londýnského klubu propadl na 6,9 mld. USD, aby se letos opět dostal až na 9,2 mld. USD. GRAF: Vývoj velikosti Abramovičova jmění dle Forbesu Podíly v ruských průmyslových gigantech získal po rozpadu Sovětského svazu výrazně pod reálnou tržní hodnotou, jako většina ruských oligarchů. |
Případ ukazuje na problém celého sektoru začínajících firem a rizikového kapitálu. Lze jen velmi obtížně identifikovat, kdo ve skutečnosti za podporou vybraných projektů stojí.
Zejména ruský soukromý kapitál byl v západních zemích do vypuknutí agresivní války na Ukrajině, kterou vyvolal ruský diktátor Vladimir Putin, vnímán víceméně jako bezproblémový.
Po uvalení protiruských sankcí ze strany Spojených států, Spojeného království a Evropské unie, aby ruský režim nemohl finančně podporovat válku, se začalo ukazovat, jak moc jsou „ruské“ peníze v západních firmách potenciálně toxické v ovlivňování místních ekonomik.
Jedním z příkladů je firma Kiana Analytics, která vznikla v roce 2013 v Sunnyvale v Kalifornii. Startup vyvíjí a poskytuje lokalizační služby v reálném čase. V červenci 2017 potřebovali zakladatelé další investice na rozvoj. Jedním z investorů byla společnost Innes Worldwide Holdings, jež má sídlo na Britských Panenských ostrovech, ve vyhlášeném daňovém ráji. Do firmy vložila 140 tisíc dolarů.
Abramovič? Neměli jsme tušení
Američtí datoví podnikatelé údajně v té době nevěděli, že za touto investicí stojí spojenec Putina, Abramovič. „Neměli jsme tušení, kdo to je. Nikdy jsme se s Abramovičem nesetkali. Nevěděli jsme, že tento fond patří jemu,“ řekli Forbesu zakladatelé firmy Sebastian Andreatta a Nader Fathi.
Na transakci upozornila organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) sdružující investigativní novináře z celého světa, jež bojuje proti organizovanému zločinu a korupci.
Problematické z dnešního pohledu je zejména to, že jen sedm měsíců od vstupu neprůhledného fondu získala firma Kiana grant ve výši 200 tisíc dolarů od amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost na vývoj nové technologie na ochranu amerických hranic.
Nejedná se ale o jedinou utajovanou investici, kterou se Abramovič nechlubil. Za poslední dvě dekády se nepozorovaně investičně infiltroval do desítek západních firem. Mezi roky 2013 až 2019 měl přes neprůhledné fondy napumpovat minimálně 22 milionů dolarů (v přepočtu 477 milionů korun) do sedmičky startupů, které prokazatelně získaly státní zakázky od vlád ve Washingtonu a v Londýně.
Neprůhledné investice
Americký magazín dodal, že právníci miliardáře Abramoviče, který byl loni na jaře nucen prodat fotbalový klub Chelsea FC, na dotazy ohledně podrobností jeho investic do západních technologických firem nereagovali.
Případ neprůhledných investic ruského oligarchy ukazuje zejména na obtíže malých startupů, které se snaží získat nové investice prostřednictvím fondů rizikového kapitálu (venture capital funds).
V mnoha případech se jedná o nedůvěryhodné firmy, které mají sídlo v daňových rájích. Je nemožné rozklíčovat, kdo za nimi skutečně stojí, protože nemají povinnost své pravé vlastníky uvádět. Abramovič ovládal fond Innes Worldwide prostřednictvím trustu Proteus Trust se sídlem na Kypru.
Americká legislativa nevyžaduje, aby startupové firmy měly přístup k informacím, kdo za venture kapitálem stojí. „Možná by měla existovat nějaká legislativa, že fondy musí zveřejnit, kdo jsou jejich investoři, protože je legitimní se na to ptát,“ míní Andreatta.
Od začátku příštího roku by se to mělo nicméně změnit. Zahraniční i domácí společnosti působící v USA mají zveřejňovat totožnost osob, které ovládají minimálně 25 procent jejich akcií. Zahraniční firmy mají navíc poskytovat informace o jejich skutečných majitelích v případě zájmu amerických orgánů, zejména finančních, daňových, ale i zpravodajských.
Věděl o začátku války?
Ruští oligarchové napojení na Putina nejspíše předem věděli o datu invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Ještě před začátkem „speciální operace“ totiž rychle přepisovali svá aktiva na děti a obchodní partnery, aby tento majetek uchránili před očekávanými sankcemi. A týká se to i Romana Abramoviče
Podle deníku Guardian měl svůj 51procentní podíl převést na sedm svých dětí už několik týdnů před 24. únorem 2022, kdy Putin nařídil okupovat Ukrajinu a svrhnout kyjevský prozápadní režim. Tedy v době, kdy na něho nebyly uvaleny žádné západní sankce.
Guardian se odvolává na zprávu agentury FinCen, která se v rámci amerického ministerstva financí věnuje boji proti finančním zločinům. Tato zpráva upozorňuje, že stejné triky využilo několik ruských oligarchů a představitelů vládnoucích elit, ale jména dalších osob dosud nebyla zveřejněna, píše BBC na svém webu.
VÍCE K TÉMATU:
Jak se obcházejí sankce, aby měl Putin své oblíbené víno
Děravé sankce. Kyrgyzstán jako obrovské překladiště zboží pro Rusko
Rusko si kupuje přízeň Afriky za obilí a hnojiva. Zatím vítězí nad Ukrajinou
Všechno je legální
Abramovič měl kromě Kiany podpořit dalších šest firem, jež získaly vládní zakázky. Jedním ze startupů je i švýcarská biotechnologická společnost Insphero. Ta loni dostala od britské Rady pro lékařský výzkum v přepočtu 49 tisíc dolarů. Podle britského úřadu nicméně nebyla porušena žádná pravidla pro zadávání veřejných zakázek, i přes to, že je Abramovič na britském sankčním seznamu.
Další startupem, ve kterém má ruský miliardář podíl a který těží ze spolupráce s americkou vládou, je biotechnologická Cellphire Therapeutics z Marylandu. Vyvíjí léčebnou buněčnou terapii z buněk krevních destiček. Na základě federálních smluv s ministerstvy obrany a zdravotnictví už získala granty ve výši 55 milionů dolarů. Samotný ředitel Cellphire Mike Gaffney se brání tím, že se s Abramovičem nikdy nesetkal ani s ním nemluvil. Tvrdí, že akcionářů biotechnologického startupu je hodně.
Potenciál prostředníka
V souvislosti s tažením proti ruským oligarchům na Západě se připomíná hlavně to, že Abramoviče Spojené státy přímo na sankční seznam nezařadily, na rozdíl od EU a Británie. Švédský ekonom Anders Åslund to vysvětluje hlavně tím, že by mohl stále sloužit jako neformální prostředník pro jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem.
„Pro Zelenského je Abramovič jedinou osobou, která má přímou linku k Putinovi. Nechtějí o něj přijít,“ míní švédský odborník na ruské boháče. Åslund po rozpadu Sovětského svazu dělal ekonomického poradce ruské vládě v době prezidenta Borise Jelcina.
Ostatně Abramovič se také v prvních měsících války na Ukrajině účastnil jednání mezi oběma státy. Rozhovory ale postupně po odhalení válečných zločinů ruských jednotek ustaly.
František Novák
EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍK REDAKCE