Rusko si kupuje přízeň Afriky za obilí a hnojiva. Zatím vítězí nad Ukrajinou

Náklady lodí, které připlouvají do obrovského přístavu v keňské Mombase na pobřeží Indického oceánu, mají mimo jiné obrovský geopolitický význam. Jedna z nich veze 25 tisíc tun ukrajinského obilí, druhá 34 tisíc tun ruského hnojiva. Ukazuje to, že o přízeň afrického kontinentu bojují obě strany války na Ukrajině.

Rusku se jedná o to, aby proti Západu vytvořilo „vlastní“ koalici států z Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Právě na nejchudším, černém kontinentu se to Kremlu zatím daří nejlépe. Laciné obilí a hnojiva jsou hlavním argumentem, aby na svou stranu získal obyvatele afrických zemí, kteří často, stejně jako ruská propaganda, nenávidí „imperialistický Západ“, jenž podporuje Ukrajinu.

Putin jako ochránce hladovějících

Samuel Ramani, autor knihy Russia in Afrika, v níž se zabývá sílícím vlivem Ruska na africkém kontinentu, vysvětlil, že ruská propaganda vykresluje Putinovo Rusko jako ochránce nejchudších a hladovějících.

Kontrovat se snaží i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který loni v listopadu představil humanitární potravinový program. V něm mimo jiné slíbil, že Kyjev do poloviny roku 2023 pošle zemím, které čelí hladomoru, až šest desítek lodí s pšenicí.

Stejně se ale činí ruská chemická společnost Uralchem. Uzavřela dohodu se Světovým potravinovým programem (WFP) spadajícím pod OSN, že daruje 260 tun hnojiv africkým zemím, které jsou nejvíce ohroženy nedostatkem potravin.

Cena hnojiv rostla už před válkou

Cena hnojiv přitom výrazně rostla už před začátkem války na Ukrajině. Na začátku roku 2022 stála hnojiva v průměru dvojnásobek oproti roku 2010. Loni v dubnu se dostala na dvouapůlnásobek. Od té doby cena pomalu klesá a letos v únoru byl index cen hnojiv asi na 170 procentech dolarové nominální hodnoty z roku 2010.

Ruské přesvědčovací metody, tedy uplácení chudých afrických vlád obilím a hnojivy, se ukazují jako úspěšná taktika. V říjnovém hlasování OSN o rezoluci, která vyzývá Rusko, aby okamžitě a úplně stáhlo všechny své vojenské síly z území Ukrajiny, polovina zemí, které nehlasovaly nebo byly proti, pocházela z Afriky.

Moskva chce „spravedlivý“ export potravin

Rusko argumentuje tím, že se potraviny mají do afrických zemí dostávat spravedlivěji. Tlačí také na africké země, aby bojkotovaly západní sankce, jež dopadají na ruské oligarchy, kteří vyvážejí do Afriky zemědělské komodity a hnojiva.

Také cesty ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova po afrických státech v minulých měsících měly sloužit zejména k tomu, aby afričtí vůdci přijali kremelskou argumentaci, že za vysoké ceny potravin a hnojiv mohou právě západní protiruské sankce, a nikoliv ruská invaze na Ukrajinu.

Rusku se tato taktika vyplácí. „Opravdový přítel nezná počasí. Opravdový přítel přijde na pomoc, když jej nejvíce potřebujete. A to jste nám právě předvedli,“ řekl začátkem března malawijský ministr zemědělství Sam Dalitso Kawale. Stalo se to v momentě, kdy 6. března přebíral první dodávku ruských dusíkatých, fosforečných a draselných hnojiv právě od zástupců Uralchemu.

Chudé země nemají dolary na nákup hnojiv

Řada afrických zemí totiž nemá prostředky na to, aby drahá hnojiva nakupovaly za americké dolary, vysvětlila Sheila Komen Keino z iniciativy African Fertilizer and Agribusiness Partnership (AFAP).

Cena hnojiv je totiž stále zhruba na dvojnásobku cen, které byly před pandemií covidu. Místní farmáři v Malawi podle ní bez hnojiv nesklidí prakticky žádnou úrodu. Proto ruský dar od Uralchemu znamená vytvoření „nových přátel“.

„Jako jeden z největších světových výrobců a vývozců hnojiv chápeme naši zvláštní roli. Ale i odpovědnost při zajišťování dodávek potravin těm, kteří to nejvíce potřebují,“ komentoval zásilku hnojiv do Malawi nový generální ředitel společnosti Uralchem Dmitrij Konjaev.

Na vývoz potravin a hnojiv z Ruska se nevztahují sankce EU a USA. Nicméně předchozí šéf firmy Dmitrij Mazepin byl na sankční seznam EU zařazen kvůli napojení na Vladimira Putina. Proto loni v březnu prodal svůj podíl v chemické firmě.

I bez sankcí se ale transport tohoto zboží protahuje. Trvalo čtyři měsíce, než se zásilka Uralchemu dostala na místo určení. Nejprve loď čekala na povolení další plavby v Nizozemsku, pak se „zasekla“ v Mosambiku.

Rusko si stěžuje na Brusel, že blokuje dodávky hnojiva

Konjaev si ale stěžuje, že dalších 260 tisíc tun hnojiv z produkce Uralchemu je zablokováno v zemích Evropské unie. Brusel podle něj nepomáhá řešit globální potravinovou krizi, přestože na potraviny ani hnojiva z Ruska se nemají vztahovat západní ekonomické sankce.

Na druhou stranu i Zelenského iniciativa, která měla usnadnit vývoz obilí z ukrajinských přístavů, zatím nepřinesla plánované výsledky. „Čísla jsou mnohem menší, než by se dalo očekávat,“ tvrdí Christopher Fomunyoh z neziskové organizace Národní demokratický institut, jenž se zaměřuje na potravinovou pomoc africkým zemím. Doufá ale, že se dodávky obilí od ukrajinských producentů do Afriky v dalších měsících rozeběhnou.

Africké státy by navíc mohly získat z Ukrajiny nejen potraviny, ale také hnojiva nebo zemědělskou techniku. Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj tvrdí, že zemědělské produkty proudí až do 70 procent všech afrických zemí.

„Je pro nás velmi důležité právě teď ukázat, že navzdory válce, navzdory potížím, kterým čelíme, chápeme, že i oni mají potíže,“ vysvětlil Solskyj pozici Kyjeva. Ukrajinci hodlají zůstat i přes veškeré ekonomické problémy důvěryhodným obchodním partnerem na černém kontinentu. Ukrajina chce odolávat rozšiřování ruského vlivu i tím, že bude navyšovat počet svých ambasád a obchodních zastoupení v Africe.

Ramani je ale přesvědčen, že Kreml zatím v Africe nad Ukrajinou vyhrává. I přes to, že právě Moskva válku zahájila, což se odrazilo v loňském roce ve výrazném růstu cen potravin i energií.