Mohlo by vás také zajímat
Evropský pád do globální bezvýznamnosti: Trump rozjel jednání s Putinem o Ukrajině bez Evropy
Lukáš Kovanda 13. února 2025Stávající model ekonomického a politického vedení Evropy je kriticky neefektivní, což dokumentuje právě nynější pád do bezvýznamnosti. Výsledkem pak je…
Trumpova hrozící cla EU budou s těmi dalšími brzdou civilizačního pokroku
Lukáš Kovanda 3. února 2025Nový americký prezident Donald Trump po spuštění dovozních cel na Mexiko a Kanadu znovu pohrozil cly Evropské unii. Obchodní válka…
Holubice Scholz versus jestřáb Merz: Němci se neshodnou, jak dále vést „válku“ proti Rusku
František Novák 3. ledna 2025Hlavním tématem únorových předčasných voleb v Německu se stala válka na Ukrajině a budoucí postoj k Rusku.
- ČLÁNEK
Děravé sankce. Kyrgyzstán jako obrovské překladiště zboží pro Rusko
Na válce a protiruských sankcích vydělávají postsovětské středoasijské republiky, přes které se dováží zboží do Ruska. Zejména Kyrgyzstán zažívá ekonomický boom.

Hlavní město Kyrgyzstánu Biškek se stal obrovským překladištěm pro zboží mířící do sankcionovaného Ruska. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Rusko stále poměrně slušně odolává západním ekonomickým sankcím, ke kolapsu ekonomiky ani zdaleka nedošlo. Ruský HDP se loni propadl jen o 2,1 procenta (alespoň podle oficiálních ruských statistik). Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) má letos ruská ekonomika dokonce nepatrně růst.
Analytici se shodují, že ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemí. V současné globalizované ekonomice má navíc Kreml stále řadu možností, jak sankce Spojených států a Evropské unie obcházet.
Jednou z variant je využívání třetích zemí pro import a export zboží. V případě vývozu fosilních komodit – uhlí, zemního plynu a ropy – Putinův režim během loňského roku využíval dvě velké asijské ekonomiky, Čínu a Indii.
VÍCE K TÉMATU:
Ruský rozpočet krvácí. Putin prodává jüany a zvyšuje závislost na Číně
Zase sankce? Belgie nechce přijít o byznys s ruskými „krvavými“ diamanty
Ruský byznys využívá Srbsko k obcházení sankcí. Rusům nahrává protizápadní sentiment
Západní sankce fungují. Rusko neumí opravit letadla
Pro dovoz (nejen) západního zboží Rusové využívali naopak postsovětské středoasijské státy. Příklad Kyrgyzstánu ukazuje, jak tato malá ekonomika nepřímo profituje z ukrajinské války. Oproti stavu před začátkem války na Ukrajině se vývoz do Ruska zdvojnásobil, dovoz z Číny se pak ztrojnásobil.
„Pokud bylo zboží z Evropy dříve posláno do Ruska, nyní je evidováno jako dodávky do Kyrgyzstánu a Kazachstánu. Jakmile je zde vyloženo, je okamžitě převezeno do Ruska,“ vysvětlil pro Rádio Svobodná Evropa Temir Šabdanaliev, předseda Asociace dopravců a logistiků Kyrgyzské republiky.
Hrozí sankce?
K tomuto reexportu zboží docházelo i v minulých letech, nyní je jeho objem násobný. I proto se Šabdanaliev obává, že by také Kyrgyzstán mohl být postižen západními sankcemi.
Zároveň ale zdůrazňuje, že k této reexportní praxi byla sedmimilionová země Moskvou fakticky donucena proti její vůli.
GRAF: Ekonomika Kyrgyzstánu roste
Od roku 2020, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Rusko-kyrgyzský vzájemný obchod v loňském roce výrazně vzrostl. Vývoz do Ruska se meziročně zvýšil 2,5krát a Moskva je pro Biškek obchodním partnerem číslo jedna. Došlo také k nárůstu u některých komodit, které se před rokem 2022 do Ruska vůbec nevyvážely, jako jsou šampony, mýdla nebo automobilové díly.
A podle zjištění rádia RFE/RL se velká část zboží pocházejícího nejen z Číny do postsovětské republiky pašuje. Někdy zboží putuje velmi spletitými trasami.
Řidič dálkového kamionu Asylbek Kochkorov rádiu prozradil, že vezl zásilku kuřecího masa, které pocházelo z Ukrajiny a z Gruzie, do Kyrgyzstánu přes Rusko a Kazachstán. V Kyrgyzstánu proběhne celní odbavení a následně je zboží reexportováno dále jako kyrgyzské. Menší část zůstane v Biškeku, větší část je odeslána do Ruska.
Dřevo z Běloruska do EU
V loňském roce zasáhl zemi skandál, když vyšlo najevo, že se z Běloruska do Evropské unie pašovalo velké množství dřeva. Bylo ale označeno jako kyrgyzský a kazašský náklad. Členové Běloruského investigativního centra (BIC) odhalili pašování běloruského dřeva v hodnotě přes 30 milionů eur, kdy kyrgyzské a kazašské společnosti pomáhaly běloruským partnerům vyvážet sankcionované běloruské dřevo do Evropy.
Navíc z oficiálních statistik také vyplývá, že objem exportu dřeva do EU ze zmíněných destinací v posledních měsících stoupl. Před válkou byl přitom samozřejmě zanedbatelný. A stoupl i počet nových firem, které se na exportu podílejí. Podle statistik loni došlo i k navýšení exportu dřevěných výrobků z této malé středoasijské země, například dřevěných briket.
Zakladateli nových obchodních společností jsou občané z Běloruska, Kazachstánu i Kyrgyzstánu, uvedl Aljaksandr Jaraševič z běloruského BIC. Zásilky dřeva ani fyzicky přes území Kyrgyzstánu nešly, vysvětlil.
Euroasijská unie
Proč je ruská ekonomika i přes sankce tak odolná? |
Ruský ekonom Oleg Ičchoki analyzoval příčiny, proč je ruská ekonomika tak odolná vůči západním sankcím. I samotné ruské ministerstvo financí před rokem odhadovalo, že ruská ekonomika propadne o deset procent. Jednou z příčin je, že se ruský bankovní systém dokázal „přepnout“ na krizový model a západním sankcím odolávat. Rusko také mělo dostatečný finanční „polštář“ ve formě přebytku zahraničního obchodu i rozpočtových přebytků. Zásadní byly i rázné kroky ruské centrální banky, která omezila objem půjček i směnitelnost rublu. Rok 2023 ale bude pro ruskou ekonomiku mnohem obtížnější. Jen v lednu se rozpočet dostal do deficitu přesahujícího 20 miliard dolarů. Příjmy se meziročně propadly o 35 procent, výdaje naopak stouply o 59 procent. Rusko počítalo s tím, že se cena ruské ropy bude pohybovat na úrovni 70 dolarů za barel, fakticky se ale prodává za méně než 50 dolarů. |
Už loni v červnu americké ministerstvo obchodu zveřejnilo seznam sedmnácti států, přes které prochází export do cílových destinací v sankcionovaném Rusku a Bělorusku. Pro státy na seznamu z toho ale nevyplývaly žádné postihy.
Na seznam byly zařazeny kromě Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu i Gruzie, Arménie, Brazílie, Čína, Indie, Izrael, Mexiko, Nikaragua, Srbsko, Singapur, Jihoafrická republika, Tchaj-wan a Turecko.
Ve velké míře se jedná o členské státy Euroasijské ekonomické unie (EEU) se sídlem v Moskvě. Mezi ně patří kromě Ruska a Běloruska i Kazachstán, Arménie a Kyrgyzstán. Status pozorovatelských zemí má i Kuba, Moldavsko a Uzbekistán.
Americký novinář Drew Sullivan, který mapuje organizovaný zločin a korupci, už loni v březnu napsal, že spojenci Ukrajiny musí sankcionovat všechny členské země EEU, pokud má být protiruské ekonomické tažení účinné.
„Je to v podstatě zóna volného obchodu. Zboží přichází z Číny a může se přesunout do Ruska bez papírování. Je to díra v sankcích,“ vysvětlil. Pokud zemím, které nadále obchodují s Ruskem, nehrozí z Washingtonu nebo Bruselu (případně Londýna) ekonomický postih, je současný sankční systém nefunkční.