Děravé sankce. Kyrgyzstán jako obrovské překladiště zboží pro Rusko

Rusko stále poměrně slušně odolává západním ekonomickým sankcím, ke kolapsu ekonomiky ani zdaleka nedošlo. Ruský HDP se loni propadl jen o 2,1 procenta (alespoň podle oficiálních ruských statistik). Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) má letos ruská ekonomika dokonce nepatrně růst.

Analytici se shodují, že ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemí. V současné globalizované ekonomice má navíc Kreml stále řadu možností, jak sankce Spojených států a Evropské unie obcházet.

Jednou z variant je využívání třetích zemí pro import a export zboží. V případě vývozu fosilních komodit – uhlí, zemního plynu a ropy – Putinův režim během loňského roku využíval dvě velké asijské ekonomiky, Čínu a Indii.

VÍCE K TÉMATU:

Ruský rozpočet krvácí. Putin prodává jüany a zvyšuje závislost na Číně

Zase sankce? Belgie nechce přijít o byznys s ruskými „krvavými“ diamanty

Ruský byznys využívá Srbsko k obcházení sankcí. Rusům nahrává protizápadní sentiment

Západní sankce fungují. Rusko neumí opravit letadla

Pro dovoz (nejen) západního zboží Rusové využívali naopak postsovětské středoasijské státy. Příklad Kyrgyzstánu ukazuje, jak tato malá ekonomika nepřímo profituje z ukrajinské války. Oproti stavu před začátkem války na Ukrajině se vývoz do Ruska zdvojnásobil, dovoz z Číny se pak ztrojnásobil.

„Pokud bylo zboží z Evropy dříve posláno do Ruska, nyní je evidováno jako dodávky do Kyrgyzstánu a Kazachstánu. Jakmile je zde vyloženo, je okamžitě převezeno do Ruska,“ vysvětlil pro Rádio Svobodná Evropa Temir Šabdanaliev, předseda Asociace dopravců a logistiků Kyrgyzské republiky.

Hrozí sankce?

K tomuto reexportu zboží docházelo i v minulých letech, nyní je jeho objem násobný. I proto se Šabdanaliev obává, že by také Kyrgyzstán mohl být postižen západními sankcemi.

Zároveň ale zdůrazňuje, že k této reexportní praxi byla sedmimilionová země Moskvou fakticky donucena proti její vůli.

GRAF: Ekonomika Kyrgyzstánu roste
Od roku 2020, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Rusko-kyrgyzský vzájemný obchod v loňském roce výrazně vzrostl. Vývoz do Ruska se meziročně zvýšil 2,5krát a Moskva je pro Biškek obchodním partnerem číslo jedna. Došlo také k nárůstu u některých komodit, které se před rokem 2022 do Ruska vůbec nevyvážely, jako jsou šampony, mýdla nebo automobilové díly.

A podle zjištění rádia RFE/RL se velká část zboží pocházejícího nejen z Číny do postsovětské republiky pašuje. Někdy zboží putuje velmi spletitými trasami.

Řidič dálkového kamionu Asylbek Kochkorov rádiu prozradil, že vezl zásilku kuřecího masa, které pocházelo z Ukrajiny a z Gruzie, do Kyrgyzstánu přes Rusko a Kazachstán. V Kyrgyzstánu proběhne celní odbavení a následně je zboží reexportováno dále jako kyrgyzské. Menší část zůstane v Biškeku, větší část je odeslána do Ruska.

Dřevo z Běloruska do EU

V loňském roce zasáhl zemi skandál, když vyšlo najevo, že se z Běloruska do Evropské unie pašovalo velké množství dřeva. Bylo ale označeno jako kyrgyzský a kazašský náklad. Členové Běloruského investigativního centra (BIC) odhalili pašování běloruského dřeva v hodnotě přes 30 milionů eur, kdy kyrgyzské a kazašské společnosti pomáhaly běloruským partnerům vyvážet sankcionované běloruské dřevo do Evropy.

Navíc z oficiálních statistik také vyplývá, že objem exportu dřeva do EU ze zmíněných destinací v posledních měsících stoupl. Před válkou byl přitom samozřejmě zanedbatelný. A stoupl i počet nových firem, které se na exportu podílejí. Podle statistik loni došlo i k navýšení exportu dřevěných výrobků z této malé středoasijské země, například dřevěných briket.

Zakladateli nových obchodních společností jsou občané z Běloruska, Kazachstánu i Kyrgyzstánu, uvedl Aljaksandr Jaraševič z běloruského BIC. Zásilky dřeva ani fyzicky přes území Kyrgyzstánu nešly, vysvětlil.

Euroasijská unie

Už loni v červnu americké ministerstvo obchodu zveřejnilo seznam sedmnácti států, přes které prochází export do cílových destinací v sankcionovaném Rusku a Bělorusku. Pro státy na seznamu z toho ale nevyplývaly žádné postihy.

Na seznam byly zařazeny kromě Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu i Gruzie, Arménie, Brazílie, Čína, Indie, Izrael, Mexiko, Nikaragua, Srbsko, Singapur, Jihoafrická republika, Tchaj-wan a Turecko.

Ve velké míře se jedná o členské státy Euroasijské ekonomické unie (EEU) se sídlem v Moskvě. Mezi ně patří kromě Ruska a Běloruska i Kazachstán, Arménie a Kyrgyzstán. Status pozorovatelských zemí má i Kuba, Moldavsko a Uzbekistán.

Americký novinář Drew Sullivan, který mapuje organizovaný zločin a korupci, už loni v březnu napsal, že spojenci Ukrajiny musí sankcionovat všechny členské země EEU, pokud má být protiruské ekonomické tažení účinné.

„Je to v podstatě zóna volného obchodu. Zboží přichází z Číny a může se přesunout do Ruska bez papírování. Je to díra v sankcích,“ vysvětlil. Pokud zemím, které nadále obchodují s Ruskem, nehrozí z Washingtonu nebo Bruselu (případně Londýna) ekonomický postih, je současný sankční systém nefunkční.