Poručíme větru. Biden chce z turbín na moři dostat během pár let 30 gigawattů

Papír snese vše, říká se často o politických slibech. Americký Bílý dům vyhlásil doslova energetickou „větrnou smršť“. Joe Biden slibuje, že do roku 2030 vznikne v Americe 30 gigawattů instalovaného výkonu větrných turbín na moři.

A začíná se téměř z nuly, protože nyní je v zemi hvězd a pruhů nainstalovaný výkon na moři pouze 42 megawattů. Jedná se o sedm turbín ve státech Rhode Island a Virginie.

Zelená pro offshore projekty

Projekty velkých větrných parků po vzoru Evropy zatím nejsou dokončeny. Biden slíbil, že veškeré energetické plány na moři dostanou zelenou. Administrativa si od podpory slibuje hlavně vytváření nových pracovních míst. Mělo by jich být do deseti let přes 44 tisíc.

Instalovaný výkon 30 GW z mořských větrných parků by měl navíc zásobovat čistou elektřinou deset milionů domácností.

Zatímco jiné plány administrativy vyvolávají většinou pozdvihnutí obočí, zdá se, že u energetiky „vane ten správný vítr“. Erin Bakerová a Matthew Lackner z University of Massachusetts Amherst tvrdí, že zájem průmyslu o projekty větrných parků, zejména na východním pobřeží, je velký a dá se očekávat, že by sektor mohl rychle růst.

V současnosti je věrnou jedničkou offshore parků Velká Británie s instalovaným výkonem 10,2 GW. Na druhém místě je Čína s téměř 10 GW a na třetím Německo se 7,7 GW.

GRAF: Mořské větrné velmoci 
Srovnání zemí podle instalovaného výkonu offshore parků v roce 2020, údaje jsou v MW.

Zdroj: Global Wind Energy Council

Řada otazníků

Bude ale podpora stačit na to, aby se Spojené státy do konce dekády staly skutečnou „větrnou“ velmocí i ve svých teritoriálních vodách?

Oba odborníci ve svém příspěvku na webu The Conversation přiznávají, že větrné energii fandí, pro rychlý rozvoj tohoto sektoru je ale v Americe potřeba odstranit řadu otazníků.

V první řadě upozornili na to, že Donald Trump sektoru obnovitelných zdrojů energie nepřál. Dokládají to na příkladu odkládání zahájení projektu Vineyard Wind 24 kilometrů od pobřeží Massachusetts.

Jedná se o první velký komerční projekt offshore větrné farmy, který se měl začít budovat v roce 2019.

Přílišná byrokracie

Trumpova administrativa ale schvalování projektu zastavila. Úřady chtěly, aby investoři dodali analýzu kumulativních dopadů na pobřeží, pokud budou vznikat další velké větrné farmy v pobřežních vodách.

Východní pobřeží Spojených států je pro stavbu parků vhodnější, protože tu je mělčí moře než v Tichém oceánu. První projekty mají ukázat, jaké dopady bude mít výstavba na mořské ekosystémy včetně různých druhů velryb, ptáků a netopýrů.

Získání federálních povolení výstavby není jedinou překážkou pro smělé plány Bílého domu.

K tomu je potřeba počítat s řadou povolení od místních úřadů a agentur na úrovni jednotlivých států. S novou energetickou infrastrukturou musí souhlasit i samosprávy měst a obcí. Navíc jednotlivé státy na severovýchodě USA mají vlastní klimatické cíle.

Na řadě míst zase panuje odpor proti masivní výstavbě nových obnovitelných zdrojů na moři a pobřeží. Celý proces schvalování nových projektů může zabrat pět až šest let, možná i více.

VÍCE K TÉMATU: 

Mocná síla mořských vln: moře má Evropě zajistit desetinu energie

Z demontáže mořských větrných turbín se stává lukrativní byznys

Ekologický DiCaprio protestuje proti budování vodních elektráren v Bosně

Studie: Čechům by změny klimatu měly přinést pozitivní ekonomický dopad

Sto let starý zákon

Další komplikací může být i americká legislativa. Jonesův zákon z roku 1920, který měl podporovat americký námořní sektor. Legislativa totiž nařizuje, že náklad mezi dvěma americkými přístavy mohou převážet jen plavidla registrovaná v USA a provozovaná americkými subjekty.

Původní smysl zákona určeného k regulaci námořní přepravy má ale přesah do energetiky. Kongres v loňském roce totiž potvrdil, že se tento zákon vztahuje i na stavbu větrných turbín na moři.

Americké firmy však dnes nedisponují speciálními plavidly pro stavbu offshore parků. První taková loď se teprve staví v Texasu a může na palubě vézt turbíny o výkonu 12 MW. Aby největší ekonomika světa své cíle naplnila, bude ovšem potřebovat takových plavidel několik.

Sektor větrné energie navíc vyžaduje i speciálně upravené přístavy pro skladování a montáž dlouhých lopatek turbín. Nedílným požadavkem na rozvoj je také dostatek odborně vyškoleného personálu nejen pro stavbu, ale i údržbu větrných parků.

Některé americké státy už proto s přípravou na rozvoj tohoto sektoru začaly. Například Massachusetts vybudovalo pro výstavbu větrných parků příslušný terminál v New Bedfordu. Další stát, New Jersey, chce se stavbou speciálního přístavu začít nejpozději v roce 2023. A ani stát New York nechce zůstat úplně pozadu v budování větrných parků na moři.

Evropa je napřed

Starý kontinent má v tomto ohledu před Amerikou náskok. Legislativně i reálně.

V Severním i Baltském moři vzniká stále více nových větrných turbín. V Německu už dokonce řeší problém s nedostatkem místa na moři. Díky podporám vlád EU cena energie vyrobené větrem na moři výrazně klesá.

Cena byla v roce 2019 na úrovni 50 dolarů za megawatthodinu (na energetické burze Power Exchange Central Europe se nyní cena pohybuje okolo 60 eur za MWh).

Pokud by se cena energie v USA dostala na tuto úroveň, byla by pro velká americká města na východě země konkurenceschopná, zdůraznili Erin Bakerová a Matthew Lackner.

Přitom každý rok zpoždění přináší Spojeným státům i nepřímé náklady ve formě zvýšených nákladů na řešení dopadů klimatických změn, jež se odhadují na stovky milionů dolarů ročně.

Bidenova vláda propočítala, že její cíl do roku 2030 zabrání produkci 78 milionů tun oxidu uhličitého, což znamená ekvivalent roční produkce 17 milionů aut.