Padělání jako byznys: nelegálně získaný obsah nejvíce láká mladou generaci

Porušování duševního vlastnictví podporuje výrobce padělků, poškozuje seriózní podnikatele, umělce i vynálezce a představuje ohrožení pro pracovní místa.

S těmito tvrzeními podle letošní studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) alespoň do určité míry souhlasí 80 procent oslovených.

Na druhou stranu plná třetina respondentů zakoupení padělku považuje za přijatelné v případě, že je cena originálu příliš vysoká.

Jak se k otázkám duševního vlastnictví staví Češi a jak si stojí ve srovnání s celoevropským průměrem?

Duševnímu vlastnictví rozumíme

Co se týká samotného porozumění termínu „duševní vlastnictví“, je 88 procent oslovených Čechů a Češek přesvědčeno, že obsah pojmu chápou velmi dobře nebo poměrně dobře. To je o více než pět procentních bodů více, než uvádí ostatní Evropané.

„Pokud se ohlédneme nazpět v historii posledních 10 let, tak pro data za EU platí, že míra vlastního porozumění duševnímu vlastnictví je vyšší než kdykoli předtím. Letošních 83 procent je nejvíce ve srovnání s 80 procenty v roce 2020, 78 procenty v roce 2017 a 76 procenty v roce 2013,“ poznamenává pro Peak.cz Nathan Wajsman, hlavní ekonom EUIPO.

Výše uvedených negativních důsledků výroby a prodeje padělků si jsou přesto vědomi v menší míře. Například nákup padělaného zboží si s podporou zločineckých organizací spojuje 71 procent českých respondentů. Oproti tomu v celoevropském průměru je to 80 procent dotazovaných.

Nižší jsou také obavy o bezpečnost či zdravotní nezávadnost. Důvodem k nezakoupení padělaného zboží je pro 27 procent Češek a Čechů oproti 34 procentům ostatních Evropanů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nic než patent. Ochraňte spolehlivě své duševní vlastnictví

Ne každý dluhopis znamená bezpečnou investici. Na co si dát pozor?

Česko jako velmoc spaloven? Plánovaný projekt v Brně je horší než již postavené spalovny, v Rybitví jdou proti veřejnosti

Koupě padělku? Každý sedmý nemá problém

Padělaný výrobek podle studie v posledních 12 měsících vědomě zakoupilo plných 13 procent dotazovaných z Česka. V tomto případě se od kupních zvyklostí zbytku Evropy nijak neodlišují.

Ochota Evropanů pořídit si padělek je však mnohem vyšší. Jak už bylo uvedeno, po padělaném výrobku z důvodu příliš vysoké ceny originálního zboží považuje za přijatelné celá třetina respondentů.

Vůbec největší toleranci vůči padělkům projevili oslovení ve věkové skupině 15-24 let, a to dokonce v polovině případů. Vysoká je také nejistota spotřebitelů stran rozeznání padělků. Pravostí zakoupeného zboží si někdy není jisto 37 procent Češek a Čechů, v celoevropském průměru pak 39 procent tázaných.

Pirátem v on-line prostoru

S boomem digitálních služeb se objevují další a další možnosti nelegálního stahování nebo streamování obsahu.

Přes snadnou dostupnost se pro „neoficiální“ zdroje vědomě rozhoduje relativně malé procento spotřebitelů. V období posledních 12 měsíců jich úmyslně využilo 16 procent dotazovaných z Česka. To je o dva procentní body méně, než je obvyklé v celoevropském měřítku.

Stejně jako v případě padělků jsou vůči nelegálně konzumovaného obsahu nejvíce shovívaví mladí ve věku 15-24 let, a to až v celé třetině (33 %) případů.

Významně méně oproti Evropanům si pak Češky a Češi prověřují, zda obsah konzumují nebo stahují z legálních platforem: činí tak pouze pětina z nich, přičemž celoevropský průměr je 27 procent.

A kterou on-line službu lidé nejčastěji konzumují z nelegálních zdrojů? Podle průzkumu EUIPO jsou to především sportovní klání.

Padělání jako byznys

Ve studii z roku 2021 EUIPO a OECD odhadují, že každý rok se do EU dovezou padělky v hodnotě 119 miliard eur. Je tedy evidentní, že padělání je velký byznys. Mluvíme tedy o porušování práv duševního vlastnictví v průmyslovém měřítku, nikoliv o něčem, co dělá někdo doma.

„Za letošní rok nemáme k dispozici údaje o ekonomických ztrátách způsobených paděláním. Naše poslední odhady, zveřejněné v roce 2020 a pokrývající období do roku 2017, ale odhadují, že podniky v EU27 přišly v důsledku přítomnosti padělaného výrobku na trhu o 40,8 miliardy eur ročně na tržbách,“ řekl Peak.cz Nathan Wajsman.

Podle odhadů této organizace jen podniky v České republice přišly ročně o 464 milionů eur. Podle kurzu z daného roku to odpovídá 12,3 miliardy korun. Odpovídající ztráta  pracovních míst činila v Česku 2600 pracovních míst, což představuje necelých 5 procent zaměstnanosti v příslušných odvětvích.

Dopad na legální výrobce je zvláště výrazný u menších společností, které často nemají prostředky na monitorování trhu. Natožpak na boj proti porušování svých práv duševního vlastnictví. To potvrzuje i jiná studie, kterou začátkem tohoto roku zveřejnily EUIPO a OECD. Z ní vyplývá, že malé společnosti, u nichž došlo k porušení práv duševního vlastnictví, mají výrazně nižší šance na přežití než ostatní malé společnosti.

„Nejnovější vydání naší studie o vnímání duševního vlastnictví proto přináší nové důležité poznatky o této problematice. Opět také zdůrazňuje potřebu chránit spotřebitele. Potvrzuje také pozitivní vývoj v oblasti informovanosti a dostupnosti digitálního obsahu z legálních zdrojů,“ komentoval zprávu z výzkumu Christian Archambeau, výkonný ředitel EUIPO.